Velkolepě koncipovaný CEITEC chce dělat komplexní vědu
Tak tohle v Česku ještě nebylo. Do několika let by mohly v Brně vznikat speciálně vyšlechtěné rostliny, květiny lapající nečistoty, nové léky, samočistící se nátěry budov, robotičtí chirurgové nebo antény implantované do živých organismů. Rozmach, odvaha a až možná drzost, s jakou je koncipován Středoevropský technologický institut (CEITEC), berou dech. A to bez legrace. V dnešní době, která zavádí do všech oborů specializaci a produkuje co možná nejúžeji zaměřené odborníky, přináší komplexní pohled na vědy – jak živé, tak neživé. V době, kdy krachují světové banky a roste nezaměstnanost, operuje s obřími investicemi do výchovy ještě kvalifikovanějších expertů. A i v době, která už skoro pozapomněla reálnou hodnotu peněz, šokuje svým rozpočtem. Ten činí 6,53 miliardy korun! „Vytvoříme centrum excelentní vědy, jehož výsledky budou přispívat ke zlepšování kvality života a zdraví člověka,“ řekl týdeníku EURO Tomáš Hruda, ředitel projektu CEITEC. Sám by to nepřiznal, ale právě tím, že se on jako někdejší šéf CzechInvestu stal po Arnoštu Marksovi řídícím projektu, získal pro své dítko cenné body. Výsledkem je i celková profesionalizace, takže středisko uspělo v mezinárodním hodnocení i aplikačním panelu. Dle nejnovějších informací má rodící se CEITEC již domluvenu firemní spolupráci pro léta 2015 až 2021 ve výši 1,6 miliardy korun.
Devítka výzkumných skupin
Co firmám a vědcům nabídne? Vzniknout prý má nadregionální centrum evropské důležitosti, které přispěje ke vnímání Brna jakožto města vzdělanosti a inovací. Na projektu se proto podílejí jak Masarykova univerzita (MU), tak Vysoké učení technické v Brně (VUT), ale i Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a také dva ústavy Akademie věd ČR. Široký je i záběr. „Chceme být plně srovnatelní s předními světovými institucemi a využívat unikátních možností plynoucích ze synergií mezi živými a neživými vědami,“ tvrdí Hruda. CEITEC, jak byl schválen hodnotiteli ministerstva školství, sestává ze dvou hlavních zaměření, 58 výzkumných skupin a devíti programů.
Z oblasti „materiálových“ věd to jsou pokročilé materiály, nanotechnologie, komunikační a biomedicínské technologie. Garantem za první oblast je VUT, jmenovitě vědecký šéf profesor Radimír Vrba: „Výhledově bychom chtěli připojit i vlastní mezioborová doktorská studia, záleží na akreditacích.“ Podobné plány má rovněž profesor Jaroslav Koča z MU, jenž je zase vědeckým ředitelem pro oblast věd o živé přírodě, kam patří pětice oborů: strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, neurovědy a veterinární lékařství. „Zjednodušíme-li to, náš záběr bude komplexní – od buněk přes květiny až po člověka,“ říká Koča, jenž už nyní sídlí v kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. Právě tam vyroste i nová budova CEITEC, VUT vybuduje prostory v areálu Pod Palackého vrchem. Výhodou by měly být sdílené laboratoře pro více než 1600 studentů a 800 výzkumníků.
Vědci, kam se podíváš...
Čtyřicet nejvýkonnějších vědců, kteří jsou do projektu zahrnuti, má přes 55 tisíc citací v odborném tisku. Špičkové přístroje za 3,83 miliardy, ale i dobré zázemí, by měly přilákat na Moravu další učence. Možný je prý i návrat Čechů ze světa. „Jsme například v jednání s konkrétním vědcem, který chce do Brna přijít, a pokud by to dopadlo, podle výsledků a citovanosti by byl v Česku tím vůbec nejlepším. Jméno vám ještě sdělit nemůžu,“ tají Hruda. Problémem zůstává otázka dostatečného počtu špičkových vědců v regionu, atraktivita města, ale také mezinárodní dostupnost Brna – z pražského letiště to není pro světové výzkumníky po dálnici D1 ideální, schůdnější už je asi cesta přes Vídeň… Každopádně aspirace má prý CEITEC celoevropské, nechce dělat lokální výzkum: „Jednacím jazykem celého centra bude angličtina, což platí i o všech dokumentech, článcích nebo dizertacích. Jinak to už ani nejde,“ tvrdí Koča. Tento úzus už MU dodržuje u závěrečných doktorských prací.
Šéfovat bude nejspíše cizinec
Výhledově se změní i řídicí struktura. „Do čela chceme respektovaného cizince, někoho, kdo má zkušenosti s podobným ústavem v zahraničí,“ vysvětluje profesor Vrba.
Výstavba center a 33 500 metrů čtverečních laboratoří, jež vyjdou na dvě miliardy korun, by měla být hotova do roku 2014. Rok nato už najede CEITEC na plný provoz, který nebude zadarmo. „Roční provoz bude činit asi 800 milionů korun,“ říká ředitel CEITEC, který může počítat se zahraničními granty i penězi od Technologické a Grantové agentury ČR. Přestože středisko nabízí partnerskou ruku firmám ve vývoji inovací od nanostruktur a polymerů až po léčbu dědičných poruch či bakteriologii a bezpečnost potravin, uživit takový podnik nebude snadné. Projekt se pyšní více než stovkou podepsaných memorand o spolupráci se společnostmi, ale v posledních dvou letech jsme viděli, jak se mohou ekonomické plány zhroutit. „Portfolio máme složeno velmi pestře, propad nějakého oboru by nás neměl ohrožovat,“ říká Hruda. Rýsují se i zahraniční zájemci. „CEITEC bude na Moravu lákat špičkové vědce a nabídne nejmodernější infrastrukturu. A právě to může být rozhodující pro příchod světových firem s vlastním výzkumem, a to nejen do Jihomoravského regionu,“ uvedl Stanislav Martínek, ředitel divize Investice agentury CzechInvest.
Megalomanie pod Špilberkem?
Výhledy a plány jsou to zářivé. Podle dvou zdrojů týdeníku EURO blízkých rektorátu Masarykovy univerzity však nejsou miliardové dotace z operačního programu EU přijímány bez obav a připomínek. „Je to obrovský závazek. Nejsou to žádné dary z nebes, zavazujeme se, že to monstrum uživíme… A nechci ani vzpomínat, kolik bezesných nocí a problémů přineslo například Přírodovědecké fakultě MU zbudování kampusu v Bohunicích za pět miliard korun. Splácet to budeme celé čtvrtstoletí,“ říká první člověk. A druhý dodává: „Je to megalomanství. Nejen CEITEC, ale i lékařský projekt ICRC v Nemocnici u Sv. Anny za pět miliard. Kde budou brát špičkové lidi?“ táže se pravověrný Brňák. Uvidíme za šest let. A uzříme, zda Brno vylétne ke hvězdám, nebo bude mít špičkové, leč prázdné laboratoře.
*
BOX (foto mističky):
Na čem bude bádat?
Devět výzkumných programů CEITEC:
1. Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie
2. Pokročilé materiály
3. Pokročilé komunikační a řídicí technologie
4. Biomedicínské technologie
5. Strukturní biologie
6. Genomika a proteomika rostlinných systémů
7. Molekulární medicína
8. Neurovědy
9. Molekulární veterinární medicína
Pramen: týdeník EURO
BOX:
Slíbené přínosy**
Vybrané klíčové výstupy v referenčním období:
* Vybudování 33 500 metrů čtverečních laboratorních a podpůrných ploch
* Zprovoznění 113 technologických celků
* Získání smluvního výzkumu minimálně za 504 milionů Kč
* Získání zahraničních grantů minimálně za 513 milionů Kč
* Vydání nejméně 5152 odborných publikací
* Zajištění absolutoria pro 944 studentů Ph.D. studia
Pramen: CEITEC
