byť není kuchařem. V projektu Penny „Konec plýtvání“ se snaží apelovat na efektivnější zacházení s potravinami. Je inovativní a své fanoušky inspiruje hravostí, pestrostí a vůbec celou filozofií k jídlu. To by podle něj mělo především bavit.
* Jak sis užil léto? Pochutnal sis na nějakých tradičních jídlech z kempu jako třeba na langoši, párku v rohlíku nebo jiných „specialitách“?
Já jsem letos paradoxně byl i přímo v kempu v Česku. S kamarády z vejšky jsme šli takovou túru a spali jsme po kempech. Akorát toho langoše jsem teda neměl, nicméně měli jsme tam par punkových snídaní a cestou pak všechno možný. Třeba párek v rohlíku nebo na tácku si dám i během roku, brácha hraje hokej, takže na zimácích to je klasika.
* Objevil se v poslední době nějaký gastronomický hit, který oslovil mladou generaci?
Populární je hodně vegetariánství a veganství nebo jednu dobu celá Praha jedla avokádo. Když bych měl být takhle konkrétní, tak to je dneska poke bowl.
* Poke bowl?
Zní to skoro jak z Pokémona, nevím ale jestli to souvisí (smích). Jsou to takový ty misky, kde je rýže, zelenina, často kousek nějaké ryby. Hodně se to jí třeba na Havaji. Ale ty trendy se stále mění. Pár let zpátky byl boom sushi, ale dnes už to docela ustoupilo, si myslím.
* Řeč byla o hitech mezi pokrmy. Co ty hudební? Ty máš k muzice vztah, ostatně tvoje první kuchařka, která propojovala recepty se skladbami, je toho důkazem. Jak jdou tyhle věci dohromady v praxi?
Dohromady samozřejmě jdou… třeba na festivalech. Já byl v Maďarsku na Szigétu a vedle koncertů jsem si užíval i stánky s jídlem. Nebo na jednom festivalu v Rakousku zařadili vedle programu interpretů také gastro line-up. To mi přišlo super.
* Patříš mezi významné tváře životního stylu mileniálů. Co se vedle receptů snažíš předávat?
Velkým tématem je pro mě plýtvání. Už druhým rokem dělám na projektu „Konec plýtvání“ (www.konecplytvani.cz), pro který mě oslovilo Penny. Snažím se lidem ukazovat, jak pracovat s věcmi, které jim v ledničce zbývají, jak je zpracovat způsobem, který by je ani nenapadl a zároveň předcházet tomu, aby se nějaké potraviny zkazily. Je toho celá řada… ukazovat jak nakupovat nebo obecně jak vlastně o jídle přemýšlet. Příkladem může být třeba, jak to funguje ve správné restauraci, kde se zpracuje všechno. Tak by to mělo být i v domácnosti. „Od stonku po kořen“, „od čumáku po ocásek“.
* A jak plýtvání předcházet?
Někdy jde jen o maličkosti. Stává se, že si jde někdo nakoupit, neuvědomí si, že některé věci má už doma a koupí si je podruhé. Nebo třeba maso. Když ho naložíš, tak ti místo dvou dní vydrží v té lednici třeba týden. Koupíš si zeleninu, něco zpracuješ, něco ti zbyde a když vidíš jak to osychá, tak to dáš do mrazáku nebo z toho uděláš pesto. Dostane to pak nový život a vydrží to o několik dní nebo týdnů déle, a zároveň jídlem neplýtváš. Příkladem jdou některé restaurace, které si zakládají na filozofii „zero waste“. Zpracují úplně všechno a co nezpracují, tak dají například na zahrádku, kterou mají za restaurací a podobně.
* Napadá mě iniciativa Food not bombs, která vybírá nezkažené potraviny z kontejneru a nabízí zadarmo například bezdomovcům. Fandíš takovým projektům?
Určitě ano. Těch projektů je celá řada. Dlouho to u nás dělá například „Zachraň jídlo“. Nebo se mi hodně líbí co dělají potravinové banky, kam markety dávají věci, které se blíží datumu spotřeby a pak se podle regulí nemůžou prodávat. Kolikrát tomu jídlu ale třeba nic není. Teď nedávno přišli Brňáci s aplikací „Nesnězeno“, do které se mohou přihlásit restaurace a když jim večer zbývá nějaké jídlo, nabídnou ho. Jinak by ho vyhodili a to je často úplně zbytečné. Vemte si například bagetu, kterou máte celý den v lednici. Už není křupavá, trochu oschlá, takže se využít nedá, ale přitom tomu jinak nic není a můžeš si to v pohodě dát. ¶
