Menu Zavřít

Od Dellu k Bellovi

8. 8. 2003
Autor: Euro.cz

Zaměstnanci převezmou větší díl zodpovědnosti, říká ředitel Českého Telecomu

EURO: Co důležitého jste si přinesl ze svého bývalého působiště - společnosti Dell - do Českého Telecomu? BERDÁR: Především hodně zkušeností ze společnosti, která funguje nadnárodně, na základě určitých principů a na extrémně konkurenčním trhu. Bariéry vstupu do odvětví informačních technologií jsou minimální a nejsou žádným způsobem regulovány. Je to pouze o schopnostech najít klientelu a dělat věci efektivně. Také jsem si přinesl kulturu společnosti a určitý pohled na systém řízení firmy fungující v oblasti IT, ke které telekomunikace směřují. A od začátku tohoto měsíce pro mne pracuje i má bývalá asistentka. Soudím, že je přirozené, že si člověk vybírá spolupracovníky, se kterými má určité zkušenosti a o jejichž pracovních a morálních kvalitách nepochybuje

EURO: A co byste si rád sebou přinesl, ale nemohl jste? BERDÁR: Kromě materiálních věcí nic takového není. Postupně chci do Telecomu přenést systém řízení a kulturu společnosti, i když vím, že je to běh na dlouhou trať.

EURO: Nově zaváděný maticový systém řízení v Telecomu je prvek, který se vám v Dellu osvědčil? BERDÁR: Fungoval v Dellu, ale funguje i v dalších firmách, které jsou orientovány na zákazníka a na dosahování výkonnosti.

EURO: Jaké největší změny bude znamenat zavedení nového systému pro zaměstnance? BERDÁR: Maticový systém řízení bude klást na lidi v Telecomu větší požadavky z hlediska osobní zodpovědnosti. To, co v minulosti bylo izolováno v divizích a řešilo se na základě jakýchsi dohod mezi jednotlivými divizemi, bude mít nyní aspekt konkrétní odpovědnosti jednotlivých lidí. Buď horizontálně, nebo po segmentech vertikálně.

EURO: Takže by se měla ukázat efektivita jednotlivých produktů? BERDÁR: Směřujeme k optimalizaci produktového portfolia a optimalizaci obsluhy jednotlivých segmentů. V konečném důsledku jsme organizace, která je tady pro zákazníky, pro akcionáře a pro zaměstnance. Všechny tyto tři skupiny nakonec požadují, aby byly jejich požadavky splňovány efektivně. Musíme být schopni efektivitu měřit, a to u jednotlivých segmentů, jednotlivých produktů i jednotlivých procesů, které děláme. Donedávna se Telecom díval na výnosy po produktech, my se budeme dívat na výnosy, ale i na ziskovost jednotlivých produktů. Budeme se snažit identifikovat, které produkty děláme správně, jaká je výnosnost produktů i v jednotlivých segmentech.

EURO: Čili chcete zjistit, zda produkty generují zisky. Pokud například některé přínosem nebudou, přistoupíte k nějakým omezením? BERDÁR: Tak jednoznačně to nelze říci. Dnes Český Telecom nabízí určité produkty, které negenerují zisk, to je příklad univerzální služby, ale z hlediska telekomunikačního zákona, ji musíme povinně zajišťovat.

EURO: Pocítí změnu uvnitř Telecomu vaši koncoví zákazníci? BERDÁR: Do privatizace, tedy do roku 2005, se změní orientace na zákazníka. Zjednodušíme systém obsluhy klientů, samozřejmě budeme přicházet s novými produkty, posledním příkladem je ADSL, které jsme nedávno posunuli do kvalitativně a cenově jiné úrovně. Stejným způsobem budeme postupovat i do budoucna.

EURO: V nové řídící struktuře jsou zatím neobsazena dvě místa – pozice obchodního ředitele a ředitele pro restrukturalizaci a privatizaci. Jak daleko jste s hledáním vhodných lidí? BERDÁR: Výběr je v obou případech prakticky ukončen. Konkrétní jména zveřejníme na konci srpna.

EURO: Jsou to osoby, se kterými jste někdy v minulosti spolupracoval? BERDÁR: Jednu z nich znám velmi dobře po osobní i profesní stránce z minulých působení, druhou prozatím ne.

EURO: Vaší firmou koluje vtip, že šanci pracovat ve vedení mají pouze Slováci či Slováčci. Nejsou vaše nové posily také ze Slovenska? BERDÁR: Toto téma v okamžiku, kdy vstupujeme do Evropské unie, považuji za poměrně nešťastné. Neuznávám diskriminaci jakýmkoli způsobem, vždy si vybírám lidi na základě jejich osobních a profesních kvalit, nikdy není kritériem národnost, rasová příslušnost nebo cokoli jiného.

EURO: Před několika měsíci Český Telecom stoprocentně ovládl mobilního operátora Eurotel. Máte již vypracovanou nějakou strategii, či plán, jak využívat synergických efektů provázanosti firem? BERDÁR: Předně je to věc, která přispěje ke zvýšení hodnoty těchto dvou firem, ale v konečném důsledku vidíme synergické efekty především na straně nabídky zákazníkům, například v možnosti lepších služeb a širší nabídky.

EURO: Je možné za tím hledat například možnost čerpání jednoho balíčku volných minut v obou sítích, nebo jeden společný účet? BERDÁR: Mnoho těchto věcí – nabídka služeb nebo cenové možnosti na obou stranách, zejména však na straně Českého Telecomu - usměrňuje regulátor (Český telekomunikační úřad a Úřad na ochranu hospodářské soutěže – pozn. red.). Nebudeme dělat nabídky, které by jakýmkoli způsobem vytvářely dojem, že chceme jít proti jejich rozhodnutí. Tím chci říci, že konkrétní nabídky budou velmi specifické a budou se pohybovat v rámci omezujících mantinelů, které obě společnosti dnes mají.

EURO: Nemáte v úmyslu značky Eurotelu a Telecomu nějak přiblížit či více provázat, jako je tomu například v případě Deutsche Telekomu a T-Mobilu? BERDÁR: Momentálně je předčasné mluvit o podobných věcech, navíc obě firmy mají velmi dobře zavedené současné značky, takže by musel existovat nějaký komerční důvod, proč by to mělo být výhodné. A ten zatím není.

EURO: Dosud není zřejmé, jakým způsobem se budou obě firmy privatizovat. Zda dohromady, či zvlášť. Máte vytyčenou hranici vzájemného prorůstání, aby to při prodeji nekomplikovalo situaci? BERDÁR: Způsob o rozhodnutí privatizace jako takové nikdy není rozhodnutím managementu, ale rozhodnutím majitelů. Vycházíme z toho, že je cílem privatizovat Telecom do konce roku 2005, úkolem managementu je dotáhnout firmu tak, aby se zvýšila její hodnota. Žádný konkrétní scénář zatím není předjednávaný.

EURO: Žádá se tedy po vás, aby si Eurotel zachoval autonomii, nebo je čistě na vašem rozhodnutí, kolik volnosti mobilní dceři ponecháte? BERDÁR: Existují stanovy společnosti a existuje Obchodní zákoník. Navíc má vedení firmy přesně stanovené pravomoci a odpovědnosti. To je naprosto standardní postup, a na něm se po mém příchodu nic nemění.

EURO: V začátcích vašeho působení v Telecomu jste prohlásil, že hodláte zefektivnit jeho chod. Dokázal jste za několik měsíců poznat firmu natolik, abyste mohl konstatovat, jak velká je v ní přezaměstnanost? BERDÁR: Mě zajímá, co pro zákazníky děláme a nakolik to děláme efektivně. Pokud pracujeme neefektivně, pak je otázka, zda je příčina přebytku zaměstnanců v konkrétním procesu, nebo zda je jich obecně příliš mnoho a skutečně musíme optimalizovat chod firmy. V každé firmě je prostor pro zefektivnění jejího chodu. Také v Českém Telecomu lze snížit náklady, které jsou kromě nákladů na odpisy tvořeny zejména množstvím zaměstnanců.

EURO: Řada západoevropských firem, i telekomunikačních, přechází na zpětný outsourcing tím, že prodávají nemovitosti a pronajímají si je. Není toto cesta, jak byste mohli „mrtvé peníze,“ jež máte v budovách, nějakým způsobem oživit? BERDÁR: Tuto oblast sledujeme, momentálně máme tři varianty přístupu k otázce nemovitostí. Všechny tři předpokládají, že to pro nás musí být finančně výhodné, a to dosud nemůžeme tvrdit. Vyplývá to ze struktury a typu našich nemovitostí, a samozřejmě z trhu komerčních pronájmů.

EURO: Dokážete si představit model, kdy by byl Telecom ve většině nemovitostí v nájmu? BERDÁR: Je důležité rozlišit nemovitosti a objekty, jež jsou klíčové pro provoz firmy, například technologické budovy nebo ústředny, a kancelářské nemovitosti. Můj osobní přístup k administrativním budovám je velmi jednoduchý – jakákoliv společnost fungující na dynamickém trhu ICT by se neměla zabývat věcmi, které nesouvisí s tím, co dělá pro své zákazníky. Mé předchozí zkušenosti říkají, že se vždy osvědčilo přenechat tyto věci profesionálům. Outsourcing už funguje v oblasti informačních systémů, děláme i některé věci v oblasti přístupové sítě a projektování.

EURO: Hodláte nějak změnit marketingové a sponzorské aktivity Českého Telecomu? BERDÁR: Pro mne je klíčový údaj, kolik peněz se na co vynakládá a jaký je z toho přínos. I v Telecomu musejí marketingové aktivity podporovat zvyšování tržeb společnosti. Někdy se stane, že situaci netrefíte a kampaň nevyjde, to je riziko podnikání. Nicméně v celém portfoliu aktivit, které děláte, by měl konečný součet dát větší tržby a větší zisky.

EURO: Telecom má v oblasti sponzoringu poměrně široký záběr – podporujete několik sportovních odvětví, poměrně dost peněz jde do kultury. Nebylo by efektivnější soustředit se na jednu oblast? BERDÁR: S tím souhlasím, aktivity by měly být víc soustředěné, měly by existovat dva, maximálně tři pilíře sponzoringu.

EURO: Minulý měsíc média propírala vaše pozvání ministra Mlynáře na karlovarský filmový festival. Myslíte si, že bylo správné pana Mlynáře pozvat a z jeho strany bylo správné tu nabídku přijmout? BERDÁR: Pro společnost, která je natolik významná z hlediska ekonomiky a z hlediska řady dalších věcí pro chod tohoto státu, je otázka pozvání ministra naprosto bez diskusí. Máme právo pozvat kohokoliv, stejně tak má každý právo pozvání přijmout či odmítnout. Záběr zvaných hostů je podstatně širší, zveme obrovské portfolio lidí, nejenom ministra informatiky. Na naše akce, jako je například uvádění nových produktů nebo společenská setkání, zveme ročně lidi v řádech desetitisíců.

EURO: Jak vnímáte výroky ministra Mlynáře na adresu Telecomu, či dokonce vás osobně, týkající se například problematiky ADSL? Berete rozhovory s ministry jako závazné, nebo spíše jako informativní schůzky? BERDÁR: Podíváte-li se do Obchodního zákoníku, je naprosto jasné, jakým způsobem může být firma řízena. Člen představenstva je odpovědný akcionářům, ale vlastníci do obchodního vedení firmy z hlediska Obchodního zákoníku nezasahují. Akcionáři tedy mají právo kdykoliv kontrolovat jakékoliv kroky managementu, s čímž souhlasím, ale je tam naprosto jasné oddělení práv akcionářů a práv managementu.

EURO: Před nedávnem jste uvedl, že jste si vytkl ADSL jako svou prioritu v Telecomu. Takovou vizi jste měl už když jste mířil do firmy, nebo vás napadla až když jste se seznámil se situací uvnitř společnosti? BERDÁR: Poté, co jsem poznal situaci v Telecomu. Když jsme v jednáních na různých úrovních probírali produktové portfolio, zjistil jsem, že ADSL je jednou z klíčových nabídek. Těch priorit je více, vzhledem k tomu, že je mediálně zajímavé, tak je vypíchnuté ADSL, ale stejně tak řešíme například konsolidaci telefonních center.

EURO: Ministr Mlynář se však po ohlášení zvýšení rychlosti nechal v ČTK slyšet, že to nepovažuje za odpovídající krok a nadále trvá na splnění svých požadavků… BERDÁR: To je legitimní názor, který může ministerstvo ze své pozice mít. Každý dělá svou práci, my i ministerstvo informatiky, a každý má právo na své vyjádření.

EURO: Proč jste se rozhodli zavést omezující datový limit deseti gigabitů a nezvolili jste model poklesu rychlosti po přenesení určitého množství dat? BERDÁR: Naše statistiky říkají, že téměř 90 procent zákazníků přenese měsíčně maximálně deset gigabitů dat, přičemž průměrný klient pošle a přijme 3,6 GB za měsíc. Chtěli jsme, aby všichni zákazníci měli stejné možnosti využívat službu, aby nebyli diskriminováni minoritou, která stahuje obrovské množství dat. Stejný limit, jako jsme zvolili my, je standardem v řadě západoevropských zemí.

EURO: To by vyřešila i druhá možnost, na základě čeho jste se tedy rozhodovali? BERDÁR: Dívám se na to z pohledu zákazníka, s tím, že se vědomě rozhodnu, že chci stahovat větší množství dat a jsem ochoten za to více zaplatit, ne strávit více času u počítače. Určitě bych nebyl rád omezován tím, že by mne někdo přepnul na nižší rychlost.

EURO: Slíbil jste také, že na začátku příštího roku uvedete několik nových modelů ADSL, přičemž jste naznačil, že připravujete levnější model dostupný pro širší vrstvy. V jakých kvalitativních hodnotách a cenových úrovních se pohybují vaše představy? BERDÁR: V současnosti vyhodnocujeme, jak to lze udělat. Řešíme velmi důležité technické a ekonomické parametry, zatím nelze nic specifikovat.

EURO: Ve svých tiskových zprávách uvádíte, že jste téměř se čtyřmi miliony provozovaných telefonních stanic vedoucí telekomunikační společností v Česku. Přitom počty stanic klesají a nyní jich využívá 3,61 milionu klientů. Nemyslíte, že je načase tuto frázi poopravit? BERDÁR: Máte pravdu, nedávno jsme se bavili o tom, že musíme to číslo změnit.

EURO: Za první pololetí letošního roku vám ubylo 100 tisíc zákazníků. Víte, jak tento trend zastavit? BERDÁR: Důvodů poklesu klientely je několik, například technologické důvody, změny požadavků zákazníků nebo únik klientů k mobilním technologiím. Přiznávám ale, že jsou i případy, kdy Český Telecom - ať už přímo, či zprostředkovaně - přispěl k tomu, že zákazníci odešli. Nicméně změnou orientace na zákazníka a nabídkou služeb nebo například uznáním chyby a kompenzací, jako v případě textových zpráv z telefonních budek, chceme klientelu udržet.

MM25_AI

EURO: Po nástupu do funkce jste v rozhovoru pro MF Dnes řekl, že jste na zavedení pevné linky od Telecomu čekal dva roky a teď už na ni kašlete. Stále nemáte zájem o volání z telefonu Českého Telecomu? BERDÁR: Bylo to a nadále i je způsobené administrativní a technologickou bariérou, takže pevnou linku nebudu mít ani v budoucnu.

Gabriel Berdár (38)
vystudoval Technickou univerzitu v rodných Košicích, celou dosavadní pracovní kariéru však strávil v Praze. Začal jako prodejní manažer Strojimportu, později působil na obchodních pozicích ve společnostech IBM a Digital Equipment. V roce 1993 se stal ředitelem pro prodej a marketing společnosti IDOM, později se stal generálním ředitelem její dceřiné společnosti IDOM-Unisoft. Roku 1995 nastoupil do funkce regionálního manažera společnosti Xerox pro Českou republiku, v níž působil do roku 1998, kdy se stal generálním ředitelem společnosti Dell Computer. K řízení české pobočky postupně dostal na starosti i filiálky na Slovensku, v Polsku, Finsku a Řecku. Od 16. června letošního roku je generálním ředitelem a předsedou představenstva Českého Telecomu.
Jednou z jeho výhod je znalost jazyků, hovoří velmi dobře česky a anglicky, domluví se maďarsky, německy a rusky. Je svobodný.

  • Našli jste v článku chybu?