Sedm tisíc generací lidí se narodilo a zemřelo, než jsme začali zkoumat svůj genetický kód, čímž vznikla genomika. Samotné mapování 3,1 miliardy biochemických písmen lidské DNA, v níž jsou zakódovány instrukce k sestavení a řízení fungujícího člověka, pak trvalo pouhých deset let. Britsko–americká vědecká skupina Human Genome Project, pod neformálním vedením Francise Collinse, a soukromá americká společnost Celera Genomics, jejímuž týmu šéfuje Craig Venter, minulý týden oznámily, že znají skoro všechna písmena chemických látek, které kódují lidský život.
Rozluštěním genetického kódu začíná éra, v níž budou vědci zkoumat tajemství lidského těla na molekulární úrovni. Nové objevy povedou v následujících letech k revoluci ve zdravotnictví. Od diagnostikování chorob až po jejich léčení. Už teď vědci říkají, že s největší pravděpodobností budeme schopni se vypořádat s Alzheimerovou chorobou a srdečními nemocemi, změna čeká také léčbu rakoviny. V průběhu několika desetiletí se od základů promění svět medicíny.
Ještě nějaký čas to ovšem potrvá. Vědci totiž zmapovali zatím jen asi 97 procent lidského genomu. Zbylých zhruba 150 milionů biochemických písmen teprve čeká na rozluštění. Ani když budeme znát všechna písmena, nebude práce u konce. Odborníci přirovnávají zmapování genomu ke knize, v níž jsme rozluštili písmena a slova, ale zatím nevíme, jakým jazykem je napsána. Jak minulý týden v televizní Jedenadvacítce připomněl genetik Jaroslav Drobník, zatím neznáme „takové triviality, jako například kolik genů je v lidském organismu“. Až do minulého týdne se kvalifikované odhady pohybovaly v rozmezí 28 tisíc až 140 tisíc genů. Nyní to vypadá tak na padesát tisíc.
A dále: i když známe konkrétní genový kód, neznamená to, že víme, jaký protein v těle produkuje či jaká je funkce této bílkoviny. Což je samozřejmě klíčová informace, pokud se chceme dozvědět, jak je náš organismus na molekulární úrovni konstruován a držen při životě.
I tak je ovšem zmapování genomu zcela převratnou událostí. Poznání biochemického kódu našich genů a jejich přiřazení ke každému ze třiadvaceti lidských chromozomů totiž může být důležitou nápovědou k zodpovězení všech výše uvedených otázek. Význam objevu přitom není možné přecenit. Přínos bude mít nejen pro medicínu, ale i pro průmysl. Prostřednictvím mikrobů budeme například schopni vyrábět chemické látky, jejichž produkce je nyní příliš drahá nebo vůbec nemožná.
V souvislosti s oznámeným pokrokem ve vědění lidského druhu se ovšem ocitáme i před zásadními etickými otázkami, z nichž zatím známe jen některé. Už nyní je jasné, že bude nutné přijmout přísné zákony na ochranu „genového soukromí . Jinak bude hrozit, že například před nástupem do zaměstnání budou lidé podstupovat (třeba i nevědomky) genetické testy, na jejichž základě budou označeni za perspektivní, či bezcenné a následně buď přijati, nebo odmítnuti. Budeme si také muset rozmyslet, zda si dovolíme upravovat genetický kód náš či našich potomků. Je to přirozené? A co je vlastně přirozené? Je přirozené, že lidstvo dospělo ke zmapování genomu vlastního druhu?
Ještě před dokončením mapování genomu se už vědci pustili do mapování a analýzy lidských bílkovin. Tento úkol je mnohem komplikovanější. Proteiny jsou totiž oproti DNA podstatně složitější. Takzvaná proteomika nás však v následujících desetiletích bude informovat mimo jiné o tom, jak naše tělo drží pohromadě, jak naše hormony proudí krevním řečištěm, jakým způsobem bílkoviny likvidují infekce a jak vytvářejí energetické obvody, které nám umožňují pohyb a myšlení. Máme se na co těšit.
