Karneval začíná každý rok v únoru, Pelé zůstává fotbalovým králem a brazilská káva je prostě brazilská káva. Do povědomí se však vedle těchto neotřesitelných „značek“ země dostává nový, donedávna tam neznámý fenomén.
Třebaže je, tak jako v okolních zemích, zrod vinohradnictví a vinařství spojen s příchodem evropských kolonizátorů v 16. století, teprve v poslední třetině věku dvacátého se mu dostalo zasloužené pozornosti. Zejména na jihu Brazílie, ve státě Rio Grande do Sul, začali pěstovat révu na vědeckém základě a z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že se stále více blíží k ospravedlňujícím výsledkům.
Brazílie se může pochlubit zhruba šedesáti tisíci hektarů vinic v šesti státech (nejvýznamnější je právě Rio Grande do Sul se 40 tisíci hektarů plochy vinohradů a asi 92 procenty veškeré produkce) a šestnácti tisíci producentů. Odrůdová skladba zahrnuje všechny významné sorty, z bílých jsou nejvíce zastoupeny Riesling Italico, Malvasia, Sauvignon, Semillon, Chardonnay, Gewurtztraminer, Pinot Bianco a Moscato. Modré odrůdy reprezentují zejména Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Gamay, Syrah, Tannat, Pinot Noir, dále pak Nebbiolo a Barbera.
Nezjistil jsem doposud, jakou odrůdu si země zvolila jako svoji „vlajku“. Tak jako Argentina má svůj Malbec, Chile Carmenere nebo třeba Austrálie Shiraz, u brazilských vín zatím takové není. Jisté však je, že se brazilská vína – díky společnosti Cosmopolitan – objevila na našem trhu a že je snadné vybrat si mezi nimi vzorky mimořádně zajímavé.
Pro začátek si můžeme zapamatovat alespoň pojmy Rio Grande do Sul, Paraná nebo Pernambuco. I to je Brazílie, totiž víno.
Dokonce i guaraná
O vážnosti záměru brazilských vinařů ztéci evropské trhy svědčí jejich vystoupení na 50. ročníku veletrhu Vino 2004 v Lublani. Vedle pěti sklepů oceněných titulem Světový šampión se vzorek ze sklepa Miolo (Miolo Terranova Muskadet 2003) zařadil do skupiny jedenácti nositelů Velké zlaté medaile. Aromatické víno slámové zlatavé barvy se zelenkavými „štychy“ vyniká intenzivní kytkou s květinovým charakterem po růžích. V popisu producenta se hovoří doslova o „žoviálním výrazu s podílem Citrusů, jasmínu, guaraná a divokých bílých květů. V chuti je tenhle muscadet lehčí, se širokým záběrem květinových prvků, jemně „podtržených“ kyselinami. Příjemný doběh nabízí v samém závěru odeznění lehkou stopu kyselinek oživujících patrnou dohru zmíněného ovocitého konce.
Úspěch potvrzuje již dlouho pozorovaný a zatím ne plně uplatněný příklon konzumentů k aromatickým odrůdám se zbytkem cukru, který je po letech totálně prokvašených a mimořádně suchých vín novým fenoménem v orientaci spotřebitelů.
