PLATEBNÍ KARTY Česká spořitelna zahájí výměnu svých platebních karet, které jsou opatřeny magnetickým proužkem, za bezpečnější čipové na podzim příštího roku. Celý proces obměny by měl trvat zhruba dva roky.
Čipovou kartu poznáte na první pohled podle procesoru vlisovaného do těla karty. Drtivá část takových karet ovšem u nás bude emitována jako hybridní - tedy i smagnetickým proužkem. foto: Profit - Martin Siebert
PLATEBNÍ KARTY Česká spořitelna zahájí výměnu svých platebních karet, které jsou opatřeny magnetickým proužkem, za bezpečnější čipové na podzim příštího roku. Celý proces obměny by měl trvat zhruba dva roky.
Časový plán České spořitelny (ČS) pro výměnu karet a přechod na vyspělejší technologii v praxi znamená, že lhůta 1. ledna 2005, kterou vydavatelům karet dali provozovatelé platebních systémů (VISA, MasterCard atd.) a po které by všechny nově emitované karty měly už být vybaveny čipem, největší česká banka nesplní. Útěchou může být i to, že nebude samotná jen v ČR, ale i v rámci Evropy.
CELOEVROPSKÝ SKLUZ ČS má nyní v „oběhu“ 2,7 milionu debetních a kreditních karet, což v tuzemsku představuje primát, bude tedy mít s přechodem na čipy nejvíce práce. Celkem je u nás dnes 6,6 milionu kusů. Platební kartu má tedy šest Čechů z deseti, zatímco v západních zemích EU připadá na hlavu 1,2 až 1,4 platební karty. Transformace magnetických karet na čipové bude ČS stát 450 milionů korun, v rámci celé ČR tedy půjde o částku daleko přesahující miliardu korun. Skutečností ale je, že v tomto ohledu ČS za domácí konkurencí pokulhává. Čipové karty u nás emituje už delší dobu hned několik bankovních ústavů, například ČSOB a Poštovní spořitelna, vedle nich i Komerční banka. Zmíněná Poštovní spořitelna byla na tomto poli průkopníkem (vyžádala si to nutnost komunikace karet s elektronikou České pošty), dokonce už portfolio vlastních čipových karet od května letošního roku inovuje, aby odpovídalo standardu EMV (Europay-MasterCardV isa standard) pro kompatibilitu karet a terminálů. Možná ale platí, že pospíchat pomalu se vyplatí - mění se totiž nejen technické standardy, ale také změny na „periférii“. P řeměna platebních terminálů i bankomatů zaostává, proto se zatím čipové karty emitují hlavně jako hybridní, tj. vybavené rovněž magnetickým proužkem. Tato praxe bude nepochybně pokračovat. Přechod na čipové karty by podle mezinárodních platebních asociací měl být proveden nejdéle k 1. lednu příštího roku. Slovo „měl“ v předchozí větě je na místě. Asociace tento svůj požadavek - po průzkumu trhu - nakonec odvolala, a to pro celou Evropu. České banky na tom tedy nejsou hůře než jejich evropské kolegyně. Toto zpoždění uživatel karty nijak nepocítí, potíže s ním ale naopak mohou mít banky a obchodníci. Ponesou totiž větší část odpovědnosti za případná zneužití karet, podle pravidla: ztráty nese ten, kdo používá starší technologii. CHYTRÁ KARTA
Čip, resp. procesor, znamená ve světě platebních karet značný pokrok. Progresivnější technologie na jedné straně pro veškeré platby představuje vyšší bezpečnost, na druhé i nové příležitosti. Co se prvního týká, tu přináší zásadní posílení paměti karty. Identifikační parametry díky tomu mohou být natolik komplikované, že padělání nebo jiné zneužití karty bude nanejvýš obtížné - to je také předurčuje k využití v oblasti internetových obchodů. Potvrzuje to i praxe - ve Francii, kde byl přechod k čipům už víceméně dokončen, počet „karetních“ podvodů zásadně poklesl. Ještě více užitku přinášejí procesory z hlediska uživatelských funkcí. Zmíněné čipové karty Poštovní spořitelny (Max karta) už umožňují - vedle běžných plateb a inkasa z bankomatu - například zadávání jednorázových platebních příkazů. Takových možností, jak majiteli usnadnit jeho finanční záležitosti, je samozřejmě více - například ve Spojených státech běžný „cash-back“, kdy majitel karty při platbě obchodníkovi zvýší útratu, přičemž přebytek od něj inkasuje v hotovosti. Více pohodlí by mohly přinést také přenosné terminály. Trochu futuristické vize předpokládají i „nefinanční“ funkce. Paměť karty je dostatečná k tomu, aby nesla například zdravotní dokumentaci majitele. V dohledné době lze ale počítat spíše s jednoduššími aplikacemi - například záznamy pro různé věrnostní programy v rámci tzv. co-brandů (viz článek „Co-brand a afinita“).
**STÁLE CHYTŘEJŠÍ A BEZPEČNĚJŠÍ KARTY
Embosované karty mají identifikační znaky majitele vyraženy na spodní straně. Jejich předností je levná výroba i snadné použití, základní nevýhodou vysoká možnost padělání identifikačního reliefu. Pro karty magnetické je základním prvkem proužek na zadní straně karty. Ten má tři stopy, z nichž jedna by mohla sloužit k zápisům - překážkou je ale celkově malá kapacita (zhruba 1000 bitů, což je přibližně dvě stě znaků). Karta čipová (tzv. smart) má dvě podoby: paměťovou nebo procesorovou. První se používá pro jednoduché aplikace (např. telefonní karty), procesorová zatím z hlediska bezpečnosti představuje vrchol. Tyto karty mohou velmi dobře sloužit jako paměťové médium - jejich kapacita může dosahovat i 4 MB. Zatím se tyto možnosti omezují na věrnostní programy a podobné aplikace, protože většina dalších možností (např. záznam zdravotnické dokumentace majitele, jeho biometrické údaje apod.) přináší zatím nevyřešené problémy, mj. i legislativního charakteru.
