Od módy a techniky k bydlení v přírodě. Ladislav Trpák nabízí glamping v posedu

Od obchodu s módním značkovým oblečením k montérkám a kladivu vede dlouhá cesta. Podnikatel Lukáš Trpák ji absolvoval, když se vydal z internetového obchodu Zoot stavět moderně vybavené posedy na kempování a cestou to vzal přes dům vytvořený pomocí 3D tisku. Nyní žije dle hesla „Méně je více a příroda je nejvíc!“ a tvoří glampingové chatky na kuří noze.

Příběh posedů začal relativně nedávno, spolu s rostoucí oblibou glampingu. Pro generaci čundráků a trampů je možná trend luxusního ubytování v přírodě obtížně pochopitelný, ale podle Ladislava Trpáka stoupá zájem o dovolenou v přírodě bez hmyzu, nepohodlí a spacáku. Myslí si, že hlavní roli hraje karanténa a nemožnost vyjet do zahraničí, kvůli které lidé hledají alternativy k dovolené v hotelu. Jako vzpomínka na dětství nebo možnost atraktivního spojení s přírodou ve světě funguje treehouse – domeček ve větvích stromů, ve kterém se skrývá útulné bydlení s postelí, koupelnou a výhledem do krajiny. Tady si vzal Trpák inspiraci, když začal stavět své posedy. Podnikatel si myslí, že kempování na úrovni není pouze přechodná móda. Slibuje i to, že po opadnutí největší vlny glampingu a rozšíření podobných ubytovacích možností se pobyt o hodně zlevní. Chystá se vytvořit službu TreeBNB a nabídnout síť posedů k pronájmu.

Posedlí

Pronajmout se zatím dají dva posedy u Farmy v Poříčí na Vysočině, ostatní slouží k soukromému využití. V první vlně představila firma TreeBee v projektu Kup si posed kolekci o deseti kusech, která se vyprodala do měsíce. Na jaře už vyrobili patnáct „kazatelen“ a všechny zmizely za čtrnáct dní. „Posedy jsou pro všechny, kteří chtějí získat nadhled, odstup od každodenních starostí i stresu. Posed je minimalistický prostor, který umožňuje podívat se na věci z jiné perspektivy. Je to zkrátka takový návrat ke kořenům. Místo pro usednutí, či usebrání,“ vysvětluje Ladislav Trpák.

Zatím vyrábí tři druhy posedů. Domeček je základ. Přespí v něm pět lidí, kteří se podělí o místo dva a půl krát tři metry. Dole se dá postel sklopit a pak jde třeba i tancovat od umyvadla ke kuchyňce. Sedět se dá na okně nebo nad žebříkem. Nahoře je pak prosklená střecha s výhledem na hvězdy. Dokoupit lze ještě vychytávky jako výšku kazatelny do čtyř a půl metru, výklopný stůl, další okna či zábradlí nebo nádrž pod posedem. Vymyslet se dá skoro cokoliv včetně vařiče, vytápění a solárního panelu.

V posedu typu Domeček může přespat až pět lidí. Foto: Libor Fojtík

Pro milovníky romantiky nabízí návrháři posed Krabička, kam se vejde obří letiště pro dva či obyčejná manželská postel s přistýlkou. I sem se do plochy dva krát čtyři metry nacpe kuchyňka se sociálním zařízením, veliké okno, úložný prostor a plynová kamna. Krabička má ještě variantu Saunička, což je zatím doslova horká novinka. Místo ložnice se v ní ale skrývá sauna s lehátky a výkonným topením. Posedy mohou stát na zemi, na kuřích nožkách, na vodě nebo na kolech a fungovat jako rustikální varianta obytného vozu. „Společně s partou BAYAYA máme připravenou větší verzi posedu à la maringotka, respektive na podvozku, který lze táhnout i za autem. Pak lze v podstatě dojet kamkoliv, kam dojede tažný vůz či kůň,“ popisuje Trpák.

Postavit posed vlastníma rukama

Aktuálně výroba posedů stojí kvůli nedostatku materiálu. Chaloupky se vyrábí z biodesek, jejichž přísun se zastavil, a tak firma uvažuje o vlastním zpracování dřeva. Zatím ale Ladislav Trpák využívá čas k vymýšlení vychytávek a vylepšení posedu. Jeden z nápadů je barevný posed pro děti s lezeckými chyty nebo odlehčená verze stávajícího posedu. Celkové bydlení se lehce mění s každou novou kolekcí. „K jarní edici patřily novinky jako instalace výklopné postele a možnost stolu i pro verzi Krabičky, inovovaná zpevněná konstrukce umožňující usadit posed do výšky až čtyři a půl metru, možnost zabudování zateplené nádrže na 800 litrů vody či kulaté okno à la ponorka, což byl nápad zákaznice Hanky Kaštilové. Momentálně se spouští edice Indiánské léto, která nabídne opět pár vychytávek,“ říká Trpák.

Přečtěte si také:

Mimo to Posedlí, jak si vedení firmy říká, plánují i domeček ve stylu stavebnice, který přijde zákazníkovi rozložený na díly, aby si ho mohl sestavit sám. „Chceme podpořit lidi v tom, že to zvládnou, že to dají. Že mohou sami něco stvořit,“ vypráví autor myšlenky. Posed může stát kdekoli, k jeho pořízení stačí mít zahradu nebo kus lesa a možnost do této zábavy investovat částku mezi dvěma a třemi stovkami tisíc. Po dohodě se sousedy či lesní správou není díky malým rozměrům posedu třeba ani stavební povolení. Dá se v něm přespávat celoročně, vytopí se během pár hodin a majitel v něm může třeba ubytovat návštěvy, chodit sem trucovat, pracovat nebo si užívat romantické chvilky.

Samotná stavba posedu je rychlá. „Na místě si připravíme čtyři zemní vruty, což je práce na pár hodin, parta, co navrtává, nic nezničí, rododendrony po mamince přežijí.  Variantou jsou i betonové patky, ale raději máme vruty, neboť se kdykoliv dají jednoduše zase odvrtat. Posed následně usazujeme vcelku autem s rukou nebo mini jeřábem,“ vysvětluje podnikatel.

Prvok a evoluce 3D tisku

Ladislav Trpák pracuje i na dalších projektech. Před několika lety na sebe upozornil Prvokem, domem vytvořeným pomocí 3D tisku. S kolegy tiskli pomocí robotického ramene, co se klasicky používalo v automobilovém průmyslu, a upravili pouze software, který ho ovládá. „Celý proces tisku Prvoka trval přibližně třicet dva hodin, spotřebovali jsme přitom šestnáct tun speciální betonové směsi. Hrajeme si ale také s myšlenou 3D tisku z dalších materiálů, jako například tisk z hlíny, či dřevotřísky,“ říká Trpák.

Prvok přesídlil do Safari Resortu v Hluboké u Borovan a Trpákovi kolegové zatím tisknou jeho menší verze, aby mohli zafinancovat vývoj 3D tisku a začít s tvorbou Prvoka velkého.

Interiér posedu je přírodní a útulný. Foto: Libor Fojtík

Do posedu ale Trpák umělou hmotu a technologie začlenit nechce. „Existuje druh houby, která si pochutná i na rozemletých kelímcích od kafe, a která doslova proroste a zpevní celou strukturu. To je určitě taky cesta. Beton bych ale do lesa netahal,“ říká. Nevracel by se ani k prodeji módních doplňků. „Přijde mi, že doba nám ukazuje, že se máme spolehnout sami na sebe, vzít si odpovědnost zpět,“ vysvětluje.

Truhlářství a bydlení v přírodě ho prý učí hlavně trpělivosti. „Lidé ve zkratce možná nepotřebují tolik, kolik si myslí. Doba konzumování končí, možná je načase být pokornější k sobě, ostatním, přírodě. Naučit se zase spolupracovat, pomáhat si, tvořit,“ říká a opakuje nové heslo svého podnikání. Méně je více a příroda je nejvíc.