Když se řekne komínový pivovar, míní se tím pivovar zaměřený na blízký region. Takový je pivovar broumovský.
Prvně jsem se s pivem z Broumova setkal na přelomu 70. a 80. let už minulého století na Luční boudě v Krkonoších. Olivětínské pivo se tam dodávalo formou podzimního předzásobení, přes zimu se sudy s kvasnicovým ležákem vyčepovaly a na jaře pak prázdné svezly do údolí. Pivo bývalo lehce zakalené, což mnozí konzumenti považovali za chybu a známku nekvality. Ti osvícenější se zase domnívali, že se jedná o takzvaný chladový zákal, vzniklý při nedostatečném ochránění uloženého piva před mrazem. Kvasnicové pivo už je ale takové a opalizující zákal byl tudíž v pořádku. Jenže bez osvěty a propagace broumovské pivo z Luční boudy v následných letech jaksi vymizelo… Jak je to tedy s broumovským pivovarem doopravdy?
V nejseverovýchodnějším koutě Čech se produkuje pivo od poloviny 14. století, kdy byl Broumov povýšen na královské město. V 17. století spolu s klášterem dvakrát vyhořel i pivovar. Hrozba požáru podnítila benediktínského opata Otmara Zinkeho ke zřízení nového pivovaru mimo klášter i město. Vznikl v katastru Velké Vsi, později Olivětína, při původním klášterním dvoře. Výstavba započala v roce 1712 a o dva roky později odtud vyšlo první pivo.
Mnohaletou hegemonii olivětínského klášterního pivovaru narušilo zřízení nového městského pivovaru v Broumově v letech 1866-1867. Více než 70 let tento pivovar klášternímu nejen zdatně konkuroval, nýbrž jej i výrobně převyšoval. Konec soutěžení učinila fúze obou pivovarů v roce 1943; produkce zůstala v jediném podniku - v Olivětíně. Po roce 1948 se olivětínský pivovar stal součástí národního podniku Hradec Králové, posléze přešel do svazku Krkonošských pivovarů a od roku 1960 patřil k Východočeským pivovarům. Před pěti lety ho koupila společnost Pivovar Broumov.
Broumovský pivovar má vlastní sladovnu, a je tudíž soběstačný v přípravě základní suroviny. Vlastní voda pochází z artézské studně v areálu podniku, chmel používají hlávkový z žatecké oblasti. Pivovar v současnosti produkuje sedm druhů piv: šest světlých od výčepních po speciály a na export do Německa i tmavé výčepní. Do tuzemska je pivo dodáváno pod jednotnou obchodní značkou Opat (ještě nedávné názvy odkazovaly k mnišské provenienci: tmavá desítka Novic, světlá Převor, jedenáctka světlá Probošt; ležák Opat přetrval). Výstav piva se pohybuje kolem 20 tisíc hektolitrů ročně. Kromě Broumovska je pivo známo i v okolí Náchoda, Dvora Králového nad Labem, Nového Bydžova, ale i na Nymbursku a Poděbradsku.
(Více informací o pivovaru v Broumově-Olivětíně naleznete na www.pivovarbroumov.cz.)
TIP
Světlá dvanáctka: Světlý olivětínský ležák charakterizuje nepříliš tmavá, zlatavá barva. Pivo je bez cizích příchutí, střední hořkost a říz pobízejí k dalšímu napití.
Tmavá desítka: Tmavý opat je mírně nasládlý, má lehce karamelovou chuť. Pivo je to dostatečně plné s mírným řízem.
