Montované domy zvané okály se v komunistické éře stavěly na venkově i ve městech. Dodnes jich stojí tisíce. Jejich stavebnice tehdy vznikaly v továrně v Rýmařově. Výroba rodinných domků tam pokračuje dodnes. I když jediné, co ty současné spojuje s původními okály, je pouze rychlost, s níž je možné je postavit.
Foto: RD Rýmařov
Výroba montovaných rodinných domů začala na Jesenicku vlastně náhodou. Rudné doly, které byly v roce 1968 zavřeny, hledaly pro své pracovníky nové uplatnění. V podhorské oblasti bylo hodně dřeva, a tak se myšlenky ubíraly směrem jeho zpracování. Tehdy padlo rozhodnutí montovat domky. Vypsanou soutěž architektů vyhrála německá společnost OKAL, od které národní podnik RD Rýmařov získal licenci na výrobní a montážní systém i projektovou dokumentaci k několika typům domů.
Právě v Německu se v době uvolnění režimu kolem roku 1969 Češi zaučovali. A odnesli si kromě vědomostí i snahu o přesnost a preciznost. Bývalý zaměstnanec a současný jednatel František Příkaský vzpomíná, že na rozdíl od jiných socialistických podniků se v Rýmařově dodržoval harmonogram i plán výroby. Podnik v komunistické éře vyráběl až pět domů denně, obecně roční výroba přesahovala tisíc domů. Stavěly se rodinné domky, bytové domy, ubytovny i stavební buňky.
Těžký návrat do Německa
S pádem komunismu se i Národnímu podniku z Rýmařova otevřely nové trhy. Snaha znovu navázat na německé kořeny ale notně skřípala. V Německu nevyhovovaly kvalitou projekty domů ani jejich komponenty, jako byly dveře nebo okna. Výrobce domků kvalitu zlepšil a postupně navyšoval prodej produkce do Německa. V roce 1993 podnik v kupónové privatizaci převzalo osm společníků, kteří byli také jeho manažery. V té době RD Rýmařov postavil 560 domů ročně.
V dalších letech ale prodeje začaly klesat. V roce 1994 činily jen 470 domů, o rok později 406 a po dalším roce 223 montovaných domů. V Česku v těch letech praskla takzvaná cenová bublina. Domek, který byl dříve za 300 tisíc, stál nyní dva miliony. S vyšší cenou práce lidé na nové domy neměli peníze. Navíc se nezdražovalo pouze v tomto oboru. RD Rýmařov se i přes klesající produkci stále udržel v černých číslech a byl navíc v zisku. Nad vodou podnik držel výhodný kurz německé marky a orientace prodeje na Západ.
Severomoravský klastr
V dalších letech se už začínalo dařit i na českém trhu a export nebyl dominantní. Problémy nastaly kolem roku 1999. Po komplikacích hlavního distributora RD Rýmařov v Německu musela firma svého tamního prodejce koupit a podnik se propadl do hluboké ztráty. Před krachem podnik zachránili dodavatelé, kteří prodloužili splatnost faktur a počkali. Tento moment se stal také impulzem k reorganizaci. Rýmařovští začali velmi úzce spolupracovat s firmou KATR, která podnikala v oblasti lesnických a zpracovatelských prací. Ta kvůli RD Rýmařov nakoupila sušárny i další zařízení za miliony korun a začala podniku dodávat už opracované dřevo, které si dosud podnik zpracovával sám. Na severu Moravy tak vznikl malý klastr, který propojil jednotlivé činnosti – od pěstování dřeva přes jeho zpracování až po výrobu montovaných domů. „Jesenicko je chudý kraj, takže čím větší přidaná hodnota z naší práce zůstane v regionu, tím lépe,“ říká František Příkaský. Deset let na to, v roce 2008, právě firma KATR koupila rýmařovský podnik za 80 milionů korun.
Nákup na prahu krize
Jak už to ale u velkých podnikatelských rozhodnutí bývá, nejsou nikdy úplně bez komplikací. Tento nákup například poznamenala začínající krize, kdy banky od schválených úvěrů odstoupily a KATR musel nejprve složitě odkupovat podíl nutný pro majoritu. Některým bývalým podílníkům za prodej splácí dodnes. Atmosféra škrtů a šetření se projevila i na prodejích domů. „Krizi jsme pocítili úplně jasně. Lidé stále chtěli domy, ale zajímali se třeba o menší levnější varianty. Banky navíc přestaly dávat velké úvěry a zpřísnily pravidla pro hypotéky.“ Německý odbyt také citelně klesl, krize byla cítit i tam. Muselo tedy padnout strategické rozhodnutí.
Český zákazník – náš pán
RD Rýmařov si vytyčil konkurenty, kterými nebyli ostatní stavaři dřevostaveb, ale klasické stavební firmy. Podnik také podle Františka Příkaského věděl, že je potřeba přijít s novým modelem domu, který zaujme široké masy. Rýmařovští představy o novém domě posbírali z poznatků od vlastních zaměstnanců. Vnitropodnikový průzkum ukázal, co mladí lidé okolo 35 let chtějí – obývací pokoj spojený s kuchyní, malou pracovnu, garáž a pokoje pro dvě děti. Výsledkem byl dům NOVA 101, který tyto požadavky splňoval. Vedle podoby domu ale podnik zajímaly i finanční možnosti mladých párů a to, kolik jsou ochotni splácet. RD Rýmařov proto stanovil hranici dvou milionů korun za dům. Vyprojektovaná cena domu byla ale vyšší. „Šli jsme do rizika, rozhodli jsme se stáhnout vlastní režii za dům na polovinu, tak aby cenově vyhovoval. Cílem byl masový prodej, kterému jsme naše snažení chtěli podřídit.“
Snaha se vyplatila. Model NOVA 101 podnik představil na začátku roku 2009 a ještě do konce roku po České republice vyrostlo 65 domů. Dalších 202 si lidé objednali. Podnik se tak na konci roku mohl pochlubit celkem 374 prodanými domy. V celkových číslech model NOVA 101 udělal skoro stejný výsledek jako produkce celého podniku za předchozí rok. V roce 2008 totiž postavil RD Rýmařov jen 265 montovaných domů.
Nízkoenergetický i pasivní standard
Zákazníci slyšeli také na dražší nízkoenergetickou variantu a trvalý zájem je i o dům v pasivním standardu. Letos by podnik měl postavit zhruba 380 domů. Orientuje se na jednotlivé prodeje, dodává velkým developerům a sám developerské projekty staví. Rozhlíží se také do zahraničí, i když Německo v odběrech starších rekordů zdaleka nedosahuje. Novým cílovým směrem je Východ. Na Ukrajině podnik otvírá s místním partnerem vlastní továrnu. Podobně jako před více než 40 lety zaučovali české stavitele Němci, nyní čeští mistři učí své ukrajinské kolegy. Nejen ve výrobě, ale také v prodeji a marketingu.
Východní trhy mají svůj potenciál. Ukrajina je ale hodně konzervativní. „Lidé tam například nechtějí dřevěné domky. Ty mají podvědomě spojené s chudobou. Chudí lidé žili v dřevěnkách, a to současní Ukrajinci nechtějí. Výhodou montovaných domků z RD Rýmařov je to, že sice spojují výhody a kvalitu dřeva, ale jako dřevěné domky nevypadají,“ říká Příkaský. Zatím se na Ukrajině staví továrna, která může vyrobit 100 domů ročně. Pokud ale bude zájem, může její kapacitu RD Rýmařov na Ukrajině rozšířit až na tisíc domů. A podnik věří, že o domy, které dokáží montéři postavit za 12 dní, zájem bude.
