Během následujících dvou let plánuje NASA vyslat astronauty zpět na Měsíc v rámci programu Artemis. Zároveň se chystá nahrazení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která v kosmu obíhá už 26. rokem (a z toho 10 let přesluhuje), stanicí novou, zatímco další výzkumníci se vážně zabývají možností pilotovaných letů do hlubokého vesmíru. A když k tomu připočteme množící se komerční projekty, díky nimž se na hranici kosmu dostávají i turisté, kteří za to zaplatí „pouhých“ 5,7 milionu korun, s trochou nadsázky by se dalo říct, že za pár desítek let bude cestování do vesmíru téměř stejně běžné jako mezikontinentální lety.
Jenže právě proto je nutné začít řešit některé z nejzákladnějších otázek. Jako třeba co budou tito lidé jíst. Těstoviny a proteinové tyčinky vyrobené ze vzduchu jsou totiž podle BBC jen začátek.
„Jídlo kosmonautům zachovává zdravý rozum,“ říká doktorka Sonja Brungsová, zástupkyně vedoucího provozu astronautských operací v Evropské kosmické agentuře (ESA). „Pestrá a vyvážená strava, přizpůsobená potřebám jednotlivých astronautů, je pro úspěšnou misi do hlubokého vesmíru zásadní. Myslím, že lidé podceňují, jak je to důležité,“ dodává.
Vesmír mění chutě
Posádka ISS dostává jídelníčky sestavené na míru a vozí si s sebou na oběžnou dráhu relativně běžné suroviny. I když bývají někdy dehydratované podobně jako instantní polévka.
S příjezdem nových zásob dostane čas od času pochoutku jako třeba citrusy. A přímo ve vesmíru se už dokonce podařilo vypěstovat i rajče. To se však záhy stalo předmětem kosmické detektivky, protože na dlouhé měsíce zmizelo. A mezitím, co se posádka dohadovala, který jedlík rajské jablko ukradl, se na palubě opět zjevilo (identita ztraceného plodu byla i přes pokročilé stadium rozkladu nepochybná).
Z hlediska vesmírného stravování je zajímavé, že lidem ve stavu beztíže se často promění vnímání chutí a objeví v sobě lásku k potravinám, kterých by se na Zemi nikdy nedotkli. Nebo naopak tam svá jinak oblíbená jídla nemohou ani cítit. Co však mají zakázáno všichni, je chléb a jiné drobivé věci.
Poté, co astronauti z mise Gemini v roce 1965 pašovali do rakety sendviče, povolila NASA kosmonautům pečivo v podobě tortil a před sedmi lety se výzkumníci dokonce naučili přímo ve stavu beztíže péct speciální chleba bez drobků. Limitovaný je na oběžné dráze ale i přísun soli kvůli riziku osteoporózy. A také tam panuje prohibice, protože alkohol by ovlivnil recyklaci vody.
Křupavost je důležitá pro duševní pohodu
Potíž je, že zásoby ze Země neřeší plánované výlety do hlubin vesmíru. Proto NASA v roce 2021 vyhlásila výzvu Deep Space Food Challenge, jejímž cílem je objevit nové způsoby, jak v kosmu vyrábět potraviny s omezenými zdroji, které produkují minimum odpadu, a zároveň zajistit bezpečné, výživné a chutné jídlo.
„Pestrost je rozhodně problém,“ tvrdí Brungsová. „Astronautům, kteří jsou ve vesmíru pouhých šest měsíců, chybí křupavost. Pro duševní pohodu je opravdu důležité mít k dispozici různé textury. U misí do hlubokého vesmíru to platí zejména,“ zdůrazňuje.
Jednou z osmi firem, které se probojovaly do závěrečného kola soutěže, je společnost Solar Foods se sídlem v Helsinkách. Ta přišla s pozoruhodným konceptem využití vesmírného odpadu k syntéze bílkovin. „Vyrábíme potraviny doslova ze vzduchu,“ tvrdí Artuu Luukanen, viceprezident společnosti Solar Foods. Finové objevili mikroby, kteří se živí směsí oxidu uhličitého, vodíku a kyslíku. Když vyrostou, stanou se zdrojem proteinu, jejž je možné ochutit a přidávat do tyčinek, těstovin nebo z něj vyrábět alternativy k masu. Ve hře je i nápad na proteinovou čokoládu nebo steaky vytištěné z tohoto materiálu pomocí 3D tisku.
Kulinářský zážitek ve stavu beztíže
Jelikož kurděje by nechtěl dostat nikdo, problémem je ve vesmíru také nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Kosmonautům pomáhají vitamínové tablety, na ISS experimentují se zmíněnými rajčaty a na Floridě vznikla společnost Interstellar Lab, která vyvinula modulární bioregenerační systém pro pěstování mikrozeleniny, zeleniny, hub, a dokonce i hmyzu.
Jeden z jejích konkurentů, švédská Mycorena, zase pracuje s houbami, jež budou během mezihvězdných letů zřejmě tvořit podstatnou část jídelníčku. Vedení společnosti slibuje, že z mycoproteinu vyrobí imitaci kuřecích řízků. Jak všechny tyto nápady obstojí, se ukáže během třetí fáze inkriminované výzvy. Ta je na programu letos v létě.
Závěrem pak ještě nutno podotknout, že jak už to tak bývá, na osidlování vesmíru je pochopitelně navázán také cestovní ruch. Proto asi nikoho nepřekvapí, že šéfkuchař Rasmus Munk z michelinské restaurace Alchemist v Kodani nedávno oznámil spolupráci se společností SpaceVIP, která se postará o poutavý kulinářský zážitek na soukromé lodi Space Perspective's Spaceship Neptune. Šestihodinový výlet na okraj vesmíru s degustačním menu bude stát v přepočtu 11,5 milionu korun na osobu.
