Kontrolní píchnutí a lesní pych
Volby jsou na krku a pokladničky zřejmě dosti prázdné. Po kontrolním nájezdu na Budvar vyplula ve stejném resortu další „kauza“ v podobě výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu v Lesích ČR. Kdo se seznámil alespoň zhruba s kontrolní zprávou a s vyjádřeními Lesů ČR, zapochybuje, zda je takový kontrolní úřad vůbec potřeba. Kontroloři často neznají zákony, kritizují běžné a standardní nakládání s majetkem, ale skutečně problémové aktivity – přes mediálně vděčné vytrhávání detailů ze souvislostí – nejsou zřejmě schopni identifikovat, protože v kontrolní zprávě se žádná skutečná lumpárna nenajde. O tom, že by se našla, kdyby se kvalifikovaně hledala, asi nelze v případě této společnosti, stejně jako jiných státních a polostátních firem, moc pochybovat.
Vytvořit pořádný tlak na management přesto není od věci. Vždyť firma dosahuje mnohamiliardových zisků, na účtech má třináct miliard, které si stát z nepochopitelných důvodů pořád nedokáže stáhnout do státní kasy, a výdaje na marketing a konzultační služby mohou dosahovat stovek milionů. Budvar se svými 350 miliony na marketing vypadá vedle Lesů ČR před stranickými výběrčími desátků jak slepička z klecového chovu vedle sedmikilové, doma krmené husy. To by bylo, aby v kasičce nezacinkalo.
Vykořisťovatel ČEZ a spasitel Nečas
V Albánii to pro nás smrdí pořádným průšvihem, tvrdí někteří manažeři elektrárenské firmy ČEZ. Především kvůli sporům o zvýšení cen elektřiny, které vede česká firma s místním regulátorem, je povážlivě ohrožena návratnost její investice do tamní společnosti OSSH. Za 76 procent akcií rozvodné firmy ČEZ zaplatil 102 milionů eur. Dle informací týdeníku Euro notně arogantní zástupci albánského regulátora dávají na jednáních s ČEZ jasně najevo, kdo je v Tiraně pánem. Smír v celém sporu je tak prý v nedohlednu. I když jistá šance tady ještě je. Za ČEZ přijede počátkem dubna orodovat i premiér Petr Nečas. Přesvědčit tamní úředníky o správnosti požadavků ČEZ bude ale těžké. Zvlášť v situaci, kdy velká část albánské populace stále považuje elektřinu za jistý druh sociální služby, za niž si nechá platit jen vykořisťovatel ze Západu.
