Největší pojišťovna v době krize utrácí stovky milionů
Současná ekonomická krize má na svědomí hluboký propad výběru pojistného. Stojí za tím rostoucí nezaměstnanost. Zatímco za zaměstnance pojišťovna inkasuje peníze z výplaty i od zaměstnavatele, úřad práce je podstatně méně štědrý. Za své klienty platí minimální možné částky. Vzhledem k množícím se druhotným platebním neschopnostem roste také počet pojistných delikvencí ze strany zaměstnavatelů i živnostníků. Výběr zdravotního pojištění je letos meziročně přibližně o procento nižší. Zdálo by se, že jde o dobrou zprávu, procento není zas tak velké číslo. „Zdravotněpojistný plán předpokládá meziroční růst o 6,3 procenta,“ uvedl pro týdeník EURO již dříve mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Rod. Z toho plyne, že už nyní jsou pojišťovny více než sedm procent v minusu, který je krytý pouze přebytkem financí na jejich účtech z minulých let. V této situaci VZP provádí bezprecedentní kroky. Bez ohledu na to, že nejkritičtější rok přijde s nástupem roku 2010, kdy navíc budou dlouho budované rezervy již vyčerpané, pojišťovna vyhlásila veřejné zakázky na prevenci v hodnotě 220 milionů korun.
Krize, volby, nejistota O tak velké částce se navíc bude rozhodovat těsně před volbami. „O přidělení peněz z fondu prevence na jednotlivé programy rozhodla správní rada VZP v listopadu 2008. Vzhledem k výši finančních prostředků a rozsahu byly tyto programy vypsány až v červnu 2009. Souvislost s volbami je neopodstatněná spekulace a krize se na finančním zajištění péče pro naše klienty nijak neodrazila,“ uvádí Anna Veverková z tiskového odboru VZP. Bezesporu nemusí mít volby žádnou souvislost s utracením téměř čtvrtmiliardy korun, načasované jako náhodou přesně tak, aby se stihla upsat ještě před sestavením nové vlády, to je pravda. O finančním zajištění péče o klienty však můžeme diskutovat hlouběji.
Roky minulé V uplynulých letech pojišťovny nejprve krachovaly. Po drastické konsolidaci zbylo jen pár subjektů, z nichž VZP, částečně určitě ne svojí vinou, pravidelně upadala do miliardových ztrát. Namísto reformy zdravotnictví se tyto ztráty řešily sanací dluhů ze státního rozpočtu a pak také navýšením plateb za státní pojištěnce, jichž je VZP plná od přízemí až po střechu. Tyto ad hoc kroky, jevící všechny znaky zoufalého hledání jakékoliv šance pojišťovnu udržet nad vodou, ať to stojí cokoliv, v posledních letech překryla masivní konjunktura. Růst mezd a výrazný pokles nezaměstnanosti vrátil pojišťovnu do černých čísel.
Roky budoucí Konjunktura však skončila. Další dění má už obvyklý scénář, na jaký jsme si v počátku první dekády tohoto století mohli zvyknout. Nezaměstnanost roste, příjmy z pojistného klesají, výdaje za péči rostou a rezervy se tenčí. Příští rok dle dobře informovaného zdroje z ministerstva financí VZP zakončí s jistotou téměř absolutní v červených číslech. Dostupná čísla z ministerstva zdravotnictví uvádějí, že výpadek pojistného příští rok překročí deset miliard korun. „Dosud se počítá s propadem kolem třinácti miliard korun,“ uvedl před časem náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. To je ale optimistické číslo, které předpokládá zastavení růstu nezaměstnanosti.
Co je špatně Čtvrt miliardy korun je na jednu stranu hodně peněz, na druhou stranu v třináctimiliardovém deficitu zas tak moc velkou roli nehraje. Přesto je to určitý signál toho, jak lehkovážně vedení VZP postupuje. Pravdou je, že peníze z fondu prevence nejsou původem ze zdravotního pojištění, alespoň ne přímo. Fond plní penále a úroky z prodlení neplatičů. Přesto však, pokud je třeba, může pojišťovna tyto prostředky použít na hrazení léčebných výloh. Až se VZP v dalších kritických dvou letech propadne do ztráty a začne omezovat třeba ultradrahou biologickou léčbu, může odmítnutým pacientům vysvětlit, jak je čtvrt miliardy na prevenci pro ně výhodné.
