Velkého hejna ptáků či roje včel se většina lidí bojí. Rojení je však nezbytné pro přežití mnoha živočichů a nyní se zdá, že má potenciál zlepšit i život člověčí. V poslední době jsou totiž tyto organizované skupiny zvířat stále častějším předmětem různých výzkumů. Matematici, biologové a sociologové se podle Singularity Hub snaží pochopit, jak přesně mechanismus funguje a jak bychom mohli využít jeho sílu.
Už delší dobu se zjištěné poznatky používají pro kontrolu davu, řízení dopravy nebo pochopení principů šíření infekčních nemocí. V poslední době se ale data začínají využívat rovněž ve zdravotnictví, při provozu dronů ve vojenských konfliktech či u sázkových kurzů na různé sportovní události. Roje mají totiž hned několik zásadních výhod. Stejně jako dokáže spojení mnoha neuronů vytvořit mozek schopný velmi složitých myšlenek, umí skupiny zvířat vytvořit ,supermozek roje‘ vykazující vysoce komplexní chování, které u jednotlivých zvířat nenajdeme.
Roj má skvělý odhad
Vědci už před několika lety vytvořili působivou simulaci, v níž se jednotliví členové roje, potažmo hejna pohybovali stejným směrem jako jejich sousedé, ale zároveň se dokázali vyhnout vzájemným kolizím. Tento model tedy potvrdil, že ke koordinaci chování není potřeba žádný vůdce. Složité chování roje je totiž možné hlavně díky tomu, že se všichni jednotlivci řídí stejnými pravidly. Ve fyzice je uvedený jev známý pod pojmem emergence.
V roce 2016 americká technologická společnost Unanimous AI využila sílu inteligence ,lidského roje‘ k odhadnutí výsledků dostihu Kentucky Derby. Firma dokázala úspěšně předpovědět jezdce na prvním, druhém, třetím a čtvrtém místě díky tomu, že využila znalosti mnoha dobrovolníků, kteří byli zároveň nadšenci do dostihů.
Úspěch metody spočíval ve způsobu, jakým došlo ke spojení předpovědí jednotlivých dobrovolníků. Všichni účastníci experimentu totiž v aktuálním čase viděli, jak hlasují ostatní. To jim umožnilo upravit své preference právě v reakci na mínění jiných lidí. Když tedy člověk očekával vítězství koně C a druhé místo pro koně B a uviděl, že většina ostatních dobrovolníků věštila opačné pořadí, mohl svůj odhad změnit. To následně vedlo k přesnější předpovědi výsledků než u profesionálních bookmakerů.
Decentralizovaný systém pro ochranu soukromí
Zájem o podobné technologie poslední dobou narůstá třeba ve zdravotnictví. K dosažení co možná nejkvalitnější léčby totiž doktoři využívají stále větší množství různých dat a údajů, což ale vyvolává obavy ohledně ochrany soukromí pacientů. Stále častěji se tedy diskutuje o tom, do jaké míry je vhodné a nezbytné sdílet tyto informace mezi zdravotnickými institucemi, nebo dokonce i mezi jednotlivými zeměmi.
A právě využití schopností roje by mohlo představovat ideální způsob, jakým je možné diagnostickou přesnost bez nutnosti výměny nezpracovaných dat mezi zdravotnickými zařízeními zachovat. Předběžné studie totiž ukázaly, že řešením by mohlo být decentralizované ukládání dat do speciální virtuální sítě vzájemně interagujících uzlů.
V tomto systému by každá instituce ukládala svá data ve vlastním uzlu. Strojové učení by následně probíhalo nezávisle v každém z uzlů, jeho výsledky by ale byly sdíleny do celé sítě, což by následně přineslo prospěch i všem ostatním uzlům. Tento proces má zajistit, že mezi institucemi nedojde k výměně nezpracovaných údajů o pacientech, čímž bude zachováno jejich soukromí.
Roje vyráží do boje
Kolektivní síla rojů by mohla v budoucnu vylepšit také schopnosti bojových dronů. Ty jsou v poslední době stále častěji využívány v mnoha ozbrojených konfliktech, jako je třeba válka na Ukrajině. V současnosti ovšem každý dron vyžaduje individuální dohled operátora, takže je vzájemná spolupráce poměrně komplikovaná.
Úkolem výzkumníků a techniků proto nyní je přijít na to, jakým způsobem by šla komunikace mezi jednotlivými bezpilotními letouny zlepšit. Neboť pokud by se to povedlo, mohl by jeden operátor svými příkazy ovládat velkou skupinu mnoha různých dronů najednou. Taková schopnost by měla přinést obrovské zlepšení v oblasti průzkumu či úderných schopností, jelikož jednotlivé stroje by si mezi sebou předávaly veškeré dostupné informace.
