České kluby zásobují západní Evropu
FOTBALISTA Tomáš Rosický zřejmě nepřímo pomůže pražské Spartě ke vstupu na burzu. Za přestupem největšího talentu českého fotbalu do Borussie Dortmund se totiž skrývá ještě jedna dohoda. Borussia hodlá poskytnout Spartě poradenství a seznámit ji s vlastními zkušenostmi jediného německého klubu, s jehož akciemi se na burze obchoduje. „Tato skutečnost sehrála v našich rozhovorech o přestupu Rosického důležitou roli, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO prezident Sparty Vlastimil Košťál. Sparta Rosického prodala za rekordní částku 25 milionů marek a díky ní uvedla do pořádku vlastní hospodaření. Tím také bezpochyby vzrostla hodnota jejích akcií, které by za čas měly být k mání pro každého. Když nynější majoritní majitelé z vydavatelství Vltava–Labe–Press (součásti mediálního koncernu Passauere Neue Presse) před půldruhým rokem Spartu kupovali, dostali podle Košťála do vínku dluh ve výši 850 milionů korun, z něhož 300 milionů kapitalizovali. Tento dluh je fakticky splacen. Nyní sparťané počítají pro příští dva roky s vyrovnaným rozpočtem. Zhodnotit investice. „Po této sezoně vyhodnotíme naše plány, říká Vlastimil Košťál. Pracovním termínem vstupu Sparty na burzu je rok 2004, ale šéf klubu nevylučuje, že to bude dříve. Zatím se spíše mluví o pražské, nikoliv zahraniční burze, ale ani v tomto případě Košťál nedává jednoznačnou odpověď: „Vše záleží na dalším posuzování. Příklad Borussie může být poučný, zatím se o její akcie zajímaly hlavně britské investiční fondy. Ty mají s fotbalem větší zkušenosti. Právě primární emise akcií je zřejmě jediným vhodným způsobem, jak by se německému majiteli mohly vložené investice zhodnocovat, pokud nehodlá celý svůj podíl ve Spartě prodat. Se žádným mimořádným ziskem se ani v nejbližší budoucnosti kalkulovat nedá. „Nechceme ze Sparty vytahovat peníze, zdůrazňuje Vlastimil Košťál, který je zároveň předsedou představenstva společnosti Vltava–Labe–Press. Na druhou stranu letenský klub nemůže očekávat ani masivní investice na úrovni západoevropských velkoklubů. Košťál nicméně tvrdí, že Sparta chce vybudovat tréninkové centrum a daleko více se zaměřit na výchovu vlastních fotbalových talentů. „Předchozí majitelé Sparty žili na dluh a doplatily na to mládežnické kategorie, říká prezident. Přestupní stanice. Finanční střídmost Sparty se bezpochyby projeví i v nákupu hráčů. „Nemůžeme kupovat jen hotové hráče, ale zejména se zaměříme na fotbalové naděje, míní Košťál. Pro Spartu i další české kluby se tak rýsuje zatím jediný možný model: Vychovávat vlastní hráče a hledat mladé talenty v Česku, případně v hospodářsky méně vyspělých zemích, a časem je prodat na Západ. Jakékoliv vyšší ambice by narazily na bariéry. Český trh je příliš malý. Příjmy zdejších klubů z prodeje televizních práv a reklamy nemohou být takové jako u týmů z Anglie, Španělska či Itálie. Generální ředitel Slavie Praha Vladimír Leška tvrdí, že Česko se nemůže srovnávat ani s přibližně stejně velkým Skotskem. Nejde přitom jen o sílu měny. „Na fotbalové zápasy tamního Glasgow Rangers chodí běžně padesát tisíc diváků, řekl Leška týdeníku EURO. Pro české fotbalové manažery se zdá být taková návštěvnost pouhým snem. Afričané v Praze. Pražská Sparta dává jasně najevo, že bude nové talenty vyhledávat ve východní Evropě i v Africe. Slávista Leška nicméně upozorňuje, že lákání hráčů z ciziny může být velmi ošidnou záležitostí: „Pokud tu nebude dokonalý systém, který umožní aklimatizaci hráčů, bude to celé jen hra na náhodu. Zahraniční fotbalisté mívají odlišnou mentalitu a také často nejsou v české společnosti právě vítanými hosty. To, že spolupráce se zahraničními hráči je složitá a finančně náročná, připouští i Košťál: „Je nutné se zabývat celkovou integrací a socializací hráče, zajistit mu nejen auto, pojištění, daně, konto, ale také mu poskytnout pocit bezpečí. To vše co nejrychleji. Z tohoto pohledu považuje Košťál za podnětný příklad berlínského klubu Hertha, v němž působí hráči jedenácti národností. „S pomocí tamní propracované infrastruktury se z hráčů bez ohledu na barvu pleti poměrně rychle stávají dobře mluvící a oblečení Němci. Další peníze. Kromě prodeje hráčů mají české kluby ještě další příležitost, jak si přivydělat – stát se pravidelným účastníkem evropských pohárů. Za podzimní účast v Lize mistrů získala Sparta 110 milionů korun. Jelikož z této soutěže vypadla, nemůže na jaře počítat s další finanční injekcí. V minulé sezoně to bylo lepší. Sparta se dostala o kolo dál, sehrála o šest zápasů více a vydělala 240 milionů korun. Jestliže „standardní rozpočet na sezonu v případě Sparty činí 300 milionů korun, nejde vůbec o zanedbatelnou částku. Slavia, která v posledních letech hraje o třídu níž, v Poháru UEFA, je na tom o něco hůře. Zatímco v Lize mistrů získávají mužstva prémie za účast či vítězství v jednotlivém utkání, v Poháru UEFA zaručuje většinu příjmů prodej televizních práv. Narazí–li však Slavia na soupeře, který není právě z fotbalově atraktivní země, příliš nevydělá. Jelikož los Slavii příliš nepřeje, byly pro ni poslední dvě podzimní sezony spíše prodělečné - klub si totiž hradí dopravu a základní režii. Loni se vše obrátilo k lepšímu na jaře. „Osmifinále proti italskému Udine naši bilanci vyrovnalo a díky čtvrtfinále s anglickým Leedsem jsme se dostali do zisku, říká Vladimír Leška. Letos se Slavia může pokusit o reprízu, protože opět postoupila do jarních bojů. Roční rozpočet Slavie se v průměrné sezoně pohybuje kolem sta milionů korun. Totální revoluce. I z výše uvedených čísel je patrné, že přestup `a la Rosický znamená pro běžné hospodaření českého fotbalového klubu naprostou revoluci. „Je to také otázka momentální konstelace a štěstí, tvrdí Vladimír Leška. Slavii se poštěstil podobný „verkauf v roce 1996, když prodala Karla Poborského do Manchesteru United, byť za „pouhých 143 milionů korun (částka za Rosického činí v přepočtu 449 milionů korun). Slavia přitom zhodnotila svou počáteční investici velmi rychle – během několika měsíců. A měla štěstí: celá Evropa se tehdy zamilovala do slavného Poborského lobu na evropském šampionátu proti Portugalcům. Přesto nemůže být podobný přestup považován za pouhou náhodu. „Mnohé závisí na dlouhodobé spolupráci mezi klubem, hráčem a jeho manažerem, říká Leška. Dodává, že Rosického manažer Pavel Paska už před čtyřmi lety prohlašoval, že se jeho svěřenec stane do pěti let největší hvězdou českého fotbalu. Kdo mu tehdy věřil?
