Začalo to za Lincolna v Springwells Township
V roce 1863 zuřila ve Spojených státech amerických občanská válka. V Bílém domě seděl Abraham Lincoln, v Richmondu dnes už zapomenutý konfederační prezident Jefferson Davis. Z pařížských Tuilerií vládl císař Napolen III. a Prusko se připravovalo na válku s Rakouskem. V ulicích pražské Malé Strany sbíral motivy pro své povídky Jan Neruda. A na farmě v americkém Michiganu, zapadákově jménem Springwells Township, se narodil Henry Ford. Muž, který postavil svět na kola. Jeho stejnojmenná firma, která se rozrostla ve druhou největší světovou automobilku, slaví letos na jaře sté narozeniny.
Technický talent se u Henryho projevil už v dětství, rád rozebíral náramkové hodinky a zase je montoval dohromady. V roce 1876, kdy generál Custer padl v bitvě s indiány u Little Big Hornu, navštívil technologickou výstavu ve Philadelphii a bylo rozhodnuto – zanechá farmaření a zkusí štěstí v některé z detroitských továren. I pověsil vidle na hřebík a odešel pracovat do Michiganské vagonky.
Po různých peripetiích našel další práci v jedné z místních nářaďoven. Jeho týdenní plat za šedesát odpracovaných hodin činil dva a půl dolaru. Protože ho ale nájemné za pokoj a jídlo vyšlo na tři a půl dolaru, musel si po večerech přivydělávat jako opravář hodin. A znovu si zahrála náhoda. Henryho šéf v nářaďovně experimentoval s prototypem benzinového motoru, který by poháněl lodě. Z mladého Forda udělal svého asistenta a naučil ho mnohé o motorech.
Henry sestrojil svůj první automobil v roce 1896. Jmenoval se Quadricycle, měl kola z bicyklu, vážil pouhých 250 kilogramů a spíše než automobil připomínal dětský kočárek s jedním sedadlem uprostřed. Poháněl jej benzinový dvouválec a mohl jet rychlostí až 32 kilometrů v hodině. Postrádal zpátečku, brzdy i volant. Řidič stroj ovládal pákou podobnou kniplu v letadle.
Když Henrymu Fordovi schválil nápad vyrábět auta i vynálezce Thomas Alva Edison, nestálo už nic v cestě vzniku nadějné automobilky. Šestnáctého června 1903 Henry podepsal s jedenácti investory společenskou smlouvu a založil Ford Motor Company.
Firma se za sto let vypracovala v podnik se zhruba 335 tisíci zaměstnanci. Operuje na dvou stech trzích šesti kontinentů. Zastřešuje osm dalších značek, se kterými v průběhu let fúzovala: Mazdu, Aston Martin, Jaguar, Land Rover, Lincoln, Mercury a Volvo.
1914 – Model T
Mezi Atlantikem a Pacifikem je otevřen Panamský kanál a v Evropě začíná první světová válka. Ve Fordových závodech startuje revoluce - z prvního montážního pásu na světě sjel model T. Malý vůz, který automobilku proslavil a přivedl na výsluní, spatřil světlo světa už v roce 1908. Byla to však až montážní linka, která umožnila jeho masový prodej. Cena „téčka“ klesla díky novému způsobu výroby z původních 825 na 259 dolarů a mohly si jej dovolit široké střední vrstvy.
Šlo o malý univerzální vůz, nejmenší a nejlehčí, který se tehdy v Americe vyráběl. Vzhledem k váze však měl výkonný motor, čtyřválec o dvaceti koňských silách. Majitel mohl vůz libovolně upravovat například pro vození dobytka nebo nákladu. Jen za první rok se prodalo 10 660 kusů. Auto proniklo i na zahraniční trhy a stalo se mýtem. „V budoucnu budeme vyrábět už jen model T,“ nechal se slyšet už v roce 1909 Henry Ford, ze kterého autíčko udělalo během krátké doby multimilionáře.
Zvyšování efektivity při výrobě modelu T někdy až překračovalo hranice rozumu. Ford přikázal, aby všechny vozy byly barveny jen na černo. Důvod: černý lak schne rychleji než ostatní barvy a auta se mohou na výrobních pásech posunovat bez prodlev. Později musela firma pod tlakem konkurence od opatření upustit.
1928 – Model A
Právě vynalezli žvýkací gumu a Walt Disney představuje Myšáka Mickeyho. U Forda se pokoušejí znovu dobýt první pozici v prodejích, o kterou firmu připravil Chevrolet. „Áčko“ bylo levné auto, které přineslo řadu prvků náležejících do té doby jen vozům vyšších tříd. Například čelní okno z bezpečnostního skla nebo novou prokluzovou spojku. Motor vykazoval dvojnásobný tah než u modelu T – 40 koňských sil.
1939 – Mercury 8
PanAm začínají létat přes oceán. V Americe zahajuje vysílání první televizní stanice, televizor připomíná spíše obrovitý gramofon. V Evropě padají první výstřely druhé světové války. Ford dodává na trh první vůz s označením Mercury, které mělo evokovat létajícího boha Merkura z římské mytologie. Oproti automobilům z dvacátých let byl Mercury hotová formule 1. Osmiválcový motor disponoval 95 koňskými silami. Mercury mělo opticky povýšit svého majitele do vyšší kasty. Kabina byla vybavena pohodlnými sedačkami a karoserii konstruktéři odhlučnili.
1948 – Ford série F
V amerických obchodech se prodávají první polaroidy, ve světě začíná studená válka. Z Pražského hradu se vrátí Klement Gottwald a dovrší komunistický puč. Ve Spojených státech se ale myslí na obchod. Farmáři a živnostníci potřebují užitkové auto a Ford dává na trh svůj první pick-up, sérii F. Poháněl jej šestiválec o výkonu 95 koní a výrobce tvrdil, že majiteli vydrží deset let. Jeho nákladní plocha, zhruba dva metry dlouhá, pojala přibližně patnáct krychlových metrů nákladu.
1955 – Ford Taunus
Svět truchlí pro „rebela bez příčiny“ Jamese Deana a Spolková republika Německo vstupuje do NATO. Ford útočí na německý trh modelem Faunus nazvaným podle německého pohoří. Připomínal zmenšeninu velkých amerických korábů a pod kapotou skrýval čtyřválec o výkonu 55 koní. Taunus byl prototypem pohodlného a levného rodinného auta pro Evropu padesátých let.
1962 – Ford Cortina
První američan – John Glenn – se ocitá ve vesmíru a světem letí melodie Bossa Nova. Tehdy už světový koncern Ford začíná vyrábět v Anglii cortinu, jejíž název připomínal italské lyžařské letovisko. Vůz měl stále hodně americký design s výraznými zadními světly ve tvaru trojcípé hvězdy. Pod kapotou byl v roce 1962 řadový čtyřválec o výkonu 53 koní. Cortiny se v různých modifikacích vyráběly až do roku 1982.
1968 – Ford Escort
Světovými biografy letí Vesmírná odyssea a v Československu vypuká „Pražské jaro“, v srpnu potlačené tanky spřátelených armád. Ford útočí na evropský trh malých aut zbrusu novým modelem Escort. O úspěšnosti ofenzivy svědčí skutečnost, že se escorty vyráběly až do roku 2002. Sportovní čelní masku si od modelu vypůjčil v roce 1969 Ford Capri. Escort de luxe poháněl čtyřválec o výkonu 63 koní.
1986 – Ford Taurus
Tom Cruise se prohání ve filmu Top Gun ve stíhačce a při vzletu na oběžnou dráhu vybuchuje raketoplán Challenger. Fordovy závody uvádějí na trh kontroverzní model Taurus. Měl na svou dobu dost nezvyklou aerodynamickou karoserii, kterou poprvé nenavrhoval jediný návrhář, ale celý kolektiv designérů složený ze zaměstnanců firmy. Největším překvapením pro veřejnost byla absence čelní mřížky pro sání vzduchu, do té doby nezbytný prvek každého vozu. Taurus GL se mohl pyšnit šestiválcem o výkonu 140 koní. Navzdory novátorské karoserii zaznamenal Taurus velké prodejní úspěchy.
1991 – Ford Explorer
Nejvíce Oskarů získává horor Mlčení jehňátek. V Československu se začínají vyhrocovat národnostní spory mezi Čechy a Slováky a pučisté v Sovětském svazu unášejí prezidenta Michaila Gorbačova. Druhá největší automobilka na světě představuje Ford Explorer, který reagoval na stále větší oblibu takzvaných SUV (Sport–utility vehicles) – aut určených pro silnici i do terénu. Dvoudveřový Explorer XLT se mohl chlubit silným šestiválcem o výkonu 155 koňských sil. Později se model nechvalně proslavil řadou záhadných nehod, při kterých se zabilo několik zákazníků. Ford vedl dlouhá léta spor s výrobcem pneumatik o vině na těchto nehodách.
2003 – Ford Mondeo
Na blízkém východě kulminuje válka v Iráku. Z výrobní linky v belgickém Genku sjíždí 4. dubna stříbrné Mondeo Ghia, s pořadovým číslem 12 000 000. To je počet aut, které tento závod vyrobil od svého otevření v roce 1964. Vyráběl se v něm legendární Taunus 12M nebo oblíbený model Sierra, od roku 1993 je jediným výrobcem Mondea. Továrna zároveň vyrábí nejúspěšnější evropskou dodávku Ford Transit, a to od roku 1965.
