Magdalenou Souček
Poradenská společnost Ernst & Young se nedávno zaměřila na úskalí, kterým dnes byznysmeni po celém světě čelí. Tím největším je podle ní riziko přehnané státní regulace v některých sektorech jako důsledek finanční krize. S tím do značné míry souhlasí i Magdalena Souček, vedoucí partnerka tuzemské pobočky Ernst & Young. „Je možné, že přeregulováno bude, a všichni z toho mají obavy,“ myslí si Souček, jejíž společnost zároveň pořádá i české kolo soutěže Podnikatel roku. Loni porota hodnotila 64 tuzemských byznysmenů, letos na podzim se očekává přibližně stejný počet přihlášek. Stejně jako poslední vítěz Eduard Kučera z Avast Software bude i jeho nástupce příští rok reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále soutěže v Monaku.
EURO: Podle průzkumu Ernst & Young považují dnes podnikatelé globálně za největší riziko pro svou činnost regulaci ze strany států, ať už co do nadměrnosti nebo nejistoty ohledně jejího obsahu. Platí to konkrétně i pro české byznysmeny? SOUČEK: Myslím, že v Česku je v tuto chvíli stále palčivějším problémem přístup firem k financování než nadměrná regulace. Ale ty dvě věci spolu souvisejí. Zvýšená regulace má na bankovní sektor konzervativní dopady. Banky se bojí, aby jejich úvěry nebyly hodnoceny jako špatné, a proto jsou v půjčování pořád opatrné.
EURO: Kdybyste měla porovnat srpen letošního roku se srpnem loňským, zlepšila se za tu dobu úvěrová dostupnost pro firmy? SOUČEK: Myslím, že úvěrová dostupnost se zlepšuje, ale pořád ještě není situace taková, jakou by si firmy představovaly. Ale fakt je, že v srpnu 2010 jsme se všichni určitě cítili mnohem pozitivněji než v srpnu 2009.
EURO: Budou mít současné změny v regulaci bankovního sektoru stejný výsledek jako kauza americké společnosti Enron před osmi lety, v jejímž důsledku došlo k razantnímu zpřísnění účetních pravidel v USA? SOUČEK: Paralela je v tom, že když se něco stane, hledají se viníci a příčiny, proč k tomu došlo a jak by se tomu dalo do budoucna zabránit. Myslím, že v prvopočátku po takové kauze nebo krizi je vždy regulace velmi přísná a až po chvíli se ono pomyslné kyvadlo zase vrací trochu nazpátek. Bylo to vidět i v USA na takzvaném Sarbanes-Oxleyově zákoně (zákon z roku 2002 zpřísnil v reakci na kauzu Enron účetní metody – pozn. red.), který se tehdy snažil přesunout hodně odpovědnosti na management firem.
EURO: V lednu letošního roku jste říkala, že česká ekonomika ještě není na dně. Jak byste situaci hodnotila na konci léta? SOUČEK: Předběžný meziroční nárůst HDP ve výši 2,2 procenta ve druhém letošním čtvrtletí by mohl indikovat, že jsme se ode dna už odrazili. Nemám ale samozřejmě skleněnou kouli.
EURO: Čemu přisuzujete rapidní oživení německé ekonomiky v poslední době? SOUČEK: Domnívám se, že je to tím, že do Německa finanční krize dorazila relativně brzy. O problémech v Německu se mluvilo, ještě když jsme všichni byli v podstatě v rozkvětu. A pravděpodobně to nyní s výsledky německé ekonomiky souvisí. Němci jako jedni z prvních vstoupili do onoho „víru“ a možná ho teď jako jedni z prvních opustí. Naopak USA jsou podle mě stále zatíženy dluhy a zbrojením a mají své problémy, které budou muset řešit.
EURO: Jak hodnotíte dosavadní kroky nové české vlády, která se zatím profiluje hlavně jako kabinet úsporných kroků? SOUČEK: Podle mě bude moc záležet na celkové koncepci vlády. Tento rok se zřejmě bude řešit otázka škrtů pouze na úrovni jednotlivých ministerstev. Klíčové však bude, zda vláda přijde s širší koncepcí a jestli vládní koalice zůstane koalicí. Od nové vlády čekáme také větší jistotu a stabilitu. Například v oblasti daní, protože bez ní se investorům dělají rozhodnutí velmi těžko.
