Vydělávat miliony ročně už zřejmě nestačí. Tedy alespoň podle průzkumu poradenské společnosti Willis Towers Watson, z něhož vyplývá, že 36 procent amerických zaměstnanců s příjmem vyšším než 100 tisíc dolarů (2,4 milionu korun) žije od výplaty k výplatě – což je dvakrát více než v roce 2019. Pracovníci, jejichž roční příjmy se pohybují mezi 50 tisíci a 100 tisíci dolarů (1,2 až 2,4 milionu korun), utratí během měsíce veškeré své peníze v 34 procentech případů. Co se týče jedinců s výdělkem nižším než 50 tisíc dolarů, těch od výplaty k výplatě žije více než polovina.
„Ani zaměstnanci s vyššími platy nejsou vůči životu od výplaty k výplatě imunní,“ říká pro CNBC Mark Smrecek, vedoucí společnosti Willis Towers Watson pro Severní Ameriku, s tím, že zvláště těžkým finančním volbám čelí především starší lidé.
Inflace zvyšuje tlak na rodinné rozpočty
Průzkum společnost provedla s pomocí 9658 zaměstnanců pracujících na plný úvazek u velkých a středně velkých zaměstnavatelů. Zjištění, které šetření přineslo, se velmi podobá nedávnému výzkumu firmy LendingClub. Podle něj žije od výplaty k výplatě 36 procent lidí vydělávajících alespoň 250 tisíc dolarů ročně (5,9 milionu korun).
A mělo by být ještě hůř. Schopnost lidí spořit budou dále omezovat rychle rostoucí náklady na potraviny, dopravu a jiné oblasti rodinných rozpočtů, dodává Smrecek.
Šetří se i na obědech
Ve složité situaci se aktuálně nachází rovněž spousta tuzemských domácností. Na 33 procent Čechů si podle investiční platformy Portu na konci měsíce nedokáže odložit více než tisíc korun. Polovina z nich přitom ušetří maximálně pět stovek. Zhruba třetina respondentů uvádí, že z měsíčních příjmů pravidelně uspoří až tři tisíce a 13 procent dalších pak mezi pěti a deseti tisíci korunami. Více odloží jen desetina pracujících, přičemž vyšší uspořené částky převládají u mužů.
Na příjem, a tedy i na spoření Čechů se v poslední době negativně podepisuje vysoká inflace – ta se v květnu vyšplhala na hranici rovných 16 procent. Ačkoli se průměrná mzda podle Českého statistického úřadu meziročně zvýšila na 40 135 korun, reálný výdělek po zohlednění spotřebitelských cen naopak o dvě procenta klesl. Nežádoucí vliv na úspory českých rodin pak měla pochopitelně i pandemie a invaze Ruska na Ukrajinu.
Poprvé od května 2017 tak Češi výrazně omezili vklady do jednotlivých bank. Jejich celkový objem se podle portálu informaceofirmach.cz v březnu snížil o 26 miliard na 3,04 bilionu korun. Méně spořiví byli také živnostníci, kteří měli během téhož měsíce odloženo 166 miliard korun. Ještě koncem února to přitom bylo o miliardu více.
„Data o úsporách domácností a živnostníků již delší dobu naznačují, že doba výrazné akumulace úspor je pryč,“ komentuje Věta Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Kvůli zvyšujícím se cenám se navíc řada Čechů musí rozhodovat, které věci jsou zbytné a jaké nikoli. Tento trend dokazují i data stravenkářské společnosti Edenred, podle níž Češi začali šetřit i na obědech. Kromě toho, že návštěvy restaurací obecně omezují, volí stále častěji menší počet chodů. Ušetřit se pak snaží i na nápojích, které často vůbec neobjednávají.
„V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli zvyklí,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy, Aneta Martišková.
Vzhledem k tomu, že je řada odborníků k následujícímu vývoji událostí skeptická, bude hrát spoření v rozpočtu jednotlivých rodin velmi podstatnou roli. Důležité bude také efektivní rozdělení výdajů. Někteří američtí finanční plánovači proto doporučují pravidlo 50–30–20, kdy je polovina příjmů po zdanění určená pro nezbytné náklady, 30 procent pro diskrétní výdaje, zatímco zbylých dvacet má pokrýt úspory, investice a snižování dluhů.
Kromě běžného spoření by lidé neměli zapomínat ani na takzvanou pohotovostní rezervu. Ta se může hodit například při ztrátě zaměstnání nebo opravě auta. A podle odborníků by měla být minimálně ve výši trojnásobku, lépe však šestinásobku měsíčních výdajů.
