Vzájemná propojenost vztahu umění a médií je dávno potvrzena. V minulosti, kdy neexistovaly dnešní možnosti mediální komunikace, bylo samo umění jednou z jejích hlavních forem. Výtvarné umění bylo vizuální podobou světa, i když v sobě také transformovalo lidské představy a sny. Dnešní umění se v éře rychlých přenosů informací od této výsadní role „osvobodilo a stalo se více nadstandardní záležitostí pro úzký okruh lidí, či pro někoho dokonce přežitkem. Zdá se, že závislost na médiích v globálním světě je proto jeho životní podmínkou.
Média vstoupila v minulém století do moderního umění na dvou frontách: jako zdroj inspirace (například reklama) a jako způsob i prostředek prodeje uměleckého díla.
Funkci umění zrelativizoval již Marcel Duchamp, ale jako první prolomil bariéru jeho „panenskosti Andy Warhol a vydělal na tom miliony dolarů. Jednak zredukoval umělecké dílo na „pouhé zboží a za druhé použil zboží z obchodních regálů jako inspiraci ve své tvorbě. V roce 1999 obsadil hned za Georgesem Seuratem desátou příčku mezi stovkou na aukcích nejprodávanějších umělců světa, když jeho vydražená díla dosáhla celkové sumy 28,4 milionu dolarů. Za sebou nechal takové umělecké veličiny jako Amedea Modiglianiho, Maurice Utrilla, Henriho de Toulouse Lautreka nebo Joana Miró. Bylo by ale chybou se domnívat, že výtvarné umění je jen zboží, jako by bylo stejným omylem si myslet, že zbožím není. Amedeo Modigliani nebyl tak produktivním umělcem jako Warhol, a proto je na trhu mnohem méně jeho děl. Andy Warhol ale dovedl vystihnout svoji dobu a velice obratně využíval média ke své popularitě. Jeho věta, že každý má v životě pět minut slávy, je pro něho typická. Média ho ruku v ruce s jeho charismatem i kontroverzními díly budícími pozornost publika také přivedla ke slávě a vyvolala zájem o jeho díla. To jsou již optimální podmínky pro růst cen každého autora.
Kdysi byla role umělce upozaděna a měřítkem úspěšnosti i zájmu byla jeho vlastní tvorba a umělcův talent či dovednost. Dnešní tvůrce tyto nároky v konkurenčně scvrklém světě splňovat „nemusí , neboť zájem o svoji tvorbu může a často i musí vytvářet prostřednictvím své mediální popularity. Současná společnost je totiž zvyklá na tento systém prodeje v řadě jiných činností a způsobů využití médií v umění je mnoho. Skandál je jedním z těch dobře osvědčených, nikoliv však vždy a nikoliv všude. Není veřejně známo, kolik vyplatil Milan Knížák sám sobě coby ředitel Národní galerie za svá díla, pravda je, že ceny jeho prací – pokud se u nás vůbec vydraží – nedosahují žádných závratných výšek.
Motto veletrhu současného umění Documenta Kassel v roce 1992 znělo: Umění je to, co se za umění prohlásí. Je proto zřejmé, že dnešní umělec potřebuje média a média zase potřebují o něčem psát. Naštěstí je ještě dost sběratelů, kteří potřebují i kvalitu.
Výstava
PROPOJENÍ OBRAZEM – Česká humanitární fotografie 1990–2000 je fotografický soubor vybraný z prací vzniklých v době, kdy se fotografům vrátila možnost svobodně pracovat a publikovat. Představené snímky byly pořízeny doma i v nejrůznějších koutech světa s jediným cílem – pomoci v konkrétní situaci silou svého sdělení. Výstavní soubor obsahuje 150 barevných i černobílých fotografií, z nichž řada nebyla nikdy publikována. Výstava je koncipována jako putovní a bude představena na dalších místech.
Řada fotografů se zabývá problematikou integrace duševně nebo fyzicky handicapovaných lidí do společnosti zdravých: Mladého sportovce postiženého Downovým syndromem snímal Roman Sejkot, s Centrem dobré vůle pracoval Václav Podestát. Sociální tematikou se zabývá Jindřich Štreit, jehož soubor s humanitárním zaměřením se týkal problematiky drog a drogově závislých.
Jan Mihaliček, Tomáš Novák a Jan Šilpoch zdokumentovali záplavy na Moravě a zorganizovali výstavu s humanitární sbírkou určenou pro lidi v nejvíce zasažených oblastech. Válečnou a poválečnou situaci zaznamenává řada fotografů. Nejznámější jsou práce fotoreportéra Jana Šibíka, který své projekty sám produkuje a následně organizuje výstavy spojené s finančními sbírkami. Mladý fotograf Rostislav Kubačák pracoval pro organizaci ADRA v dětském domově na Ukrajině. Výstava Propojení obrazem, jejíž výběr byl představen vloni na podzim v Senátu České republiky, bude otevřena v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu od 2. dubna do 27. května 2001.
