Znovu plánování
Turbulentní prostředí pro fungování firemní sféry spolu s globalizací světové ekonomiky ve stále větším měřítku vyvolává potřebu strategického finančního plánování podniků. Ta je v podmínkách České republiky mimo jiné dále umocněna přechodem od administrativně-direktivního k tržnímu způsobu fungování ekonomiky a přípravou vstupu do Evropské unie. Zkušenosti z předchozího systému se ještě i dnes někdy projevují určitou setrvačností starých přístupů a především podceňován ím strategického finačního plánování. Úspěšné podniky jsou přitom dokladem, že právě bez tohoto nástroje nelze v dnešním náročném prostředí zdárně fungovat. Všem zájemcům, kteří se zajímají o problematiku strategického finančního plánování, lze proto jen doporučit novou publikaci erudovaného a zkušeného autora Jiřího Fotra*), který mimo jiné působí řadu let také jako vysokoškolský pedagog.
Publikace je rozčleněna do osmi kapitol. První je určena charakteristice základních aspektů strategického plánování. Autor v ní logicky začíná danou problematiku analýzou a hodnocením podniku, rozborem a prognózou vývoje jeho okolí, stano vením firemního poslání a cílů, načež přechází k otázkám tvorby podnikatelské strategie a k požadavkům na strategický plán.
Druhá kapitola je určena vysvětlení základních zdrojů financování. Zabývá se systematickým výkladem jednotlivých kapitálových zdrojů a je uvozena ilustrativním schématem. Logicky vzhledem k tématu se hlavní důraz klade především na vysvětlení dlouhodobých zdrojů financování, ať již vlastních, nebo cizích.
Finanční plán se skládá ze tří neoddělitelných částí, a to z plánu výnosů, nákladů a hospodářského výsledku, z plánové rozvahy a z plánu peněžních toků. Každé z uvedených částí je věnována samostatná kapitola, i když n e v přísně návazném pořadí. Plán výnosů, nákladů a hospodářského výsledku (třetí kapitola) tvoří základ pro další plány. S ohledem na souvislost s financováním podniku je zdůrazněna i otázka dividendové politiky, respektive nero zděleného hospodářského výsledku z hlediska budoucího financování podniku. Plánová rozvaha (čtvrtá kapitola) podchycuje majetkové předpoklady podnikatelské činnosti. Autor důsledně rozlišuje na straně aktiv i pasiv položky měnící se tržbami a položky ostatní.
Z hlediska dlouhodobého úspěšného fungování podniku je klíčovou otázkou stanovení budoucího tempa růstu tržeb. Tato otázka představuje syntézu celé problematiky strategického finančního plánování, neboť právě v ní je integrována problematika jak te mpa růstu tržeb, tak i jeho následných dopadů do požadavků na případné rozšíření kapacit a s ním spojené potřeby dostatečného externího financování. Konkretizace dopadů tohoto zcela zásadního rozhodnutí tvoří obsah kapitoly páté. Autor předevší m velmi zdařile vysvětluje trvalý a vyvážený růst podniku.
Na budoucí výslednou výkonnost podniku má v rámci strategického finančního plánování mimo jiné vliv i volba správné finanční struktury podniku. Těmto otázkám autor vymezil kapitolu šestou, která je ukončena zajímavým příkladem.
O významu plánu peněžních toků dnes již nikdo nepochybuje. Základní postupy jeho sestavování tvoří obsah kapitoly sedmé. Je třeba ocenit dokreslení této problematiky řadou ilustrativních příkladů zachycených do tabulek.
Závěrečná osmá kapitola přibližuje počítačovou podporu pro zpracování strategického finančního plánu systémem STRATEX. Čtenář se seznámí s nároky na vstupní data, se strukturou podpůrných modelů, jakož i s tvarem výstupních sestav. Z prezentované charakteristiky je zřejmé, že počítačový systém STRATEX zahrnuje všechny podstatné součásti strategického finančního plánu, což zvláště při zajištění vnitřní kontroly vazeb mezi jednotlivými veličinami umožňuje všem uživatelům koncentrovat se plně na věcné řešení finančního plánu. Využití počítačové podpory především umožňuje tvorbu a hodnocení různých variant a v případě zásadnějš ích změn v externích nebo interních předpokladech, na nichž byl strategický finanční plán založen, také jejich aktualizaci.
Předností publikace J. Fotra je vysoká odborná úroveň a srozumitelnost výkladu orientovaného na klíčové faktory strategického finačního plánování. Publikace je proto cenným obohacením literatury věnované této problematice. Jistě najde významné upla tnění nejen v práci vrcholových manažerů a pracovníků bank a investičních společností, ale i jako studijní text pro vysokoškolské studenty ekonomických směrů. V neposlední řadě může sloužit i jako vhodná pracovní pomůcka pro kursy manažerského vzdělávání.
*) Fotr, J.: Strategické finanční plánování. Grada, Praha 1999, 149 stran.
