Malé zařízení o velikosti lidského nehtu, které je ale extrémně důležité pro celý svět. Čipy jsou zcela nezbytnou součástí obrovského množství elektronických zařízení, a to od dopravních letadel až po chytré telefony. Více než polovina všech světových polovodičů se přitom vyrábí na Tchaj-wanu, díky čemuž má tento ostrovní stát téměř nenahraditelnou roli. Zároveň se mu ale právě kvůli tomu dostává pozornosti, o kterou na druhou stranu tak úplně nestojí.
Na území Tchaj-wanu si totiž dělá nárok sousední Čínská lidová republika, která dokonce příležitostně hrozí, že by se ostrov mohla pokusit získat vojenskou silou. Největší asijská ekonomika potřebuje čipy k dalšímu rozvoji svého technologického průmyslu, přičemž jejich nedostatek by mohl pro tyto ambiciózní plány znamenat vážné komplikace.
Čína už se delší dobu snaží tchajwanský úspěch napodobit, rozhodně to ale nebude jednoduché. Svoji unikátní převahu v oblasti čipů totiž ostrov získal jen díky kombinaci mnoha různých faktorů. Ty nejzásadnější z nich shrnula britská BBC.
První odborníci přišli z USA
Ještě před půl stoletím byl Tchaj-wan chudou zemí, jež se do velké míry orientovala na zemědělství a produkci oblečení. Vše se ale změnilo, když se na ostrov vrátila skupina mladých a ambiciózních inženýrů, kteří studovali technologické obory na prestižních univerzitách ve Spojených státech amerických.
Jedním z nejvýznamnějších výzkumníků v dané oblasti byl Chin-tay Shih. Ten stál u zrodu první tchajwanské experimentální továrny, která měla vyrábět čipy na základě licence od jedné významné americké technologické společnosti. Brzy se však ukázalo, že ostrovní produkce z hlediska ceny i kvality předčí originál, což odstartovalo rozvoj celého odvětví.
Důležitým krokem byla také velkorysá podpora, kterou sektor získal od tchajwanské vlády. Ta vložila počáteční kapitál nejprve do United Micro-electronics Corporation a poté do TSMC. Druhá jmenovaná firma je přitom v současnosti devátou nejhodnotnější společností na světě a zároveň vlastní i celosvětově největší továrnu na čipy. Investice do TSMC byla tedy pravděpodobně jedním z nejlepších kroků, jež vláda kdy udělala.
Hlavně nesoutěžit se zákazníky
Asi tím vůbec nejzásadnějším faktorem v počátcích tchajwanského čipového průmyslu byl tamní obchodní model. Jednotlivé firmy si totiž brzy uvědomily, že nemohou konkurovat japonským či americkým technologickým gigantům v samotném návrhu čipů. TSMC se tak rozhodla, že bude vyrábět čipy pouze pro ostatní společnosti, což byl v dané době naprosto ojedinělý krok.
Již brzy se ale ukázalo, že její krok bylo tou nejlepší možnou volbou. Rozjíždějící se startupy jako Apple, Qualcomm nebo Nvidia totiž v 90. letech neměly prostředky na vybudování vlastních továren, které by jim potřebné čipy vyrobily. Jmenované firmy se tedy musely obrátit na přední polovodičové společnosti a zeptat se jich, zda mají nějakou nadbytečnou výrobní kapacitu.
A právě v té chvíli přišla na scénu TSMC, která měla jednu zásadní výhodu. Kalifornské startupy totiž věděly, že společnost nemá žádný zájem na tom, aby jim ukradla jejich nejnovější návrhy. „Pravidlo číslo jedna v TSMC je nesoutěžit se svými zákazníky,“ uvedl Shih. To z Tchaj-wanu nakonec učinilo světovou čipovou velmoc.
Sto miliard obvodů na jednom milimetru
Výjimečné postavení ostrovní země dokládají nejnovější data, podle nichž se na celém světě ročně vyrobí přes bilion čipů. Více než polovina z nich pochází právě z Tchaj-wanu a u těch nejvýkonnějších je tento podíl ještě mnohem vyšší. Jen pro představu – nejnovější auta mají zhruba půl druhého až tři tisíce čipů, iPhone 12 jich pak údajně má asi čtrnáct set.
Za neutuchajícím úspěchem Tchaj-wanu stojí mimo jiné i vysoká efektivita tamní výroby. Zde je nejdůležitějším faktorem takzvaná výnosnost, která určuje plochu každé křemíkové destičky, již je možné použít jako čip. V 70. letech měly americké společnosti průměrnou výnosnost jen okolo 10 procent a v 80. letech dosahovali Japonci průměrně 60 procent. TSMC se ale podařilo docílit až 80procentní výnosnosti, což dokázalo ušetřit velké množství nákladů.
„Měli jsme zcela nová zařízení s nejmodernějším vybavením. Najali jsme také ty nejlepší inženýry, a dokonce i operátoři strojů byli vysoce kvalifikovaní. Kromě toho jsme se všichni neustále vzdělávali a díky tomu podstatně zlepšovali,“ popsal důvody tchajwanské dominance Shih.
Tamní výrobci už tak v současnosti dosahují skutečného mistrovství, protože se jim podařilo vměstnat obrovské množství obvodů do neuvěřitelně malé plochy. Pomocí nejnovějších strojů s velmi výkonným ultrafialovým světlem dokáže TSMC naleptat i sto miliard obvodů na pouhý jeden milimetr čtvereční.
Přesun výroby je problematický
Chtělo by se říct, že Tchaj-wan je paradoxně obětí vlastního úspěchu, neboť jeho působivé schopnosti v oblasti polovodičů zemi dostaly doprostřed technologické války mezi Spojenými státy a Čínou. Washington chce zabránit tomu, aby ostrovní stát dodával Pekingu jakékoliv špičkové čipy. Američtí představitelé se totiž obávají, že je Peking použije k urychlení svých zbrojních programů a k rozvoji umělé inteligence. Po ruské invazi na Ukrajinu se navíc mnozí bojí podobného kroku i ze strany Číny, která by mohla způsobit konec vývozu čipů, což by výrazně ohrozilo celou americkou ekonomiku.
I kvůli tomu v současnosti v Arizoně vzniká továrna TSMC za zhruba 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), díky níž se má část výroby přesunout na americkou půdu. Mnozí odborníci ovšem o celém projektu pochybují a očekávají, že náklady na čipy z USA budou až o polovinu vyšší oproti těm tchajwanským. Tamní společnosti proto k podobným krokům přistupují pouze na základě silného politického tlaku.
Zda podobné projekty můžou nějak ohrozit pozici Tchaj-wanu, je otázkou. Podle odborníků je ovšem problematické především rostoucí napětí mezi USA a Čínou. „Když se ohlédnu zpět, jsem šťastný, že jsem byl svědkem mimořádného růstu tchajwanské ekonomiky a dlouhého období míru. Nyní vidím konflikt v jiných částech světa a obávám se, že by mohl přijít i do Asie. Doufám však, že lidé ocení dlouhodobé tchajwanské úsilí a nezničí ho,“ uzavřel Shih.
