Poslanci projednávají nenápadný zákon, který může ve svých důsledcích umožnit vyvlastňování letišť.
Je to zajetý fígl parlamentních lobbistů. Pokud chcete něco důležitého prosadit, počkejte, až se věcí začne zabývat sněmovna. Velká síla je v tu chvíli na škodu, stačí, když se objeví jednoduchý pozměňovací návrh, který dotyčný zákon „posune“ žádoucím směrem.
Aktuálně se to týká novely zákona o civilním letectví. Původní návrh ministerstva dopravy prošel standardním meziresortním kolečkem, během něhož z něj mimo jiné vypadl paragraf, který by umožnil vytěsnit majitele letiště kýmkoli, kdo vlastní licenci na jeho provozování od Úřadu pro civilní letectví.
Chvíli byl klid. Jenže návrh umožňující vyvlastnění letiště předložil znovu – takřka ve stejném znění – komunistický poslanec Václav Snopek. Jeho „pozměňovák“ vyvolal zděšení především na ministerstvu obrany. Stát, respektive armáda, by totiž po schválení zákona mohl přijít hned o dvě letiště. „V konečném důsledku to umožní až vyvlastnění letišť jejich vlastníkům ve prospěch provozovatelů. Tedy často subjektů, které na letištích třeba nic nevlastní,“ říká náměstek ministra obrany Pavel Beran. Škody v desítkách, ale spíš stovkách milionů by podle něj nevznikly jen státu, ale i soukromým vlastníkům, kterých by se zákon taktéž dotkl.
Do potíží by se mohlo dostat například velké vojenské letiště v Plzni. „V případě našeho letiště PlzeňLíně by zákon umožnil vyvlastnění majetku státu ve prospěch soukromé společnosti. Ta navíc dluží státu desítky milionů korun,“ pokračuje Beran a dodává, že ohroženo je i vojenské letiště v Prostějově.
Zkopírovaný návrh
Pozornost budí především fakt, že Snopkův pozměňovací návrh je téměř identický s původní předlohou ministerstva dopravy, která prošla zásadními změnami v připomínkovém řízení. „Návrh pana Snopka se pozoruhodně shoduje s tím původním od ministerstva dopravy,“ potvrzuje Beran.
To ostatně připouští i náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva, pod kterého zákon o civilním letectví spadá: „Poslanec Snopek je zpravodajem sněmovního tisku. Uplatnil návrh, jenž je obsahově totožný s tím, co bylo obsaženo v návrhu novely zákona o civilním letectví, jež byla ministerstvem předložena zcela transparentně a v souladu se všemi pravidly do meziresortního řízení.“ Stejně tak Kopřiva připouští, že se Snopkem o novele mluvil: „Zda jsme jednali s poslancem Snopkem a poskytli mu pozměňovací návrh? Ano, se všemi poslanci, kteří bývají zpravodaji sněmovních tisků, v nichž jsou obsaženy návrhy ministerstva, jednáme. Je to naše povinnost, chcemeli se svými návrhy uspět.“
Na inkriminovanou pasáž novely, která z novely zákona vypadla, se poslanec KSČM podle Kopřivy zeptal sám. „Ještě před ministerstvem dopravy ho kontaktovali náměstek ministra obrany Pavel Beran a poradce ministra Milan Mikulecký. Já u toho nebyl, ale pan poslanec mi to sdělil. Zřejmě od nich se dozvěděl, že návrh byl na vládě zredukován. Byli jsme panem poslancem požádáni, abychom mu vysvětlili, co bylo smyslem vypuštěné části zákona,“ pokračuje Kopřiva.
| Slováci zvažují pronájem bratislavského letiště. Čtěte více: Slováci pronajmou bratislavské letiště. Zájem hlásí Číňané  |
S takovou interpretací schůzky však Beran nesouhlasí: „Bylo to přesně naopak. Setkání na půdě sněmovny za účasti mé a Milana Mikuleckého se uskutečnilo na základě informace, že hodlá (Snopek – pozn. red.) předložit pozměňovací návrh, který vrací do hry vyvlastňování majitelů letišť ve prospěch provozovatelů. Potvrdil, že jej má od Kopřivy,“ odmítá pochybnosti Beran.
Týdeník Euro oslovil pochopitelně i poslance Snopka, ten se však nevyjádřil.
Kdo má v této válce dvou ministerstev a dvou náměstků pravdu, lze odhadnout jen těžko. Kopřiva každopádně říká, že „jeho“ resort nemá co skrývat. „Bohužel já i mí kolegové jsme čelili v posledních zhruba osmi měsících nechutným pomluvám, z nichž vyplývala zjevná snaha ostouzet kohokoli z členů týmu. Za návrhem pevně stojím, stejně tak jako za kolegy, se kterými jsme na něm spolupracovali,“ dodává Kopřiva.
Skanzen socialismu
A proč se vlastně ministerstvo dopravy o zákon, respektive tu jeho pasáž, která rozčiluje jejich armádní kolegy, tak zajímá? „Oblast povolování provozování letišť je zřejmě svého druhu posledním skanzenem socialismu. A to především v porovnání s majetkovými vztahy pod infrastrukturou v ostatních segmentech dopravy, například pod dráhami a pod pozemními komunikacemi,“ odpovídá Kopřiva.
Nejvíc potíží podle něj působí nedořešený vztah mezi majiteli a provozovateli letišť. A hned vysvětluje: Aby žadatel dostal povolení provozovat letiště, které se nachází na pozemku vlastněném někým jiným, potřebuje v okamžiku zahájení řízení doložit – například nájemní smlouvou – že má právo tento pozemek užívat.
Zákon už ale podle Kopřivy neřeší, co se bude dít, když platnost oné smlouvy uplyne a majitel pozemku s žadatelem novou nesjedná. „A přesto letiště poklidně provozuje dál. Fakticky se tedy jedná o jakési zabrání vašeho pozemku, protože na platnost provozního povolení následná neexistence právního titulu k užívání nemá vliv. Především toto jsme chtěli změnit, neboť v jednadvacátém století je v demokratickém právním státě stěží myslitelné, aby někdo užíval něčí věc, a neměl k ní přitom žádný vztah,“ dodává Kopřiva. Dokonce podle něj není vyloučeno, že dnešní podoba zákona balancuje na hraně ústavnosti. „Nic jiného jsme touto částí návrhu novely za cíl neměli,“ ujišťuje náměstek.
Zní to hezky. Opravdu hodně hezky. Jenže ministerstvo obrany se na věc dívá úplně jinak a snahy úředníků z ministerstva dopravy podle něj ve skutečnosti vedou k posílení práv provozovatelů letišť a oslabení pozice jejich majitelů.
Podobně to vidí i prezident Asociace letišť Petr Švrček. „Ministerstvo dopravy přišlo s řešením, které by bylo možné nazvat vyháněním čerta ďáblem. Místo aby vymáhalo dodržování zákona a vlastních rozhodnutí, navrhlo mechanismus pro vyvlastnění nebo omezení práv vlastníků pozemků. A to ve prospěch těch, kteří jim řadu let dluží často i desítky milionů korun. Paradoxem je, že vyvlastňovaným by v některých případech byla i Česká republika,“ potvrzuje Švrček.
Kvůli notně zjitřené atmosféře začala obrana jednat s jiným náměstkem ministra dopravy Milanem Ferancem. „Do diskuse vnesl racionální a konstruktivní přístup a snahu najít řešení pro dnešní tristní stav na českých letištích,“ říká Beran. A věří, že ministerstvo dopravy nakonec návrh komunistického poslance před poslanci nepodpoří a ten sněmovnou neprojde.
Dále čtěte:
Trať na letiště? Do osmi let a za 20 miliard
Kolem letiště Vodochody už nové domy nevzniknou
