Tradiční výroba v Květné doslala znovu šanci
Obec Strání-Květná na Uherskohradišťsku zažila předčasné zmrtvýchvstání. Poslední týden před Velikonocemi přinesl místním obyvatelům uklidnění, návrat k normálnímu životu a naději. Po dlouhých intervencích odborů, stávkách a nepokojích bude tradiční místní sklárna s největší pravděpodobností zachována. Zaměstnanci se budou moci po dvouměsíční přestávce vrátit na svá místa. „Ovšem ne všichni, zůstanou jen ti nejschopnější,“ říká předsedkyně odborů Liana Janošíková. Nová společnost, kterou založí odborový svaz zaměstnanců sklářského průmyslu (podíl 51 procent) a ředitel skláren Květná Josef Hefka, by měla zaměstnat pouze 250 osob z původních 457. Pro region s vysokou nezaměstnaností je to ovšem stále dost malé číslo. Předvelikonoční pomlázka v Květné vyvolává řadu otázek. Opravdu je na prvním místě zachování tradice českého sklářského průmyslu? Nejde pouze o předvolební masírování potenciálních voličů, či o chytrý tah nového vedení? Má šanci udržet se v českých podmínkách tradiční sklářská výroba? Jsme opravdu zemí netradičních řešení?
Kočárníkův tah.
Zaměstnanci Skláren Květná tvrdí, že vše začalo podivnou privatizací Crystalexu, majitele závodu, v květnu 1997. Místní skláři v ní vidí „podvod století“. Také někteří členové tehdejší vlády přiznávají, že jednání probíhala ve spěchu a většina hlasujících dala na doporučení premiéra Václava Klause a ministra financí Ivana Kočárníka. Nesouhlas se způsobem privatizace vyjadřoval i předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka. Tvrdil, že Crystalex se stal předmětem koaličního sporu mezi ODS a KDU-ČSL na jedné straně a ODA na straně druhé. Dominantním akcionářem se i přes veřejnou kritiku způsobu privatizace a opětovný návrh ministerstva průmyslu a obchodu na veřejnou soutěž stala formou přímého prodeje pražská společnost Porcela Plus, která zakoupila od FNM 73 procent akcií za směšnou cenu 296 milionů korun (necelých 436 korun za jednu akcii). Mezi další zájemce patřil nesolventní Skloexport, nechvalně známý aférou Reginy Rázlové, a firma Flow East spolu s investičním fondem BHF Živnostenská Investment B. V. Ta za 73 procent akcií nabízela více než dvaapůlkrát tolik, než vítězná Porcela. Ředitel firmy Porcela Plus a předseda představenstva Crystalexu Radovan Květ sice několikrát v tisku vyjádřil politování nad tím, jak byla privatizace chápána, ale tím jeho komunikace s médii v podstatě skončila. Problém s komunikací měl také Crystalex, a to nejen ve vztahu k majoritnímu akcionáři, ale i směrem ke svým provozům. Liana Janošíková říká, že byla zmatečná, neprofesionální a nekoordinovaná. „Již mnohokrát se spekulovalo o tom, že se sklárny prodají, ale tak rázný krok opravdu nikdo nečekal,“ dodává.
Uživíme se.
Vedení v Květné bylo nuceno přistoupit k dalšímu nestandardnímu kroku, k Dohodě o společném postupu, podepsané 12. prosince 2001, kterou má týdeník EURO k dispozici. Obsahuje mimo jiné i závazek odborové organizace, že se zdrží mediálních útoků proti Crystalexu. Crystalex na oplátku vyhlásí veřejné nabídkové řízení na uzavření smlouvy o prodeji, popřípadě jiné formy využití závodu Květná. Výběrové řízení pak bylo skutečně vyhlášeno, ale projekt ředitele skláren Květná Josefa Hefky byl zamítnut pro nedostatečné krytí. Z dalších sedmi uchazečů nebyl vybrán nikdo. „Vše bylo zmanipulováno. Crystalex tak jednal jen na nátlak odborů, ale v zásadě nic neřešil. Pokud nedával projekt ředitele Hefky dostatečnou záruku krytí, jakou záruku dává Crystalex? Za celou dobu nedal do provozu ani korunu,“ rozčiluje se Janošíková. „Někteří lidé si prostě přišli na pěkné peníze a sklárny použili jako nástroje. O sklo a výrobu jim vůbec nejde,“ dodává ke způsobu privatizace. „Dohodli se na rozdělení majetku a snažili se nám dokázat, že sklárna v Květné nevydělává. Přitom jsme byli vždy ziskoví. Nová společnost dokáže, že se uživí i bez nich. Už nechceme dotovat manažerské platy vedení Crystalexu a prodávat za ceny, které nám někdo určí shora,“ řekl týdeníku EURO bývalý zaměstnanec skláren, který si nepřál být jmenován. Také Janošíková věří v prosperitu nově založeného závodu. “Pokud budeme prodávat sami, budeme na tom o mnoho lépe,“ dodává.
Tradice ve výprodeji.
Vedení Crystalexu má však jiný názor. Soudí, že nový projekt nemá příliš velkou šanci. Ruční výrobě už prostě odzvonilo a modernizace provozu by byla příliš drahá. To mediální zástupce Crystalexu Petr Tomíšek označuje za jeden z hlavních důvodů, proč byly sklárny v Květné uzavřeny. „Vedení Crystalexu vyhlásilo program rozvoje automatické výroby skla. Firma tak reagovala na zhoršení odbytu,“ prohlásil pro týdeník EURO. Rozhodně však popírá, že by o záměrech firmy nebyli šéfové v Květné průběžně informováni. „Vedení závodu Květná odmítalo všechny navržené způsoby sociálního programu. Majitelé opravdu dělali vše pro to, aby dopad na zaměstnance byl co nejmenší,“ dodal Tomíšek. Janošíková se takovým slovům směje: „Zkuste donutit padesátiletého skláře, aby dojížděl za prací sto kilometrů, to je opravdu nereálné. A skutečných mistrů sklářů máme v této republice málo. Nejsme dostatečně hrdí na svůj potenciál.“ Za další rozporný argument pokládá to, že firma má na rozsáhlý sociální program, ale na modernizaci Květné jí peníze chybí. „Česká sklářská tradice je ve výprodeji. Zadlužený Crystalex potřebuje nějak splácet úvěry, lobbování u bank je na nátlak médií u konce a navíc se blíží volby,“ vysvětluje.
Konkurenceschopná a perspektivní.
I když smlouva na odkoupení skláren se teprve připravuje a probíhají příslušná jednání, potenciální zaměstnanci skláren Květná a nové vedení věří v úspěch. Tradiční ruční sklářskou výrobu považují za konkurenceschopnou a stále perspektivní. Současný vývoj nasvědčuje, že obchodní smlouva i založení obchodní společnosti se stane realitou nejdříve na počátku druhé poloviny května.
O majetku ve sklárně se prozatím nové vedení nechce vyjadřovat. Týdeník EURO získal informace, že by mohlo jít o částku přibližně 80 milionů korun. Pokud by nový majitel zaměstnal ve sklárnách do 250 lidí, na mzdy by mu přispělo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Vedení věří, že pro tyto lidi práci najde.
Předseda odborového svazu zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu Vladimír Kubinec se domnívá, že nové řešení bylo pečlivě uváženým krokem a jedinou možnou variantou. Také politici (zejména z KDU-ČSL a KSČM), kteří se v této aféře angažovali, vidí její rozuzlení jako uvážlivé řešení. Komunisté dokonce podnítili jednání u premiéra Miloše Zemana o zachování tradiční sklářské výroby. KDU bylo méně úspěšné. Cyril Svoboda se stejně jako štáb týdeníku EURO nedostal za brány závodu.
„Realizace projektu bude samozřejmě velmi složitá, ale možná inspirující (v dobrém i špatném slova smyslu). To ukáže čas. Pro náš svaz, pro ředitele závodu, s nímž do projektu vstupujeme, a doufám, že i pro samotné zaměstnance sklárny v Květné je to velká výzva,“ řekl pro týdeník EURO Vladimír Kubinec. Zároveň popřel, že by šlo o nestandardní postup. „Odborový svaz je sdružení, jde o právnickou osobu s právní subjektivitou, která může nabývat i vlastnických práv. V daném případě však nebude vlastníkem sklárny odborový svaz, ale obchodní společnost s 51 procenty podílem sklářského odborového svazu, která bude sklárnu nejen vlastnit, ale jako podnikatelský subjekt i provozovat.“
Případ v Květné naznačuje, že netradiční postupy v českých končinách nekončí. Možná že v představenstvu nové společnosti (bude se volit zřejmě do čtrnácti dnů) najdeme i někoho ze závodu Porcela Plus. Svět je malý.
