Lavina propouštění se šíří, bere s sebou i výrobce televizí a hotely
Desetiprocentní nezaměstnaností v letošním roce nestraší jen odbory. Dvoumístné číslo se objevuje i v pesimističtějších scénářích zaměstnavatelů. Svaz průmyslu a dopravy potvrzuje, že kondice podniků se prudce zhoršuje a reálná situace je mnohem tíživější, než ji se zpožděním zachytí statistika. Z krizí nejvíce zasažených automobilek a jejich subdodavatelů, skláren a oceláren, se vlna pracovní krize přelévá nejen k dopravcům, výrobcům nábytku či televizí, ale i do služeb. Firmy se obvykle veřejně nesvěřují, jak na tom opravdu jsou a co čeká jejich zaměstnance. O moc sdílnější nejsou ani odbory, s nimiž zaměstnavatelé musejí jednat o propouštění či snížení platů doprovázejícím odstávky výroby. A obojí bude v příštích měsících pokračovat. Týdeník EURO má z odborářských zdrojů informace o mnoha firmách, které nepopulárními personálními kroky reagují na propad zakázek. Většina firem se však k těmto věcem nechce vyjadřovat.
Volí mlčení
Kupříkladu italská společnost Hayes Lemmerz Alukola, která v Ostravě-Kunčicích vyrábí litá hliníková kola pro osobní auta, se odmítla vyjádřit k propuštění asi pětiny z 530 zaměstnanců. Stejně obtížné je získat vyjádření od výrobce autokomponentů Continental Automotive Czech Republic. Firma, jež je součástí nadnárodního koncernu Continental (viz str. 36), redukuje počty pracovníků v pobočce v Adršpachu. Na přechodný čtyřdenní pracovní týden se dle odborů připravuje fabrika na letecké motory Honeywell Aerospace v Hlubočkách u Olomouce. Stanovisko americké centrály, které slíbila mluvčí Honeywell pro Evropu, Blízký východ a Afriku Zekie Dennehy, ale do redakční uzávěrky nedorazilo. Třetinu z 1550 zaměstnanců již nebude potřebovat výrobce plochých obrazovek IPS Alpha Technology Europe z průmyslové zóny Triangle u Žatce. „Již několik měsíců se potýkáme s poklesem poptávky a cenami, které jsou důsledkem prohlubující se světové hospodářské krize. Firma se ocitla v situaci, která neumožňuje jiné řešení,“ sdělila mluvčí IPS Alpha Gabriela Benešová. Výrobce již předtím, na přelomu minulého a letošního roku, přistoupil k odstávkám výroby. V areálu Triangle má přijít o práci rovněž asi desetina z 890 zaměstnanců japonského výrobce plazmových televizorů Hitachi. Kateřina Gregoríková z Hitachi nechtěla informaci potvrdit s tím, že odpovědět může jen mateřská firma, což do uzávěrky neučinila. Nucený odchod asi desetiny ze 760 pracovníků avizoval odborům výrobce svařovací techniky ESAB Vamberk. Její šéf byl minulý týden v zahraničí a nikdo jiný nemá oprávnění se vyjádřit.
Firmy mají mnoho důvodů, proč se své potíže snaží co nejdéle nezveřejňovat. Jednak na sebe nechtějí upozorňovat banky a jednak se obávají, že znejistí odběratele a přijdou o zakázky. „Propouštění se týká stovek firem. Jejich vedení ani odboráři nemají o medializaci zájem. Na řešení personálních věcí se vesměs nějak dohodnou,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Kupříkladu firma OEZ z východočeského Letohradu ještě v polovině ledna tvrdila, že se u ní finanční krize zatím výrazně neprojevila. Už na začátku února však přiznala, že ke konci měsíce propustí 110 z 1550 lidí, chystá týdenní omezení výroby a nevylučuje její zkrácení o jeden den v týdnu. Důvod? Pokles zakázek od mateřské společnosti Siemens. „Jediným relevantním zdrojem informací o aktuálním vývoji v nezaměstnanosti jsou nyní odbory. Statistika má čtyřměsíční zpoždění,“ zdůrazňuje šéf odborového svazu Kovo Josef Středula.
Dojde i na TPCA?
Kolínská automobilka TPCA se nedávno pochlubila, že meziročně zvýšila produkci o pět procent a mírný nárůst očekává také letos. Odborářský předák Středula nicméně tvrdí, že se firma snažila jednat o možném souhlasu se snížením platů. „O tom se teď určitě nemíníme bavit. Fabrika vyrábí a k nějakému krácení není důvod,“ prohlásil Středula. Mluvčí TPCA Radek Kňava však vyvrací, že by společnost jednala s odbory o snížení mezd. Kolektivní smlouvu na letošek obě strany ještě neuzavřely. „Předpokládáme, že vyjednávání ukončíme ve druhé polovině března,“ dodal Kňava. Ekonomická krize často odsunula uzavírání kolektivních smluv o několik měsíců. „Snad poprvé v historii jsou předáci odborových svazů ve svých požadavcích opatrnější. Většinou se spokojí s jakýmkoli růstem reálných mezd a snaží se skutečně brát v úvahu situaci v jednotlivých firmách,“ oceňuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Recesi doprovází i všeobecný pokles zájmu o různé služby, vyplývá z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. „Je-li o pětinu nižší obsazenost hotelů, není třeba tolik pokojských, kuchařů a číšníků. Hotely propouštějí také střední management,“ doplňuje prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka.
Prodloužené víkendy
Před hromadným propouštěním dávají některé firmy, potýkající se s nedostatkem zakázek, přednost dočasnému zkrácení pracovní doby spojenému se snížením platů. Po loňském propuštění 425 lidí se k tomu přiklonil například jihlavský podnik Bosch Diesel. Jeho zaměstnanci budou mít až do srpna víkendy prodloužené o volné pondělí. O to menší však budou brát plat. „Lidé se spíše smíří s menší výplatou, než aby přišli o práci,“ potvrzuje Jiří Kovář, předseda regionální odborové rady z Vysočiny, na kterou nyní těžce doléhá orientace na automobilový průmysl. „Není však možné, aby se lidem krátily mzdy a manažerské odměny zůstaly,“ prohlašuje šéf svazu Kovo. Nelibě nese, že manažeři si na platy sáhnou jen výjimečně. Svaz Kovo, zastřešující na 350 tisíc odborářů z asi tisíce podniků především z automobilového, elektrotechnického, leteckého a metalurgického průmyslu, eviduje za poslední dva měsíce úbytek pracovních příležitostí pro čtrnáct tisíc lidí. Nejhůř je na tom Moravskoslezský, Pardubický a Královéhradecký kraj.
„Stále častější omezování výroby snižuje lidem platy až o čtvrtinu,“ doplňuje Středula. Hospodářská komora přitom nepředpokládá, že se krácení platů stane masovým jevem a budou se k němu uchylovat i zdravé podniky. Její šéf Kužel připomíná, že příliš rychlý růst mezd v uplynulých letech, který sice odrážel svižný růst tuzemského hospodářství, ale neodpovídal efektivitě a produktivitě práce, působí podnikům v mnoha odvětvích potíže. Proto na přechodném poklesu platů, dohodnou-li se na něm obě strany, nevidí nic nemravného. S řadovými odboráři se shoduje v tom, že důležitější je udržet pracovní místa. Před přílišnou ochotou přistupovat na snížení platů však varuje Milan Štěch: „Je riziko, že taková úspora nepomůže a lidé nakonec o práci stejně přijdou. Nebo po překonání krize nebude ochota k návratu.“
BOX:
Jak se líbí vládní balíček
„Pozdě, ale přece,“ komentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl protikrizové vládní kroky týkající se zaměstnanosti. Kabinet na návrh své ekonomické rady NERV schválil snížení pojistného za každého zaměstnance o procentní bod. Zlevnění pracovníků má zabránit propouštění. „Udržení zaměstnanosti je i pro firmy klíčové, proto je velmi významné, že se do balíčku podařilo zahrnout,“ hodnotí Míl. Kritikou naopak nešetří šéf odborů Milan Štěch. Míní, že úlevy na sociálním pojistném nezabrání propouštění. „Pokud má jít na příspěvky firmám na zvyšování kvalifikace zaměstnanců celkem šest miliard korun, není to velká částka,“ poznamenal.
GRAF:
Méně příležitostí
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
2004*9,19
2005*8,97
2006*8,13
2007*6,62
2008*5,45
Leden 2009*6,8
Pramen: Český statistický úřad
