Vláda se materiálem o PPP začne zabývat nejdříve na přelomu roku
Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová by u českých odborářů neuspěla. Jedno z opatření, která v 70. letech prosadila proti rostoucím výdajům státního rozpočtu – metodu Public Private Partnership (PPP) neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru, je některým členům Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) trnem v oku. „ČMKOS zásadně nesouhlasí s vytvořením právního a institucionálního rámce pro model PPP a stejně tak se zavedením modelu PPP do oblasti služeb v obecném zájmu neekonomické povahy,“ píše se ve stanovisku, kterým konfederace reagovala na materiál Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice. Jde o deklarativní text, který měla původně projednat vláda během listopadu. Nestalo se, protože dokument u odborářů neprošel již v připomínkovém řízení. Zástupci ministerstva financí, které je spoluautorem materiálu, se pokusí změnit názor odborů během jednání tripartity. A vláda se proto partnerstvím veřejného a soukromého sektoru začne zabývat nejdříve na přelomu roku.
Britský lék.
V poslední době se o možném využití partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice hovoří stále častěji. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce totiž britský nápad vtáhnout do reformy veřejných výdajů. Proto byla také ustanovena pracovní skupina ze zástupců ministerstva financí a Fondu národního majetku, která připravila deklaraci pro vládu. Jejím přijetím by kabinet de facto potvrdil, že PPP je jednou z přijatelných metod poskytování veřejných služeb.
PPP, zjednodušeně řečeno, znamená, že veřejné služby, které platil a provozoval stát, jako jsou nemocnice, věznice, školy či stavba a údržba silnic a železnic, zajišťují po určitou dobu (například 20 let) soukromé firmy. Těm stát platí za služby předem dohodnuté částky. „PPP se nachází mezi a outsourcingem a privatizací,“ definuje tento model jeden z ekonomických poradců.
„Zmíněný materiál definuje základní principy PPP,“ řekla týdeníku EURO Kateřina Helikarová, poradkyně náměstka ministra financí a členka pracovní komise. Jedním z hlavních principů je, že výsledný ekonomický přínos PPP projektu bude vyšší než při doposud uplatňovaných metodách. Dalším předpokladem je přenesení rizik spojených s projektem na privátní sektor. Veřejný sektor na druhé straně musí definovat standard požadovaných služeb a pečlivě konstruovat smlouvy s dodavateli. Důležité je též zajištění konkurenčního prostředí. Výsledkem smluv nesmí být monopol jednoho poskytovatele služby, jak hrozilo v případě výběru konsorcia na stavbu dálnice D47.
Návrh deklarace počítá s tím, že výběr konkrétních projektů bude v rukou zadavatelů, tedy jednotlivých ministerstev, krajů a obcí. Ministerstvo financí bude hrát úlohu metodika, regulátora a poradce. „Předpokládáme, že vláda odsouhlasí vytvoření centra pro PPP,“ říká Helikarová. Toto bude samostatným orgánem a mělo by poskytovat odbornou podporu. „Centrum by mohlo vzniknout v první polovině příštího roku,“ odhaduje Helikarová.
Obavy odborářů.
Odboráři však nadšení z PPP zatím nesdílejí. Týdeník EURO má k dispozici dokument, se kterým chce konfederace odborových svazů přijít na jednání tripartity 9. prosince. „Uplatnění modelu PPP v ČR považujeme za privatizaci služeb v obecném zájmu neekonomické povahy. V případě uplatnění tohoto modelu u služeb, jako je zdravotnictví, školství a kultura, by nepochybně došlo k tomu, že by byl ohrožen rovný přístup občana k těmto službám, z nichž některé má garantovány ústavou. Navíc by byla ohrožena, jak ukazují příklady z Velké Británie, Finska a jiných zemí, úroveň služeb,“ píší odboráři. Obávají se také, že metody PPP nepřispějí k efektivnější alokaci veřejných prostředků a k zajištění kvalitních veřejných služeb a k účinné kontrole.
„Mají pocit, že je to past,“ komentuje tento postoj Jiří Volf, náměstek ministra financí. „Myslím, že nesouhlas odborů plyne z nedorozumění. Je možné, že některé formulace v návrhu jsou příliš stručné a že se vše během jednání tripartity vysvětlí,“ doufá Helikarová. Naplní-li se tento optimistický předpoklad, pak v druhé polovině roku 2004 začne příprava konkrétních pilotních projektů.
Ačkoli se o PPP hovoří teprve s posledních letech, projektů odvozených z tohoto principu je v České republice řada. Bohužel, nejčastěji je s touto metodou spojována výstavba dálnice D47 nebo projekt Internet do škol. Jak oba pokusy dopadly, není pro PPP nejlepší reklamou. Zahraniční zkušenosti ovšem prokazují, že většina PPP projektů byla úspěšná. Z analýz provedených ve Velké Británii vyplývá, že tři čtvrtiny staveb ve veřejném sektoru bez účasti soukromé firmy, tedy bez využití modelů PPP, se oproti plánu prodraží nebo se prodlouží termín jejich dokončení.
