Nelíčený údiv předvádějí zástupci státu v čerstvé kauze ostravské Nové huti. „Nepovažujeme za nepřátelský krok skutečnost, že Komerční banka (KB) přišla o místo v dozorčí radě, vykládá mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Anna Stárková Hospodářským novinám v reakci, že KB už nechce dále financovat provozní potřeby Nové huti, když nemůže kontrolovat, jak se s penězi jejích klientů v problémovém hutním podniku zachází. Za nepřátelský krok by mluvčí patrně pokládala, kdyby se pan ministr osobně dostavil na adresu Na Příkopě 33 a plivl panu Vávrovi na dveře. Nutno dodat, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v Nové huti vykonává akcionářská práva.
Je nevyvratitelnou skutečností, že Nová huť fakticky prohospodařila vlastní jmění. Ztráty z minulých let, samozřejmě související i se scestnou privatizací naordinovanou poslancem ODS a poradcem dřívějšího premiéra Václava Klause Martinem Kocourkem, smazaly majetek, který měl v hutích stát zastupovaný Fondem národního majetku (FNM) a MPO. Analytici se mohou pouze přít o to, zda je kapitál ještě zcela zanedbatelně kladný, nebo naopak hluboce záporný. To je ale tak všechno, o čem lze v souvislosti s účetními výkazy Nové huti ještě diskutovat.
Vzhledem k reálné situaci proto nepatří Grégrovým úředníkům ani píchačky na vrátnici. Vše by měly mít pod kontrolou věřitelské instituce. Jejich zástupce, Věra Koudelková z Komerční banky, však byla v rozporu s touto realitou potupně vyhnána z dozorčí rady.
Sotva lze v této souvislosti nevzpomenout případ Východoslovenských železáren, jejichž záchranu organizoval v Čechách dobře známý Gabriel Eichler. Toho do funkce nedosadili ani akcionáři, ani státní úředníci, ale věřitelské banky. Zejména díky tomu patří dnes VSŽ renomované společnosti U. S. Steel. Náklady státu přitom byly zanedbatelné.
A co se odehraje v Ostravě? Je to celkem jasné. Komerční banka v srpnu stáhne svou úvěrovou angažovanost a financování převezme stát prostřednictvím společnosti Osinek. Představy, že by Komerční banka něco kapitalizovala, a sama se tak finančně podílela na úhradě ztrát, ke kterým svou nerozvážnou úvěrovou politikou rovněž přispěla, se rozplývají. Pro daňového poplatníka to znamená, že bude muset zaplatit o pár stovek milionů více. Splatné úvěry činí nyní zhruba jeden a půl miliardy korun.
Podnik přitom stojí před zásadní restrukturalizací. Jeho šéf Svatopluk Velkoborský však plánuje propuštění pouhé tisícovky zaměstnanců z podniku, v němž jsou ve srovnání s konkurencí nejvyšší platy a nejnižší produktivita. Bez zásahu státu hrozí krize a konkurs. Ve studii o českém ocelářství zpracované společností Eurostrategy se přitom píše, že konkurs v případě Nové huti bude katastrofální jak pro huť samotnou, tak pro celé odvětví v České republice. Co více dodat ke kompetentnosti českého ministerstva průmyslu a obchodu a FNM?