Odbory připomínají dobu, kdy společná akce byla jedinou cestou ke zlepšení.
Vlak stojí už hodinu v poli, vzduch je ztěžklý vztekem a netečná průvodčí oznamuje dalších třicet minut zpoždění. Dáma v modrém odpálkuje jakékoliv námitky s odkazem na chybnou politiku vedení Českých drah. A protože tuto výmluvu na management neslyším poprvé, nedá mi to. „Tak si říkám, že když je to tak špatné, proč jednou nezkusíte stávkovat za výměnu ředitele a všech těch neschopných bílých límečků nahoře? Neznám cestujícího, který by vás nepodpořil a projednou by to bylo i za nějakým užitečným cílem,“ ptám se jedovatě. Průvodčí zkoprní a třískne dveřmi.
Dnešní odbory připomínají dobu, kdy si malé děti s uplakanýma a unavenýma očima odpracovávaly v továrnách své dvanáctihodinové směny a kdy kolektivní akce byla jedinou cestou k dosažení lidských pracovních podmínek. Koho ale ochraňují třeba v dnešním Česku? Státní zaměstnance, kterým vytřískávají mzdy srovnatelné se soukromým sektorem, aniž by je tlačili do podobné efektivity práce? Kdo kdy viděl odboráře třeba v některém z hypermarketů, v nichž se s prodavačkami zachází jako se spotřebním zbožím?
Podobně nesmyslné chování ale vidíme i v zahraničí. Ve Finsku odbory oslavují vítězství, protože zabránily domácí dopravní společnosti převést ztrátovou loď pod estonskou vlajku a najmout tamní levnější lodníky. Jenže prodělečné lodi se podnikatel stejně dříve nebo později nějak zbaví.
Jinak ale vypadají okolnosti v případu Laval. Kdo by se Švédům divil? Mzdový dumping je nepěkná věc, obzvlášť u krátkodobého poskytování služeb. Lotyšští zaměstnanci pár měsíců vydrží i se svými menšími platy, jenže jejich konkurence je pro drahé Švédy zničující. Ale ani v tomto případě není pravda jednobarevná. Firma Laval totiž byla v jedné fázi vyjednávání ochotna přistoupit na navýšení mezd až na standardní švédskou úroveň, i když z právního hlediska fakticky nemusela. Kompromis ale skandinávským odborům nestačil a požadovaly stále víc, až nad v zásadě férový rámec stanovený evropskou legislativou. Jenže ani jim se hamižnost nevyplatila a dnes tak zbytečně pláčou nad výdělkem ve formě zničujícího rozhodnutí Evropského soudu.
