Jedním z hlavních úkolů, které stojí před modrou vládou, je zvrácení dosavadního osmiletého trendu vlád ČSSD v oblasti preference zájmů jednotlivých sociálních skupin, a vnést alespoň minimální pořádek do legislativy, rozvrácené především oranžovorudou legislativní smrští před letošními poslaneckými volbami.
V současné době se rýsují hlavně dvě oblasti, v nichž hodlá vláda ODS dosáhnout zvratu a vrátit je alespoň částečně do oblasti reálna.
První z nich je stanovení výše minimální mzdy. Zvýšení hranice na 8200 korun by znamenalo překročení oné pomyslné čáry, za níž už se prostě nevyplácí v této kategorii kohokoli zaměstnat. Průzkum, který zadal ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, by měl odpovědět na otázku, zda by další zvýšení nepřineslo více škody než užitku.
Z oblasti působnosti ministerstva práce a sociálních věcí pochází další, neméně kontroverzní problém - zákoník práce. Z ministerstva nyní vzešel materiál, podle nějž je celkem šedesát paragrafů v návaznosti na čtrnáct zákonů nutné změnit, a který do paragrafované podoby překovává legislativní rada vlády. Připravit fundovanou novelu, která by zohlednila všechny zjištěné nedostatky, a protáhnout ji schvalovacím řízením, je však do konce roku prakticky nemožné. Zcela logicky proto navrhla vláda odložení platnosti přijatého zákoníku práce o rok.
Bereme-li v úvahu to, kam se vyklonilo kyvadlo dějin za vlády sociální demokracie, jde skutečně o pouhé kosmetické úpravy. Přesto už vzbudily pozdvižení především u odborů. Ty už dokonce chystají na konec listopadu demonstraci, aniž by bylo vůbec vlastně jasné, za co či proti čemu chtějí naši chrabří odboráři bojovat. Odborářský předák Štěch už stačil osočit kdekoho z vedení podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, že pracují tu v žoldu ODS, tu KDU-ČSL. Od člověka, který už nějaký ten pátek běhá v oranžovém triku po Senátu, je to skutečně odvážné tvrzení. Pouliční kravály pod taktovkou odborů tak zřejmě budou poslední zoufalou zbraní ČSSD v předvolební kampani v případě předčasných voleb.
