Kontroverzní šéfka ERU končí po šesti letech ve funkci. Nechává za sebou personálně oslabený úřad se silně pošramocenou pověstí.
Většina lidí obrátí v závěru července stránku kalendáře bez větších emocí, nanejvýš si povzdechne, že polovina prázdnin je pryč. Emoce v prostředí energetiky budou ale výrazně vyšší. S úderem půlnoci na prvního srpna totiž končí pro mnohé noční můra trvající šest let. Právě po tu dobu stála v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.
Nenápadný státní úřad sídlící napůl v Praze a Jihlavě se za úřadování Vitáskové stal centrem pozornosti. Dlužno dodat, že často v nepříliš pozitivním světle. „Kdybych to měl charakterizovat jedním slovem, použil bych slovo konflikt. Od nástupu Aleny Vitáskové do úřadu přibylo konfliktů mezi ERÚ, zástupci profesních sdružení, zástupci firem, ale i se státní správou. Chvílemi to působilo dojmem, že je vedení ERÚ ve válečném konfliktu s celým okolním světem“ poznamenal bývalý člen představenstva ČEZ Ivo Hlaváč, který měl na starost mimo jiné komunikaci s regulačním úřadem.
Chyby a aféry, které Vitásková během šestiletého působení na regulačním úřadě způsobila, by vystačily na knihu. Z prostorových důvodů tudíž přinášíme pouze výběr, který zahrnuje personální čistky, zmatečné vyhlášky či podezření z klientelismu.
Personální průvan
Už výběr Vitáskové do čela úřadu v červenci roku 2011 představoval pro manažery energetických firem i další pozorovatele nemalý šok. Obecné přesvědčení bylo, že ERÚ dále povede tandem Josef Fiřt - Blahoslav Němeček. Jenže s podporou všemocné vedoucí kanceláře premiéra Petra Nečase Jany Nagyové se na Fiřtovo místo protlačila bývalá šéfka Transgasu a Pražské teplárenské Alena Vitásková.
Chvíli byl klid, až v závěru listopadu 2011 to vypuklo. Vitásková odvolala z funkce místopředsedy úřadu Blahoslava Němečka. Ten na úřadě pracoval již od jeho vzniku v roce 2001 a byl hlavním odborným garantem kvality jeho fungování. Následně nechala rozhlásit, že „kdo Němečka zaměstná, tak si v energetice ani neškrtne“.
Na počátku roku 2012 se strhla doslova lavina výpovědí a odchodu šéfů jednotlivých odborů i dalších klíčových figur úřadu. Některá oddělení se doslova vylidnila. Mezi zbývajícími zaměstnanci zavládla atmosféra strachu.
Náhradníci, rekrutovaní často z řad známých a bývalých podřízených Vitáskové z Transgasu či jiných firem, neměli potřebné zkušenosti a mnohdy ani schopnosti. Chod úřadu byl téměř paralyzován. Komplikované kauzy, třeba zda podniky s vlastní elektrárnou mají, či nemají platit příspěvek na obnovitelné zdroje a za systémové služby, nechávali úředníci „vyhnít“.
Právě období od jara 2012 do léta 2014 znamenalo éru nejhlubšího úpadku. Viditelné zlepšení nastalo v polovině roku 2014, kdy se místopředsedou s odpovědností za regulaci energetiky stal zkušený manažer Jan Nehoda. Jenže i on musel předčasně skončit poté, co v závěru roku 2015 bez souhlasu Vitáskové podepsal rozhodnutí o výkupních cenách elektřiny z obnovitelných zdrojů.
V poslední době se situace na ERÚ pomalu vrací k normálnímu provozu. „Poslední rok už to začalo být lepší, zřejmě z toho důvodu, že místopředsedové mohli počítat s odchodem Vitáskové, a tak se začali chovat normálně,“ poznamenal jeden z oslovených manažerů a dodal, že Vitásková v posledním roce a půl již prakticky žádnou aktivitu na úřadě nevykonávala.
Bezobsažné vyhlášky s vůní kávy
Personální oslabení se muselo zákonitě projevit na kvalitě práce úřadu. Příkladů je řada, připomeňme si aspoň ten nejextrémnější. Jedná se o novou vyhlášku o způsobu regulace cen v energetice, kterou ERÚ vydal před dvěma lety.
Co na ní bylo divného? Vyhláška o způsobu regulace cen v elektroenergetice a teplárenství měla pouhé čtyři paragrafy. V prvním se čtenář dozvěděl prakticky jen to, že za cenovou regulaci je odpovědný ERÚ. Druhý paragraf obsahoval obecné formulace přepsané z energetického zákona. Třetí oznamoval zrušení původní vyhlášky a ten poslední účinnost od ledna roku 2016.
Prakticky shodné znění má také nová vyhláška o způsobu regulace cen v plynárenství. Manažeři v energetické branži byli zděšeni a hovořili o „bezobsažném a nicneříkajícím“ textu.
Pro srovnání: předchozí vyhláška o způsobu regulace cen v elektroenergetice a teplárenství z konce roku 2013 měla 16 stran a obsahovala klíčový údaj z pohledu distributorů energií - povolené procento výnosnosti. K vyhlášce dále patřilo 12 příloh obsahujících konkrétní vzorce a postupy pro určení regulovaných cen.
Strohé znění nových paragrafů bylo důsledkem banální roztržky mezi energetickým regulátorem a Legislativní radou vlády. Úřad vedený Vitáskovou totiž na věcné výtky vládních legislativců k původnímu návrhu reagoval tím, že délku vyhlášky ořezal na minimum. A tuto „vykostěnou“ vyhlášku o čtyřech stručných paragrafech vypustil bez konzultace s kýmkoli do světa.
Jindy to bylo přesně naopak a vedení regulačního úřadu šlo až do překvapivých detailů. Příkladem může být v oboru legendární „kávová vyhláška“z roku 2014. Kontrolní oddělení ERÚ vedené Marií Čauševicovou tehdy sestavilo seznam tří desítek položek, jež nebude distributorům energií uznávat v nákladech. První položkou na seznamu byl „nákup nápojů a náplní do kávovarů, nápojových automatů apod.“. Distributoři nesměli do nákladů započítávat ani výdaje na jazykové kurzy či manažerská studia.
Hroší kůže paní předsedkyně
Všude v civilizovaném světě platí, že když se vysoký státní úředník stane předmětem zájmu vyšetřovatelů, tak ve své funkci skončí. Buď prokáže osobní odvahu a odstoupí sám, nebo je z funkce odvolán. Jenže Alena Vitásková zůstala ve funkci bez ohledu na dvě trestní stíhání i nepravomocný verdikt soudu první instance.
Loni v únoru nadělil Krajský soud v Brně Vitáskové za zmanipulované řízení o licencích pro dvě solární elektrárny trest odnětí svobody na osm a půl roku. Zatím se jedná o nepravomocný rozsudek, proti kterému se Vitásková i další odsouzení odvolali.
Podle tehdejšího vyjádření státního zástupce Radka Mezlíka trest odpovídal závažnosti jednání Vitáskové. „Sazba 8,5 roku je přesně v polovině intervalu 5 až 12 let, který lze udělit za zneužití pravomoci úřední osoby. Přitěžující okolností je výše škody, která dosahuje téměř dvou miliard korun,“ říká Mezlík.
Jedná se o známou kauzu, kdy odpovědní úředníci ERÚ udělili v poslední den roku 2010 licence ještě nedokončeným solárním elektrárnám Zdeněk-Sun a Saša-Sun na Chomutovsku. Až později do hry vstoupila Vitásková, která oběma elektrárnám licenci zachránila; údajně zde měl hrát roli fakt, že se šéfka ERÚ osobně znala s vlastníkem solárních parků Zdeňkem Zemkem.
Nejedná se přitom o jedinou trestní kauzu odcházející šéfky ERÚ. Tu druhou zahájil Útvar odhalování korupce a finanční kriminality před dvěma lety. Vitásková se údajně dopustila zneužití pravomoci úřední osoby jmenováním Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně úřadu v listopadu roku 2014. Vesecká nesplňovala kvalifikační předpoklady, které na místopředsedy klade energetický zákon.
Vitáskovou nezlomila ani další kauza, na kterou upozornil investigativní pořad Reportéři ČT před více než třemi lety. Podle tohoto pořadu Vitásková na dálku prostřednictvím e-mailové komunikace i po nástupu do čela ERÚ dále řídila své firmy SMP - Služby a Gazoprojekt Czech, podnikající v oboru projektování a údržby plynovodní sítě. Problém je v tom, že předsedové regulačního úřadu mají ze zákona zakázáno podnikat v oboru energetiky.
Nejprve spustit, pak hned pohřbít
Podivné fungování ERÚ za éry Vitáskové dokládá i fraška okolo nového tarifního systému, která se odehrála na podzim roku 2015. Regulační úřad nejprve vyšel vstříc požadavku distribučních společností, které upozorňovaly na nelogičnost současného systému. Domácnosti a malé firmy platí za distribuci hlavně podle množství spotřebované elektřiny, zatímco až 90 procent nákladů distributorů se vztahuje k samotnému připojení a velikosti jističů.
Další problém je v tom, že současný stav až příliš motivuje odběratele k pořízení vlastního energetického zdroje - nejčastěji střešních solárních panelů - a omezení odběru proudu ze sítě. Dochází tím k asociálnímu jevu, kdy bohatší domácnosti šetří díky fotovoltaice, zatímco ostatní budou ve výsledku platit za proud více peněz.
Jenže nadšení pro údajně nevyhnutelnou nápravu tarifů Vitáskovou rychle přešlo. Stalo se tak hned poté, co média propočítala dopad reformy na modelové domácnosti. Ukázalo se, že domácnosti s nízkou spotřebou by za připojení k síti měly platit o desítky procent víc, chataři a chalupáři až o stovky procent. Některá média spustila srdceryvnou kampaň o lidech, kteří si na chatě nebudou moci nastartovat elektrickou sekačku nebo cirkulárku.
Alena Vitásková se tlaku veřejnosti zalekla a reformu tarifního systému odložila - nejprve o rok a posléze na neurčito. Pokusila se též vyrazit za lidmi do regionů a pobavit se s nimi o férovém placení nákladů za elektřinu, ale vše ztroskotalo na nezájmu veřejnosti. Na besedy s předsedkyní ERÚ zkrátka nikdo nechodil.
Pro úplnost dodejme, že ne vše za posledních šest let dělal regulační úřad špatně. Exmanažer ČEZ Ivo Hlaváč například přiznává Vitáskové kladné body za posílení práv spotřebitelů energií, například ve vztahu k podomnímu prodeji, a také za nastavení příznivějších pravidel regulace, která motivuje distributory elektřiny k vyšším investicím do rozvoje a modernizace sítě.
Miliardový dárek pro Gazprom
Ale ještě se vraťme k tomu špatnému. Mezi nejspornější rozhodnutí ERÚ vedeného Alenou Vitáskovou patří snížení tarifů za tranzit plynu přes české území z konce loňského roku. Provozovatel páteřních plynovodů, společnost Net4Gas, ztratila na úrovni čistého zisku zhruba 800 milionů korun ročně, státní rozpočet přichází o 200 milionů.
Oficiální odůvodnění znělo: Chceme zachovat atraktivitu českých plynovodů pro mezinárodní přepravu. „Od snížení ceny na výstupních bodech z České republiky si slibujeme vyšší zájem o přepravu českým přepravním systémem. Zároveň věřím, že budou zdárně dokončena jednání o přepravě plynu z plynovodu Nord Stream 2, která by zajistila dlouhodobé využití tranzitního systému“ uvedla tehdy Vitásková.
Její argumentace má dvě slabiny. Poplatky za tranzit přes Česko byly již v minulých letech srovnatelné s okolními státy. A zájem o využití tranzitu přes naše území byl značný, například tudy protékala část plynu z první fáze baltského plynovodu Nord Stream. Právě přes Česko dnes probíhá přeprava plynu zákazníkům v jižním Německu, Rakousku a Itálii.
Jak týdeník Euro informoval v prosinci loňského roku, za snížením tarifu mohla být o dost temnější motivace. Vitásková dlouhodobě udržuje vřelé vztahy s Alexandrem Medveděvem a dalšími představiteli Gazpromu. Tudíž j im podle všeho nadělila štědrý vánoční dárek. Gazprom a případně další zahraniční obchodníci ušetří zhruba 1,3 miliardy korun ročně.
Návrat k normálu
Podezření, že se různým firemním skupinám neměřilo stejným metrem, se během šestileté éry Aleny Vitáskové objevilo více. Vedení ERÚ zvýšilo bonusy pro teplárny, čímž pomohlo hlavně Energetickému a průmyslovému holdingu a Skupině ČEZ. Napjaté vztahy mělo naopak s německými energetickými koncerny RWE a E. ON.
Podivných rozhodnutí, chyb a selhání bychom našli mnoho. Opravdu bylo ještě přijatelné, aby předsedkyně nezávislého státního úřadu kandidovala do Senátu, notabene v barvách nacionálně populistického hnutí Úsvit - Národní koalice? Aby vedla ostré slovní výpady proti premiérovi, ministrovi průmyslu a dalším představitelům státu?
Konec Aleny Vitáskové a nástup pětičlenné rady ERÚ, která převezme vedení energetického regulátora od počátku srpna, proto v celé energetické branži doprovází jistá naděje a úleva. Optimisté věří, že se úřad vrátí k férovému a kompetentnímu fungování podobně, jako tomu bylo před více než šesti lety. Pesimisté dodávají, že horší než za Vitáskové už to být nemůže.
Kdo nahradí Vitáskovou
Od 1. srpna se vedení ERÚ ujme pětičlenná rada ve složení: • Vladimír Outrata - bývalý top manažer Transgasu a současný místopředseda ERÚ se od srpna stane předsedou rady ERÚ • Jan Pokorný - v květnu sesazený místopředseda ERÚ se po deseti týdnech vrací, na starost bude mít obnovitelné zdroje • Vladimír Vlk - bývalý poradce ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, má blízko k ČSSD • Rostislav Krejcar - na ERÚ již dříve pracoval, v posledních pěti letech vyučoval na ČVUT • Vratislav Košťál - uznávaný právník, dosud vedl právní oddělení společnosti ČEPS
Co má na starost ERÚ
• udělování licencí k výrobě, distribuci a obchodu s energiemi
• stanovení plateb za distribuci a přenos elektřiny a plynu
• stanovení výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů
• usměrňování cen tepla pro koncové zákazníky
• vydávání prováděcích vyhlášek k energetickému zákonu
• rozhodování sporů mezi účastníky energetického trhu
• ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů
• sběr statistických dat o české energetice
Alena Vitásková • Od roku 1974 pracovala v různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky. Při zaměstnání vystudovala VUT Brno, Fakultu pozemních staveb. Podle některých zpráv se v 80. letech zapletla se Státní bezpečností. • V letech 2001 až 2003 byla generální ředitelkou společnosti Transgas. K získání funkce jí dopomohla známost s vlivnou náměstkyní ministra průmyslu Miroslava Grégra Miladou Vlasákovou. Její rychlý odchod z funkce po privatizaci Transgasu zůstává dodnes zahalen tajemstvím. • V období 2004 až 2007 zastávala post předsedkyně představenstva Pražské teplárenské. Později byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů ČR a také předsedkyní dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu vykonávala od srpna 2011 do července 2017. Do funkce ji v režimu utajení (nejen před veřejností, ale i před mnohými ministry) dosadila vláda Petra Nečase. • Z prvního, později rozvedeného manželství má syna. Posléze se jejím partnerem stal Arnošt Thon, který v posledních letech komunistické éry šéfoval Transgasu. Ve volném čase Vitásková ráda cestuje a hraje golf.
