Jedna z největších osobností finančního světa ohlásila konec kariéry. George Soros, „muž, který porazil Bank of England“, hodlá všechny peníze ze svého fondu vrátit investorům a nadále se věnovat jen filantropii. Oficiálním důvodem je příliš složitá regulace zaváděná především v USA, ale také v Evropské unii v neprospěch hedgeových fondů. Ve věku 80 let, z nichž je více než polovinu aktivním investorem a spekulantem, se však důvody k odchodu do důchodu určitě hledají snadno.
Příběh maďarského emigranta, který dobyl svět a stal se člověkem obdivovaným i nenáviděným, je dostatečně známý. Co se o Sorosovi málo ví, je jeho filozofická minulost. Coby sedmnáctiletý student emigroval z domoviny ovládané komunisty a v Anglii se přihlásil na London School of Economics. Přežíval tu na pokraji nouze a živil se jako portýr na dráze, zároveň se ale stal jedním z oblíbených žáků slavného filozofa Karla Raimunda Poppera. Jak sám říká, jeho učitel byl jedním z nejvlivnějších tvůrců jeho osobnosti. Soros se následně přesunul na Wall Street, především proto, aby vydělal dost peněz na svou kariéru spisovatele a filozofa.
To se nakonec příliš nezdařilo. Když fond Quantum, který založil společně s Jimem Rogersem, začal vydělávat více než 30 procent ročně a stal se nejúspěšnějším ve své době na světě, na filozofii rychle zapomněl a věnoval se vydělávání peněz. Nesplněný sen si kompenzoval napsáním řady knih, kde načrtl několik vlastních ekonomických teorií, a dokonce se v nich věnoval natolik abstraktním oblastem, jako jsou oblasti lidského poznání.
Nový směr našel na začátku devadesátých let, tedy v době, kdy úspěšně spekuloval na pád britské libry. V roce 1993 založil nadaci Open Society Institute (název „otevřená společnost“ je výraz jeho učitele Poppera), která působí po celém světě. Bývá ovšem také zdrojem některých konspiračních teorií. OSI totiž často spolupracuje s vládními institucemi, například americká vláda jí věnovala už více než 30 milionů dolarů. Sorose mimo jiné přímo obvinil bývalý gruzínský prezident Ševarnadze z toho, že přímo sponzoroval jeho svržení.
Soros ale nebyl vždycky vítězem. Špatně odhadl například prasknutí internetové bubliny (ta přišla až o rok později, v roce 2001), značnou sumu peněz prodělal už na ruské recesi v roce 1998. Sám ale tvrdí, že jeho hlavní výsadou bylo vždy poznat, kdy udělal chybu, a podle toho se rozhodnout.
