Odchod nazeleno

Petr Uhl opustil Stranu zelených

Čeští zelení se po letech brouzdání na okraji politické scény vyšvihli tak náhle, dokonce až do vlády, že odchod jednoho z vášnivých obnovitelů strany právě uprostřed zelené euforie vyvolává otázku, co za tím vězí.
Kdo si myslí, že poměrně hlasitým odchodem Petra Uhla je zaděláno na další rozkol, je vedle jak ta jedle. Signalizuje to však něco o jiné vážné věci, například o pasivitě části členstva.
Ti, kdo nenaskočili do mocenského rychlíku či komunálních přípojů, se nechávají uspávat úspěchy lídrů a jsou jim ochotni potvrdit i bianco šeky. Jiní jsou naopak poněkud roztrpčeni, že se jich nikdo na konkrétní věci vládnutí a poslancování neptá. Ve straně, která si až dosud zakládala na vyspělé vnitřní demokracii a podle propracovaných procedur hlasovala o kdečem, to některým lidem chybí. O potřebě rozhodovat rychle s oporou týmu nejbližších spolupracovníků - aby zelení ministři a poslanci neztratili vůči svým partnerům a protivníkům dech - nezkušení členové nic netuší.
Petr Uhl byl přesvědčen, že dokonalého fungování strany lze docílit neustálým cizelováním pravidel, jednacích řádů a stanov. Co jiného mu taky zbývalo z jeho disidentské zkušenosti, když jako člen rady České televize nesměl přijmout žádnou politickou funkci. O to víc byl až zarputile kritický vůči těm, kteří odpovědnost přijali. Když se nakonec odhodlal kandidovat alespoň na delegáta sjezdu, kde plánoval pronést kritiku pohrdání demokratickými pravidly, jeho mateřská organizace jej v tajných volbách demokraticky nezvolila.
Uhlův odchod není motivován politickým kverulantsvím, ale osobním zklamáním morálně integrovaného člověka, jemuž se nepodařilo druhé přesvědčit o své pravdě. Navíc, když jeho srdce bije nalevo a česká strana zelených stejně tvrdošíjně odmítá pravolevé ideologické vidění - v této chvíli ovšem jako na potvoru ve spojenectví s modrým křídlem. Straně zelených Uhlův odchod žádnou ránu neuštědřil. Ale možná by na jeho impulz mohla obrátit zrak i dovnitř strany. Cosi tam pospává. A není jisté, co z toho bude, až se to na sjezdu probudí.