Odchod šampiona

15. 10. 2004

Slibně se nyní jeví léky na méně běžné choroby

Pro představu, jak se farmaceutický průmysl mění, porovnejte nejnovější zprávy o jednom z gigantů tohoto odvětví, firmě Merck & Co., jejíž loňský obrat činil 22,5 miliardy dolarů, s těmi o malé biotechnologické firmě Medarex, která utržila pouhých 11,2 milionu dolarů. Merck dostal těžkou ránu, když musel 30. září stáhnout z trhu Vioxx – oblíbený lék proti artritidě, protože u některých pacientů zvyšuje riziko infarktu a mrtvice. Tento krok okamžitě ukrojil z tržeb firmy přes jedenáct procent a Merck nemá žádný jiný široce užívaný lék, který by výpadek nahradil. Vývoj čtyř z jeho nejslibnějších léčiv byl loni ukončen, protože se neosvědčily při klinických zkouškách.
Oproti tomu Medarex se počátkem října dověděl, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) urychlí proces schvalování jeho vakcíny pro boj s pokročilým stádiem melanomu, který je nyní ve fázi posledních zkoušek. Dva týdny předtím Medarex oznámil spolupráci se společností Pfizer, světovou farmaceutickou jedničkou, s cílem vyvinout během příštích deseti let až padesát dalších léčiv kromě současných třinácti, jimiž Medarex disponuje ve fázi klinických zkoušek. A zatímco cena akcií firmy Merck ze 45 dolarů, na nichž byla počátkem září, bezprostředně po zveřejnění zprávy o stažení Vioxxu klesla na 31,67 dolaru, cena akcií Medarexu se za stejné období téměř zdvojnásobila, ze 4,37 dolaru přibližně na osm.

Odolné proti stažení.

Farmaceutičtí giganti jako Merck vybudovali jedno ze světově nejbohatších odvětví díky tržbám z Vioxxu a jemu podobných léků, jež užívaly miliony pacientů proti běžným nemocem. Avšak nejslibnější léčiva, jejichž vývoj právě probíhá, jsou určena pro mnohem menší část nemocných. Nejde o žádné masově užívané léky.
Tato změna pro nejvýznamnější výrobce léčiv představuje rodící se noční můru. Léky, jež přinášejí tržby v řádu miliard dolarů, jako je Lipitor na snižování hladiny cholesterolu, Nexium proti překyselení žaludku nebo antidepresivum Zoloft, udělaly z farmaceutického průmyslu jedno z nejvýnosnějších odvětví na světě: loni umožnily výrobcům léčiv investovat do výzkumu a vývoje 32 miliard dolarů a poslat do ulic čtyřicet tisíc obchodních zástupců. Posun směrem k méně lukrativním lékům znamená, že největší světové výrobce běžných léčiv čeká zásadní restrukturalizace, do níž se chce jen málokterému z nich.
Výjimku tvoří ti, kteří se již z nejvyšších pater propadli. Firmy Bristol-Myers Squibb, Abbott Laboratories a Wyeth se už vývoji nejužívanějších léků věnovat přestaly. Příkladem nejdrastičtějšího omezení rozsahu činnosti je společnost Abbott, jež se oproti předloňským původním třinácti oblastem věnuje dnes již jen pěti: imunologii, onkologii, neurologii, diabetu a léčivům proti virovým onemocněním.
Tyto firmy doufají, že vývojem léků na méně běžné zdravotní problémy se ochrání proti nebezpečí nutnosti stahovat své výrobky z trhu. Pacienti užívající Vioxx mohli snadno přejít na jiný lék proti bolesti, než aby riskovali infarkt nebo mrtvici, nehledě na to, o jak malé riziko jde. Ale James B. D. Palmer, šéf vědeckého výzkumu firmy Bristol-Myers Squibb, tvrdí, že takový lék, jaký Bristol vyvíjí pro případy, kdy tělo odmítá přijmout transplantovaný orgán, se u této skupiny pacientů setká s velkým ohlasem. Pravděpodobně by byli ochotni akceptovat vyšší míru rizika než takto účinný lék přestat používat.
Případ Vioxxu poukazuje na nebezpečí, jež firmám hrozí, pokud půjdou i nadále stejnou cestou. Byl sice určen k léčbě milionů lidí, ale ukázalo se, že u některých z nich vyvolává smrtelné vedlejší účinky, stejně jako předtím například Baycol, lék na snižování hladiny cholesterolu, který vyráběla skupina Bayer, nebo přípravek na snižování tělesné hmotnosti Redux. Firmu Merck nyní čeká stejná lavina žalob, jaká ochromila společnost Bayer a výrobce Reduxu, firmu Wyeth. Konkurenti Vioxxu, například Celebrex od Pfizeru, mohou být také ohroženi: příslušné evropské orgány totiž hodlají prověřit i jejich bezpečnost.

Rána od pojištění.

Kromě nebezpečí vedlejších účinků u široce užívaných léků hrozí i to, že během několika let ztratí své postavení „dojných krav“ přinášejících obrovské zisky. Šéfové farmaceutických firem se obávají, že poté, co bude v roce 2006 v rámci programu zdravotního pojištění Medicare zavedeno posuzování přínosnosti léků, dojde situace tak daleko, že se bude platit stanovená cena pouze za jeden až dva léky na určitou nemoc. Vzhledem k tomu, že padesát procent široce užívaných léků jsou silně marketingově prosazované generické přípravky, jež nabízejí jen málo navíc oproti jiným lékům stejné skupiny, je jisté, že odvětví utrpí finanční ránu. „Není pochyb o tom,“ říká Preston Henske, konzultant firmy Bain & Co, „že podnikatelský model založený na výrobě široce užívaných léků se nenávratně rozpadá.“
Navíc přijít s novým lékem tohoto typu je čím dál obtížnější. Pfizer letos vydá na výzkum a vývoj celkem 7,6 miliardy dolarů, ale ze svých laboratoří neuvedl na trh jediný široce užívaný lék od roku 1998. AstraZeneca, která se ještě vzpamatovává z toho, že jí úřad FDA v září zamítl její přípravek proti srážení krve s názvem Exanta, dne 6. října oznámila, že nový lék proti cukrovce odkládá až na rok 2007.
Vědci a odborníci se domnívají, že farmaceutický průmysl nakonec přejde od výroby široce užívaných léků k cíleným přípravkům, jimž se často říká „personalizovaná léčiva“. Než se však do této fáze dostanou, bude to pro tradiční vládce farmaceutické výroby pořádná dřina. Nyní jsou chyceni ve vlastním podnikatelském modelu plně integrované firmy, které se snaží přicházet se široce užívanými léky proti co největšímu počtu nemocí.
V budoucnu bude čím dál obtížnější tento model udržet. Přestože některé léky budou nadále poměrně široce užívané, mohl by se i u nich projevit pokles odbytu v důsledku pečlivějšího cílení léčby. Přesto by lék proti artritidě, jako byl Vioxx, doplněný o diagnostický test, který by vyloučil pacienty s rizikem mozkové mrtvice, mohl mít obrovský odbyt, i když by odpadlo dvacet procent jeho potenciálních uživatelů. Firmy by si mohly nižší objem odbytu vynahradit zvýšením cen. „Domníváme se, že aby mohly mít špičkové ceny, budou léky muset skutečně vykazovat mnohem lepší poměr přínosů oproti rizikům,“ uvádí Nancy Simonianová, hlavní viceprezidentka pro klinický vývoj v biotechnologické firmě Millennium Pharmaceuticals. „Toho lze dosáhnout tím, že budeme identifikovat pacienty, kterým daný lék prospěje nejvíce,“ dodává Simonianová.
Místo jednoho až dvou široce užívaných léčiv budou muset farmaceutické firmy vyprodukovat tři nebo čtyři léky s ročním obratem 300 až 500 milionů dolarů. Aby přežili, nezbývá výrobcům léčiv nic jiného, než racionalizovat výzkum a vývoj i odbyt a zaměřit se jen na několik nemocí. Také budou muset být průbojnější, co se týče formování partnerství v oblasti vývoje. Příkladem je právě dohoda mezi firmami Pfizer a Medarex.

Patentová pustina.

Většina velkých farmaceutických firem pochopitelně zůstává i nadále závislá na široce užívaných lécích. Poradenská společnost Boston Consulting Group odhaduje, že osmdesát procent růstu deseti největších výrobců léčiv v minulém desetiletí pocházelo z tržeb za přibližně osm široce užívaných léků, jež v devadesátých letech každoročně uváděly na trh. Toto tempo se však zpomalilo téměř na nulu, a mnoha lékům – bestsellerům – z oněch let brzy vyprší patent. Nedostatek nově vyvinutých léčiv u nejvýznamnějších výrobců ostře kontrastuje s odvětvím biotechnologií. Společnost Boston Consulting uvádí, že stovky malých biotechnologických firem, které sice vydávají pouhá tři procenta z celkového objemu investic farmaceutického průmyslu do výzkumu a vývoje, stojí až za 67 procenty všech léčiv ve fázi klinických zkoušek. Téměř ve všech případech jde o „personalizovaná léčiva“.
Velcí výrobci tvrdí, že jsou svědky růstu odbytu cílených léků. Většina z nich však zároveň podotýká, že široce užívané léky ještě zdaleka nejsou odepsány. „Personalizovaná léčba je chvályhodný cíl, ale zatím jsme od něho ještě na hony vzdáleni,“ říká Declan P. Doogan, šéf oddělení lékařského výzkumu a vývoje ve firmě Pfizer. „Myslím, že biotechnologický průmysl zkoumal možnosti cíleného přístupu v oblasti některých méně běžných chorob. Ale všechno je teprve v počátcích,“ soudí Doogan.
Nikoli však v úplných počátcích. Již dnes jsou na trhu cílená léčiva proti rakovině, alergiím a revmatoidní artritidě, a mnoho dalších se vyvíjí. Čím dříve se velké farmaceutické firmy zaměří na personalizovanou léčbu, tím dříve se obnoví schopnost tohoto odvětví inovovat. A to by byla ta nejlepší zpráva pro pacienty.

Popisek:
Hbitější laboratoře
Výzkum a vývoj se bude muset uživit z nižších zisků

Box:
ZTRÁCEJÍ NÁSKOK Největší výrobci léčiv (neboli Big Pharma*) mají velké peníze, ale zaostávají za menšími biotechnologickými firmami v oblasti vývoje slibných nových léků:
Velcí výrobci léčiv Malé biotech. firmy
% Z CELKOVÝCH VÝDAJŮ NA VÝZKUM A VÝVOJ
% Z CELKOVÝCH DISPONIBILNÍCH PROSTŘEDKŮ
% Z TRŽNÍ KAPITALIZACE
% Z CELOSVĚTOVÉHO POČTU LÉKŮ V KLINICKÝCH ZKOUŠKÁCH
0 25 50 75 100
*ZAHRNUJE TRADIČNÍ FARMACEUTICKÉ FIRMY A DESET NEJVĚTŠÍCH BIOTECHNOLOGICKÝCH PODNIKŮ
Pramen: Boston Consulting Group