Brusel chce víc mluvit do výstavby jaderných elektráren
A stavět se bude. Ani události v japonské Fukušimě dostavbu jaderné elektrárny Temelín příliš neovlivní. Vyplývá to alespoň z vyjádření ředitele odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Romana Portužáka. Ten totiž předpovídá, že v nejbližších desetiletích spotřeba proudu v tuzemsku dramaticky poroste. A tak je otázkou, z čeho tuto stoupající poptávku pokrýt. Portužák je přesvědčen, že jinak než s přispěním jaderné energetiky to patrně nebude možné. „Jaderná energetika se na tuzemské výrobě energií podílí zhruba z jedné třetiny, v budoucnu by se to mělo zvýšit na padesát až šedesát procent,“ upozornil Portužák na konferenci Strojírenství 2011, ČR, země špičkových jaderných technologií. Mediálním partnerem akce, kterou v Ostravě pořádal 21. dubna Národní strojírenský klastr, byl týdeník EURO.
Fukušima Temelín nezastaví
„S jadernou energetikou je nutné počítat jako s nosným pilířem českého energetického mixu. Dostavba Jaderné elektrárny Temelín zůstává prioritou, a to navzdory událostem v japonské Fukušimě,“ konstatoval Roman Portužák. Jako jeden z argumentů, proč se Česko bez jaderné energie neobejde, uvedl i rozvoj elektromobility. „Pokud se naplní současné předpovědi automobilek o rozvoji aut jezdících na elektřinu, vzroste spotřeba elektřiny v tuzemsku v roce 2050 z 90 na 150 terawatthodin. Kde jinde než z jádra je možné zajistit takovou spotřebu elektřiny?“ ptá se šéf sekce elektroenergetiky na resortu průmyslu. Dle aktuální situace počítá elektrárenská firma ČEZ s tím, že na jaře roku 2013 vybere dodavatele stavby dvou nových bloků v Temelíně. Dostavba by měla být dokončena v roce 2025. Současně se hovoří o výstavbě jaderného bloku v Dukovanech a v některé z dalších zvažovaných lokalit. Právě probíhající tendr na dostavbu dvou bloků v Temelíně s napětím sledují tuzemské strojírenské firmy. Převážná většina členů Národního strojírenského klastru totiž doufá, že se jim podaří získat významné zakázky. „Česká republika je v elitním klubu deseti zemí, které jsou schopny dodat prakticky všechna zařízení nutná k výstavbě jaderné elektrárny. Výrobní možnosti a schopnosti firem zůstaly zachovány,“ konstatoval prezident klastru a šéf společnosti Vítkovice Holdingu Jan Světlík. Současně dodal, že v minulosti Česko koupilo jen projekt jaderné elektrárny a zbytek zvládli vlastními silami. „Teď se ČEZ rozhodla jinak, ale věříme v určitý vývoj,“ dodal Světlík. Zástupci tuzemských strojírenských firem tvrdí, že je pro jejich budoucnost klíčová účast na dostavbě Temelína. Právě tam by chtěli získat potřebné reference, které by jim umožnily získávání kontraktů i v zahraničí.
S Čechy počítáme
Všichni tři zájemci, kteří v tendru na dostavbu Temelína soutěží, tedy americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české Konsorcium MIR 1200, na ostravské konferenci potvrdili, že při výstavbě s českými firmami počítají. Všichni nyní budují takzvaný dodavatelský řetězec, což zjednodušeně řečeno znamená následující: České firmy se přihlásí jednotlivým uchazečům o dostavbu Temelína s tím, že mají zájem se na budování dvou bloků podílet. Posléze musejí splnit některá pravidla, kromě jiného prokázat, že jsou schopny dodat kvalitní a technicky vyspělé zařízení. Až pak jsou zařazeny na seznam možných dodavatelů. „Pro české firmy je zapojení do dodavatelského řetězce obrovskou příležitostí, musím ale současně upozornit, že jsme nekompromisní v otázkách kvality a bezpečnosti,“ vysvětlil Timothy Drouin, ředitel dodavatelského řetězce společnosti Westinghouse.
Obdobně reagoval ředitel pro rozvoj obchodu společnosti Areva ČR Michal Kačena. Pro Arevu podle něj v současné době dodává deset českých společností. „Věřím, že při dodávkách pro Temelín jejich podíl ještě vzroste. Tuzemské společnosti mohou dodávat kompletní nejadernou a velkou část jaderné části elektrárny,“ uvedl. Vedoucí projektu Konsorciun MIR 1200 Roman Zdebor upozornil, že dle designu projektu může podíl českých firem na dodávkách v Temelíně dosáhnout až 70 procent. „Pokud uspějeme v Temelíně, naše šance na získání podobných kontraktů, především v Evropě, budou velké,“ konstatoval jeden z účastníků konference.
Brusel chce víc kontrolovat jádro
Otázkou je, zda nějaké zahraniční zakázky vůbec budou k mání. Ještě před několika měsíci byla velká část členských zemí Evropské unie rozhodnuta začít stavět nové jaderné elektrárny, případně alespoň tuto možnost zvažovala. Celosvětově se hovořilo o jaderné renesanci. Jenže události v japonské Fukušimě náhled na jadernou energetiku zcela změnily. „Havárie ve Fukušimě je návrat o dva až tři roky zpět, tedy do doby, kdy se o jádru v evropském parlamentu nesmělo nahlas hovořit. Přesto pevně věřím, že Fukušima neznamená konec jaderné energetiky,“ upozornil europoslanec za ODS Evžen Tošenovský a dodal, „V Evropském parlamentu jsme svědky extrémního zpolitizování událostí v Japonsku, především v režii německých a rakouských politiků. Dokonce se pod vlivem událostí ve Fukušimě začíná otevřeně hovořit o tom, že by o výstavbě energetické základny neměly rozhodovat jednotlivé členské země, ale přímo Brusel. Jinak řečeno, ten by měl rozhodovat i o tom, zda stavět, nebo naopak utlumit jadernou energetiku.
