Babišův Preol chce vrátit na výsluní naftu smíchanou s řepkovým olejem
Jedni státní úředníci píší novelu zákona, aby vše bylo legislativně čisté. Zároveň tím však přidávají práci jiným státním úředníkům. Ti budou mít co hlídat, aby chystané rozšíření daňové úlevy ještě více nezkalilo pověst biopaliv a nepřeteklo v podvody. A ve finále nepoškodilo motoristy, bude-li v palivu namíchané kdeco – třeba nedostatečně recyklovaný olej slitý z friťáků. Řeč je o směsné motorové naftě, na kterou jezdí v Česku stále více řidičů. Vědí proč. Na stojanech je směsné palivo až o tři koruny levnější než klasická nafta.
Řepková kvalita
Za výhodnější cenou je nulová spotřební daň na biosložku, které musí být ve směsné naftě nejméně 30 procent. Oddanění zakotvuje platný zákon výslovně pro metylester řepkového oleje (Meřo). Ministerstvo financí (MF) jej však chce o tuto exkluzivitu připravit a nulovou daň rozšířit i na jiné oleje. Nabízí se palmový, sójový či kokosový – vše z dovozu. Domácím zdrojem může být vedle řepkového oleje už jednou jetý olej z „friťáků“. Příslušná změna v zákoně o spotřební dani z dílny MF není pouhou technickou úpravou. Znamená i nevítanou konkurenci pro tuzemský biopalivářský byznys. „Rozhodně je to krok proti spotřebitelům,“ říká k chystané úpravě Martin Kubů, šéf divize pohonných hmot a biopaliv z Agrofertu. Tvrdí, že Meřo je kvalitou nejlepší. Kupříkladu palmový olej je pro své vlastnosti téměř polovinu roku v našich podmínkách nepoužitelný. „Zákazník nemá šanci poznat, z čeho je palivo vyrobené. A bude to degradovat jeho image, nebude-li produkt kvalitní,“ obává se Kubů.
Preol ze skupiny Agrofert vyrábí Meřo v Lovosicích. Většinu dodává na plošné přimíchávání do motorové nafty, ve které se má podíl metylesteru od letošního července zvýšit ze současných 4,5 na šest procent. Současně se Babišův Preol snaží oprášit zašlou slávu směsné nafty a plánuje, že palivo pod názvem Ekodiesel bude sám vyrábět. Zatím je úspěšně otestoval u nákladních vozidel rozvážejících zboží Kosteleckých uzenin a Penamu, jež tvoří potravinářskou větev Agrofertu. V celé skupině by s ekodieselem mohl Agrofert ušetřit na pohonných hmotách až 30 milionů korun ročně.
Velcí pro Meřo
„Jiný metylester než z řepkového oleje bychom stejně nepoužívali,“ ujišťuje za velkého výrobce směsné nafty, rafinerii Paramo, jeho mluvčí Jana Iovlevová. Meřo obhajuje jako jeden z nejkvalitnějších metylesterů. Používá především produkci českého původu. „Oproti minulému roku prodej směsné nafty výrazně vzrostl. Nižší cena je pro zákazníky zajímavá,“ potvrzuje Iovlevová. Do alternativního paliva, které Paramo prodává také na 26 čerpacích stanicích Benzina, přidává 31 procent Meřa.
Na tuzemském metylesteru, vyrobeném z řepkového oleje, staví i státní Čepro. „S tímto metylesterem jsou v ČR největší zkušenosti. Zejména v zimě je stabilnější. Navíc je řepka tradiční plodinou v našich podmínkách,“ říká obchodní ředitel Čepra Jan Duspěva. A dodává, že v Česku lze nyní nakupovat kvalitní tuzemský metylester za zajímavou cenu, na kterou ji stlačila silná domácí konkurence. Čepro se však staví ke směsné naftě opatrně. Prodává ji asi na pěti čerpacích stanicích. „Sbíráme zkušenosti. Prodej roste, ale zatím jde o malé objemy,“ poznamenává Duspěva.
Letní konkurence
Zatímco velcí producenti slibují, že zůstanou věrni metylesteru z řepkového oleje, mohli by daňové úlevy na jiné metylestery využít nahodilí menší míchači, kteří se obvykle přes léto vyrojí. A namísto dražšího Meřa přidávat do směsi levnější, méně kvalitní oleje, nejspíše scezené z fritovacích nádob. „To je nebezpečí, protože u nás se použité fritovací oleje neumějí zpracovat,“ varuje ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič před touto alternativou, protože by mohla pošramotit pověst veškeré směsné nafty. Jevič připomíná, že česká norma na směsné palivo stanovuje parametry, které jiné oleje obtížně splní. Celníci, kteří mají ohlídat obcházení spotřební daně, prý spolehlivě odhalí, z čeho je palivo vyrobené. Rejstřík složek osvobozených od daně by se však měl zpestřit díky novele zákona o spotřební dani. Tu připravuje ministerstvo financí a chce přepsat metylester řepkového oleje na metylester mastných kyselin. Změna by měla platit od ledna příštího roku.
Úředníci MF argumentují, že současné znění zákona není v souladu ani s evropskou směrnicí o biopalivech, ani s českými předpisy. Kromě toho zvýhodňuje výrobce Meřo a redukuje konkurenci na trhu metylesterů. „Rozšíření počtu potenciálních dodavatelů metylesterů bude mít pravděpodobně za následek tlak na pokles ceny směsné nafty v důsledku poklesu ceny vstupů,“ uvádí se v materiálu MF, který má týdeník EURO k dispozici. Zároveň úřad vnímá jako negativum možný růst dovozu ostatních metylesterů, s potenciálním dopadem na české agrární odvětví.
„Šlo mi o to, legálně upřednostnit českou produkci,“ říká na rovinu poslanec Miloslav Soušek (ČSSD). Loni se mu podařilo protlačit při třetím čtení do zákona formulaci „řepkový olej“ namísto „mastné kyseliny“. To se teď MF snaží vrátit. „Dotuje-li stát biopaliva, ať jsou tuzemského původu,“ míní Soušek. Připomíná oblíbené argumenty, opakované před povinným zaváděním biopaliv: „Cílem je zmenšit závislost na dovozu fosilních paliv a podpořit české zemědělce.“ Hlavní však měl být přínos pro životní prostředí, který nyní jedna studie za druhou vyvrací. Nic to přitom nemění na tom, že nás letos opět zaplavují žlutá řepková pole.
BOX:
Znovu od nuly
Po postupném růstu obliby v devadesátých letech se směsná nafta, tehdy spíš označovaná jako bionafta, dostala na vrchol slávy v období 2000 až 2003. Pomohla jí k tomu vydatná státní podpora, kterou si užila především Pitrova Setuza, vyrábějící metylester z řepkového oleje. V roce 2000 se spotřeba bionafty přehoupla přes 250 tisíc hektolitrů. Rekordních 268 tisíc hektolitrů se u nás projezdilo v roce 2002. Se vstupem do Evropské unie a zastavením podpory státu stojany na bionaftu na čerpačkách vyschly. Česko si sice později v Bruselu vyjednalo, že může daňově zvýhodnit naftu s biosložkou, ale její návrat na čerpací stanice je opatrný. V roce 2008 se v Česku prodalo necelých dvacet, loni zhruba 28 tisíc hektolitrů. Letos by mohla spotřeba poskočit až na 70 tisíc hektolitrů, odhadují odborníci.
