Ve sněmovně napodruhé prošel návrh na odečet DPH pro osobní automobily určené k podnikání. Automobilkám spadl kámen ze srdce a dosud zablokovaná poptávka firem se uvolní. Je to totiž právě a jen firemní klientela, která nekupuje nová auta, protože čeká na vítanou slevu.
Firemní nákupčí budou moci směle vyrazit.
Autor: Profit
Tenhle krok bylo přitom nutné učinit i bez krize, protože nová směrnice EU o daňových odečtech u aut používaných pro podnikání nahradila podivné kritérium vybavení vozu mřížkou kritériem poměru osobního a nákladového prostoru. To jasně preferovalo velké vozy a diskriminovalo vozy menší, tedy především produkci domácích výrobců. V tom měl ministr financí Miroslav Kalousek celkem jasno, a nakonec se to jemu a lobbistům automobilek podařilo vysvětlit i opozičním sociálním demokratům, kteří tuhle novelu v předchozím jednání zablokovali. Jeho prohlášení, že montovat mřížku do fabie, na níž by se odečet DPH nevztahoval, a malíř pokojů by tak nemohl strčit do auta štafle, bylo dost názorné a zřejmě přesvědčivé.
Pozoruhodně nekrizový vývoj
Když se však při diskuzi o zdaňování automobilů podíváme na to, jak automobilový sektor v Česku prožívá krizi, budeme nejspíše překvapeni. Prodejní statistika totiž vykazuje pozoruhodně nekrizový vývoj. Prodej privátním zákazníkům v lednu meziročně naskočil o 13,5 procenta a v únoru o 9,8 procenta. Zato firmy nakoupily o třetinu aut méně. Na tři měsíce zastavený prodej nyní naskočí a dovozci i domácí automobilky začnou vyprazdňovat sklady. A až parlamentem projde zrychlení odpisů, které umožní promítat do daňového základu dvakrát rychleji náklady na koupi aut i dalších strojů a zařízení, bude to firmy dále motivovat k obměně, ale i rozšíření vozového parku. Každý podnikatel, který na tom nebude opravdu hodně mizerně, bude nepochybně o koupi nového vozu uvažovat. Je samozřejmě otázkou, kolik firem na tom mizerně bude, ale zatím se nezdá, že by český trh chtěl následovat třeba ten americký, kde prodeje automobilů poklesly o čtyřicet procent.
Celkově to však Škodě i továrnám v Kolíně a v Nošovicích až tak moc nepomůže, protože na domácím trhu prodávají jen kolem patnácti procent své produkce a firmám dokonce jen dvacetinu. Naprosto zásadní pro oživení celého sektoru je vývoj na zahraničních trzích, a ten zatím nevypadá příliš dobře.
V této souvislosti je pro české výrobce dost pozitivní to, co se v posledních týdnech a měsících stalo s korunou. Dovážená auta totiž budou muset zdražovat rychleji než domácí produkce.
Důvod, proč se auta alespoň v Česku začala opět prodávat, ale není ani v daních, odpisech či nějaké protikrizové politice vlády. Ony totiž ceny aut prudce poklesly. Je samozřejmě pravda, že současné slevy jdou především na vrub zásob dovozců, kteří nakoupili množství vozů za příznivé ceny v době, kdy koruna byla nesmírně silná, a až tyto zásoby dojdou, ceny opět narostou.
Auta budou levnější
Pokud si však někdo myslí, že se ceny automobilů vrátí na úrovně, kde byly před rokem, tak se hrubě mýlí. Ceny aut, ale i všech ostatních statků, od počítačů po nemovitosti, budou nyní hledat tu správnou hladinu, na níž najdou koupěschopnou poptávku, a té budou muset přizpůsobit náklady. Teprve poté mohou automobilky čekat, že začnou zase růst jak v počtu vyrobených vozů, tak v zisku. Doby dramaticky rychlého růstu disponibilních příjmů domácností z mezd, ale i půjček, prostě skončily jednou provždy a firmy na tom nejsou a nebudou jinak. Auta tak prostě budou levnější, ale jejich nižší cena znamená, že budou muset být nižší mzdy v automobilkách i u jejich dodavatelů, oceláři budou muset ubrat ze svých představ miliardových zisků a stejně tak na tom budou leasingové společnosti. Je samozřejmě také možné, že někteří výrobci tenhle tlak na snižování nákladů nepřežijí. V Evropské unii jsou těmi kandidáty zatím jen Saab a Opel, ale není vyloučeno, že jich bude více. Komparativní výhody českých továren spočívající především stále v poměrně levné pracovní síle však dávají naději, že se mezi utlumovanými provozy neocitnou.
Tento vývoj je přitom neodvratný. Právě nalezení správné hladiny cen je jediným skutečným lékem na krizi. Všechny státní dotace a daňové úlevy, které nalezení správné cenové úrovně oddalují, jen prodlužují trvání krize a zvyšují náklady, které za ni lidé zaplatí. A krachy firem, které se s novou situací na trhu nedokážou vyrovnat, stejně neodvrátí.
