V předchozím čísle jsme podrobně informovali, co se považuje za zdanitelné příjmy, o které daňové výdaje lze příjmy snížit a jak se stanoví základ daně. V tomto čísle se věnujeme snížení základu daně z příjmů. Jaké položky jsou od základu odečitatelné, ať už jsme živnostníci, nebo zaměstnanci?
O jaké položky lze základ daně snížit?
To stanoví § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Tyto částky za stanovených podmínek zohledňují:
1. Osobní a rodinný stav poplatníka.
2. Dobročinnou činnost poplatníka.
3. Péči poplatníka o své bytové potřeby.
4. Péči poplatníka o zajištění příjmu ve stáří.
5. Členství poplatníka v odborové organizaci.
1. Osobní a rodinný stav poplatníka
Částka na poplatníka
Podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP se základ daně sníží o 38 040 Kč ročně na poplatníka.
Jedná se o základní částku o kterou se snižuje základ daně všem daňovým poplatníkům z řad fyzických osob (vyjma starobních důchodců – viz dále ).
Tato částka se odečte v plné výši od celoročního základu daně i v případě, kdy je tento základ daně tvořen příjmy dosaženými jen po část roku (např. z důvodu nástupu do zaměstnání v průběhu roku, studentských brigád pouze v letních měsících apod.).
O částku na poplatníka se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně.
Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka na poplatníka jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu.
Takto se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
Příklad:
Pokud poplatník obdržel starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o #ůchodovém pojištění ve výši 35 000 Kč za rok, tak se mu sníží základ daně za tento rok jen o 3040 Kč
(38 040 Kč - 35 000 Kč).
Příklad:
Poplatník je od 1. 4. 2004 starobním důchodcem a za rok 2004 obdržel starobní důchod z důchodového pojištění ve výši celkem 72 000 Kč.
Má nárok na snížení základu daně o celou částku na poplatníka, protože na počátku roku 2004 poživatelem starobního důchodu nebyl a tento starobní důchod mu nebyl přiznán ani zpětně k počátku roku 2004.
Částka na vyživované dítě
Podle § 15 odst. 1 písm. b) ZDP se základ daně sníží o částku 25 560 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem.
Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „ZTP/P“), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek.
Základ daně se sníží o tuto částku za podmínek:
a) jde o vyživované dítě a
b) toto dítě žije s poplatníkem v domácnosti (přechodný pobyt dítěte mimo domácnost, např. z důvodu studia, zde nemá na snížení vliv). Občanský zákoník v ! 115 definuje domácnost tak, že „domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a +polečně uhrazují náklady na své potřeby“.
Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit) se podle ZDP v souladu s § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, považuje:
a) nezletilé dítě,
b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a
– soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře, nebo
– se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
– z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Text ustanovení § 12 až 15 zákona o státní sociální podpoře je uveden u textu k odpočitatelné položce na studenta.
Za vyživované dítě poplatníka se považuje nezletilé dítě.
V souladu s § 8 občanského zákoníku nezletilým se dítě rozumí zpravidla do 18 let věku, protože zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Dříve se dosáhne zletilosti pouze uzavřením manželství před dosažením tohoto věku.
Základ daně se sníží o částku na vyživované nezletilé dítě i tehdy, pokud žije v domácnosti s poplatníkem a je přitom výdělečně činné (např. v případě, že studentka gymnázia si vydělala v roce 2004 peníze na různých brigádách).
Za vyživované dítě se při splnění stanovených podmínek považuje také zletilé dítě až do dovršení věku 26 let.
V této souvislosti vznikají v praxi problémy s tím, jestli je např. možno uplatnit odpočet na dítě, které studuje a přitom si vydělává, jestli je možno uplatnit odpočet na dítě i o prázdninách po ukončení střední školy, přičemž dále dítě studovat již nebude apod.
Podmínky pro uplatnění odpočtu na vyživované dítě (a {dpočtu na studenta podle písm. g) shodně odkazují na vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře.
Text těchto ustanovení je uveden u textu k odpočitatelné položce na studenta a je třeba k němu ještě přidat definici „výdělečné činnosti“, která se v nich objevuje.
Výdělečná činnost je definována v § 10 zákona o státní sociální podpoře, a to takto:
„(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost
a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),
b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění (§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.), nebo
c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.“
Ze zákona č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, potom např. vyplývá, že účast na nemocenském pojištění zakládá činnost na základě pracovního poměru, činnost na základě dohody o pracovní činnosti, ale nikoliv už např. činnost na základě dohody o provedení práce.
Prostudování výše uvedený
ch ustanovení by mělo být pro poplatníka celkem dostatečné pro posouzení jeho problému s odpočtem na vyživované dítě.
V POKYNU D-190 Ministerstva financí je k tomuto uvedeno:
„ Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.“
Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) (viz dále). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
Příklad:
Dvacetiletá dcera studující medicínu v denním studiu se provdala za stejně starého studenta z vedlejší třídy. Oba žijí u rodičů dcery a manžel se plně věnuje studiu a nemá proto žádné příjmy.
Otec nebo matka dcery mohou uplatňovat odpočet od základu daně na svou dceru podle výše uvedeného, protože dcera žije s nimi v domácnosti.
Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Je tak vyjádřena zásada, že v témže zdaňovacím období (nebo témže kalendářním měsíci) může uplatnit snížení základu daně o částku na vyživované dítě pouze jeden poplatník, a to i v případě, že dítě je v rámci jedné domácnosti vyživováno více poplatníky (např. manžely).
Pokud žije poplatník v domácnosti s družkou a dítětem, které mají spolu, tak se postupuje také podle tohoto odstavce (pokud žije poplatník v domácnosti s družkou a jejím dítětem, tak by mohl uplatnit snížení základu daně o částku na toto dítě pouze tehdy, pokud by toto dítě osvojil , nebo mu bylo svěřeno do péče, která nahrazuje péči rodičů).
Částka na manželku
Podle § 15 odst. 1 písm. c) se základ daně sníží o částku 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
V POKYNU D-190 Ministerstva financí je k tomuto uvedeno:
„Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně, s výjimkou příjmů uvedených v § 3 odst. 4 písm. b) a příjmů uvedených v § 15 odst. 1 písm. c) zákona.“
Příklad:
Poplatník si chce snížit za zdaňovací období 2004 základ daně o 21 720 Kč na manželku žijící s ním v domácnosti, protože její zisk z činnosti na základě živnostenského oprávnění činí 35 000 Kč (příjmy činily 100 000 Kč a výdaje 65 000 Kč) a nepřesáhl tak za rok 2004 stanovenou částku 38 040 Kč.
Postup poplatníka je chybný, protože se posuzuje vlastní příjem manželky a nikoliv vlastní zisk. Manželka měla v roce 2004 vlastní příjmy z podnikání ve výši 100 000 Kč a překročila tak limit 38 040 Kč. O částku na manželku si poplatník snížit základ daně nemůže.
Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí také příjmy, které podléhají srážkové dani (např. přijaté dividendy, úroky z bankovního účtu, který není určen k podnikání) a příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (např. prodané cenné papíry splňující podmínky § 4 odst. 1 písm. w) ZDP).
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují:
– zvýšení důchodu pro bezmocnost,
– dávky státní sociální podpory, kterými jsou podle zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
1. přídavek na dítě
2. sociální příplatek
3. příspěvek na bydlení
4. příspěvek na dopravu
b) ostatní dávky
2. zaopatřovací příspěvek
3. dávky pěstounské péče
4. porodné
5. pohřebné,
– dávky a služby sociální péče, kterými jsou podle zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména tyto dávky a služby:
a) peněžité dávky,
b) věcné dávky,
c) výchovná a poradenská péče,
d) pracovní rehabilitace,
e) ústavní sociální péče,
f) péče v ostatních zařízeních sociální péče,
g) pečovatelská služba,
h) stravování,
i) kulturní a rekreační péče,
j) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,
k bezúročné půjčky.
Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.
Sociální péče zahrnuje zejména péči o:
a) rodinu a děti,
b) občany těžce zdravotně postižené,
c) staré občany,
d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,
e) občany společensky nepřizpůsobené.
– státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
– státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření,
– stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
– u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se tak zahrnuje nejen hrubý příjem např. ze mzdy, z podnikání, z pronájmu, ale i přijatý důchod ze sociálního zabezpečení (starobní důchod, invalidní důchod), přijaté nemocenské dávky, přijaté mateřské dávky nebo podpory v nezaměstnanosti.
Částka na částečně invalidního důchodce
Podle § 15 odst. 1 písm. d) ZDP se základ daně sníží o částku 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod.
Částka na plně invalidního důchodce
Podle § 15 odst. 1 písm. e) ZDP se základ daně sníží o částku 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní.
V POKYNU D-190 Ministerstva financí je k tomu uvedeno:
„Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).“
Částka pro držitele průkazu ZTP/P
Podle § 15 odst. 1 písm. f) ZDP se základ daně sníží o částku 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P.
Částka na studenta
Podle § 15 odst. 1 písm. g) ZDP se základ daně sníží o částku 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.
Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kde je k tomu uvedeno následující:
㤠12
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a) studium na středních a vysokých školách v České republice,(10) s výjimkou
– studia po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru,
– studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,
c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno naroveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,(39) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;(40) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.(41)
(3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách(42) a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.(43)
(10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
(39) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
(40) § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
(41) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.
(42) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
(43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
§ 13
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 12 písm.
a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy.
Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,(44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia(45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li stanoveno jinak.
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže:
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o aměstnání,
c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.(46)
Omezení uvedená v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
(44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
(45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
(46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb.,
ve znění pozdějš
