Myslíte si, že premiér Stanislav Gross souhlasil s policejním návrhem na odposlech předsedy ODS Mirka Topolánka?
- Ano 37 %
- Ne 14 %
- Nevím 49 %
Je lepší mít v čele státu člověka, který neví, co se okolo něj děje, nebo takového, jenž souhlasí s odposloucháváním šéfa nejsilnější opoziční strany? Žádná varianta odpovědi na tuto otázku pravidelné ankety týdeníku EURO není zvláště příjemná. Právě nad touto skutečností se často zamýšleli respondenti Manažerského barometru. A možná právě proto bylo převládající reakcí „nevím“. „Má odpověď je nevím, protože si prostě nedokážu představit, že by tuto republiku řídil premiér, který je osobně spojen s něčím takovým. I když podobná kauza odrovnala prezidenta Nixona, že?“ uvedl jeden z nich. Další ředitel upozornil rovněž na to, že je obtížné reagovat, pokud není k dispozici dostatek informací: „Naprosto nemám tušení, jestli premiér Stanislav Gross (ne)oficiálně souhlasil s policejním návrhem na odposlech předsedy ODS Mirka Topolánka, nebo nikoli. Dost pochybuji, že ostatní účastníci Manažerského barometru mají vlastní špionážní agentury a že budou schopni odpovědět se znalostí věci… Rozhodně nejsem schopen vidět někomu do hlavy a ještě to komentovat…“
Těch, kteří si neutvořili jednoznačný názor, byla téměř polovina. Více než třetina manažerů však nepochybuje, že Stanislav Gross odposlouchávání Mirka Topolánka schválil. „Je možné, aby o takto závažném návrhu nevěděl? Odpověď asi musí znít ne. Pokud tedy věděl, je možné, aby v případě, že k odposlechu došlo, s ním nesouhlasil? Odpověď je zřejmě opět ne. Jediná logická odpověď na vaši otázku (v případě, že nežijeme v Kocourkově) tedy musí znít ano,“ argumentuje jeden z ředitelů. Jeho kolegyně k tomu poznamenává: „Jsem přesvědčená o tom, že premiér o odposlechu věděl. Skoro bych si troufla říci, že sám odposlouchával, co jiní odposlouchali.“ Další účastník ankety má za to, že Stanislav Gross mohl být jen posledním v řadě a kauzu zdědil: „Kdyby souhlasil, byla by to politická sebevražda. Dokážu si ale představit, že se o tom dodatečně dozvěděl z titulu své funkce.“
Jiný z respondentů zauvažoval nejen o pozadí kauzy, ale také poněkud skepticky o možných důsledcích, jež by z ní mohly vyplynout pro českou politickou scénu. „Myslím, že s odposloucháváním byl srozuměn. Není jasné, zda akce má politické pozadí od počátku a šlo o zadání na objednávku, nebo jde o vyřizování účtů uvnitř Občanské demokratické strany, případně o horlivost policie. Nakonec to ale vyjde více méně nastejno: v určité fázi o odposlechu premiér musel vědět. Když se podíváte na lidi, kterými se obklopil, není o tom příliš sporu. Najednou se jim to vše nějak vymklo z ruky a ohrožuje i je. Velmi zvláštní a pikantní. Za normálních okolností by musely padat hlavy. U nás však nic. Vše se zamete,“ domnívá se manažer.
Nejde ani tak o jeden případ odposlouchávání, ale o poměry v české politice. To vyplývá z nejpříkřejšího odsouzení, které ve své odpovědi formuloval další z ředitelů. Zejména během posledního volebního období se situace v tomto směru prý výrazně zhoršila. „Řada afér z poslední doby mě přesvědčuje, že vládní politici zasahují do činnosti orgánů činných v trestním řízení i do ostatních silových složek státní správy. Nejvíce mě děsí, že se to evidentně děje beztrestně a politici postupně veřejnost na takové praktiky zvykají, takže už se málokdo diví, že odpovědní funkcionáři a politici ani nezvažují demisi, jsou-li takříkajíc usvědčeni, případně existují-li o jejich konání vážné pochybnosti. Ve svém okolí často slýchám, a sám jsem podobného mínění, že jsme se v tomto směru značně přiblížili předlistopadovému období. Myslím, že za vlády sociální demokracie se tento vývoj velmi urychlil,“ uvádí autor příspěvku. Své názory však ještě rozvádí: „Koneckonců, reakce premiéra a ministra vnitra na poslední aféry policejního prezidenta jsou toho dokladem. K často vyslovované tezi uvedenými aktéry, že policejní prezident by neměl odcházet od rozdělané práce, lze jen podotknout, že čím dříve odejde, tím lépe pro občany této země. Můžeme jen doufat, že své dílo nedokončí, neboť jen to, jak se zdá, uchrání tento stát od policejní zvůle a perzekuce se vším všudy. Pouze tak lze totiž vyložit vývoj v poslední době, kdy se vyrábějí aféry velmi pravděpodobně na objednávku s tvrdým postupem policie bez řádných důkazů vůči „nepohodlným“, zatímco opravdoví zločinci, včetně těch v bílých límečcích, unikají jakémukoliv postihu.“
Odpovídalo 98 manažerů
