Státní instituce by měly od ledna samy hradit každou odeslanou zprávu
Tolik vzruchu kolem systému digitální pošty státní správy snad ještě nikdy nebylo. Provoz celého stamilionového systému je v současné době hrazen ze Všeobecné pokladní správy (VPS). Od Nového roku by si ale podle plánu ministerstva financí (MF) měly státní instituce odeslání každé zprávy hradit samy. Jenže v rozpočtech s touto poměrně velkou položkou nikdo nepočítal. Například pro ministerstvo spravedlnosti, které využívá datové schránky stále častěji místo tradičního rozesílání obálek s pruhem a jež by muselo za tyto služby zaplatit z vlastní kasy přes sto milionů korun, je to doslova smrtící zpráva. A to si soudy navíc stěžují na to, že fyzické osoby, kterým nejčastěji zprávy doručují, mají zřízeno málo datových schránek.
Návrh novely zákona „o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“, který má týdeník EURO k dispozici, počítal s tím, že si zmiňované služby budou hradit i subjekty mimo státní správu, a vzbudil doslova bouři nevole. Podle tohoto návrhu by stát, respektive právnické a fyzické osoby zaplatily za každou odeslanou zprávu systémem datových schránek přibližně šestnáct korun.
Prostě spořte!
Tlak na změnu zákona, aby si každý uživatel hradil odeslání datové zprávy sám, vzešel podle několika zdrojů týdeníku EURO z MF. „Při zavádění systému datových schránek předpokládalo ministerstvo, že jednotlivé organizační složky státu (takzvané orgány veřejné moci) pokryjí výdaje spojené s odesíláním datových zpráv ze svých rozpočtů, a to z rozpočtové položky – služby pošt. Novela zákona o archivnictví a spisové službě však stanovila, že náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků vyčleněných v kapitole Všeobecná pokladní správa. Pro tento účel bylo v rozpočtu na rok 2010 v této kapitole zajištěno 1,257 miliardy korun, aniž byly jednotlivým kapitolám kráceny výdaje o částky poštovného. Z tohoto důvodu vláda debatovala mimo jiné o změně spočívající v tom, že si náklady spojené s užíváním datových schránek budou hradit jednotlivé kapitoly. Diskuse na toto téma byla na schůzi vlády 22. září přerušena,“ sdělil týdeníku EURO Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí.
„My jsme proti tomu na vládě protestovali, protože nám to připadalo nekoncepční, nesystémové, narychlo, de facto z týdne na týden,“ říká náměstek ministra vnitra František Vavera. Podle něj nastala situace, kdy orgány veřejné moci – státní instituce, kraje a obce – po takzvaném připomínkovém řízení proti tomuto návrhu tvrdě protestovaly, protože při schvalování rozpočtů s touto položkou zkrátka nepočítaly.
Navenek to vypadá jako běžné rozhodnutí státní moci. Jenže, jak už bylo napsáno, v rozpočtech na příští rok žádná státní instituce s platbou za užívání datových schránek do projednávání novely zákona nepočítala. A ozvala se i lobby notářů a exekutorů i právnické osoby, kteří služeb datových schránek hojně využívají.
Státní správa teď stojí před fatálním problémem. Ten má tři řešení, ale ani jedno z nich není takříkajíc komfortní. Buďto si resorty na tyto služby samy ušetří, což není příliš pravděpodobné. Ve druhém případě budou příslušné sumy do rozpočtů podle výdajových předpokladů dodány. Anebo budou státní instituce zasílat faktury za tyto služby Všeobecné pokladní správě. To by v případě fakturování jednotlivých výdajů několika tisíc státních institucí generovalo další nemalé nálady, které by musely být hrazeny provozovateli systému – České poště.
S tím, že státní instituce, zmíněné orgány veřejné moci, si budou služby datových schránek hradit samy, se sice počítalo už při vzniku popisovaného nového poštovního systému. Jenže podle náměstka ministra financí a bývalého náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka, který měl tuto problematiku v gesci, na nátlak Svazu měst a obcí stát přes odpor MF ustoupil a rozhodl o financování celého systému z VPS. „V rozpočtech pro rok 2010 poštovné je, na příští rok už ale v této položce rezerva na hrazení odesílání datových zpráv není,“ upozorňuje na tikající bombu Zajíček.
Osmnáct korun z cizí kapsy
Využíváním datových schránek výrazně klesly výdaje za tradiční rozesílání dopisů a obálek s pruhy. Podle příslušného zákona totiž musejí datové schránky využívat nejen orgány veřejné moci, ale i podnikatelé.
Například ministerstvo spravedlnosti podle Zajíčka ušetřilo za dobu využívání datových schránek do loňského května zhruba 140 milionů korun. Zvýšila se také úspěšnost doručování: oproti 65procentní klasickými obálkami s pruhem na 96 procent datovými schránkami. Pouze čtyři procenta zpráv jsou tedy doručována takzvanou fikcí: pokud si majitel zprávu nevyzvedne, je po deseti dnech považována za doručenou.
Vyčíslená cena jedné zprávy činí dle správce systému, tedy ministerstva vnitra, osmnáct korun včetně DPH. Jak už bylo předesláno, služba je výrazně levnější než klasický poštovní styk; cena klasické zásilky s pruhem osciluje mezi třiceti až dvaačtyřiceti korunami.
Jedinou cenu, kterou uživatelé hradí už dnes, je poplatek za odeslání takzvané poštovní datové zprávy, tedy soukromé zprávy, již si soukromé subjekty posílají mezi sebou. Ta činí také osmnáct korun včetně DPH a je příjmem České pošty, která je provozovatelem systému datových schránek.
Od startu systému proteklo datovými schránkami 21,5 milionu zpráv. Pokud tedy nepočítáme nemalé náklady na vznik a provoz systému, utratila VPS jen za posílání zpráv dosud zhruba 387 milionů korun. Paušální poplatek za provoz systému činí ročně 216 milionů korun včetně DPH a zahrnuje i cenu za zprávy odeslané soukromými subjekty. Pro srovnání: Za období leden až červenec 2010 poslaly orgány veřejné moci 17,4 milionu kusů doporučených dopisů, ve stejném období roku 2009 to bylo 23,5 milionu kusů doporučených dopisů. „Úbytek jde na vrub přechodu komunikace orgánů veřejné moci do datových schránek. U obyčejných listovních zásilek zůstává počet stejný, zhruba 15,6 milionu kusů v roce 2010, versus 15,5 milionu kusů v roce 2009,“ vyčísluje Marta Selicharová, tisková mluvčí České pošty.
Podle důvodové zprávy ke zmiňované novele zákona, jejíž projednávání bylo na vládě pozastaveno, by měl každý uživatel datové schránky zaplatit v roce 2011 13,36 koruny za každou odeslanou zprávu. Včetně DPH by to tedy činilo zhruba šestnáct korun.
Podle odhadů ministerstva vnitra z důvodové zprávy k novele zákona by tedy fyzické a podnikající fyzické osoby, právnické osoby, notáři a exekutoři zaplatili za využívání datových schránek přes 156 milionů korun. „Výše uvedený odhad může být ovšem zatížen chybou, protože je možné předpokládat, že počet datových zpráv odesílaných některými subjekty po zavedení příspěvku poklesne,“ píše se v důvodové zprávě, která byla jednotlivým „orgánům státní moci“ rozeslána na konci léta k připomínkovému řízení.
Ústup, ale jen částečný
Po už zmiňovaných protestech bylo ale od zpoplatnění zprávy u tohoto sektoru upuštěno, platit ale budou od 1. ledna 2011 dle všeho orgány státní moci. „Vláda skutečně projednává zmiňovaný návrh novely zákona, podle něhož by od příštího roku měly jednotlivé orgány veřejné moci platit příspěvek na provoz systému v návaznosti na to, kolik zpráv odešlou. Zdůrazňuji, že dle návrhu by se tato povinnost týkala skutečně jen orgánů veřejné moci, pro soukromé subjekty by měl být systém stále zdarma (s výjimkou privátních, soukromých zpráv, které jsou zpoplatněny již dnes). Nicméně o návrhu dosud nebylo rozhodnuto. Jestliže bude návrh schválen, příspěvek hrazený orgány veřejné moci bude zřejmě ve výši, jaká je dojednána s poštou,“ odpověděla na dotazy týdeníku EURO ohledně licitace o platbách za služby datových schránek sekce pro informatiku a eGovernment ministerstva vnitra.
„Nám se rozpory ohledně námitek vůči komplexnímu zpoplatnění nepodařilo vypořádat, vedli jsme proto i jednání s provozovatelem – Českou poštou – a shodli jsme se na tom, že podnikající fyzické a právnické osoby posílají minimum zpráv, takže při předložení do vlády tato služba zpoplatněna nebude,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra František Vavera.
Je nutné připomenout, že v době, kdy se systém datových schránek rodil a ministerstvo vnitra s Českou poštou licitovalo o ceně za jednu odeslanou zprávu, padla podle tehdejšího náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka suma 25 korun za kus. Tu se následně podařilo sjednat na dnešních 18 korun s DPH.
V rámci této taxy je vlastně hrazen vývoj a vznik celého systému České poště a jejím subdodavatelům: například Telefónice O2, Software602 a dalším. Cena za jednu odeslanou zprávu by měla postupně klesat. Podle předpokladů až na 9,90 koruny.
„Je zafixovaný mechanismus, podle kterého se bude cena za odeslanou zprávu postupně snižovat až pod hranici ceny za obyčejný dopis. Pro snižování ceny je rozhodující celkový objem odeslaných zpráv. Vzhledem k úspěšnosti systému by mělo dojít k prvnímu poklesu o dvě koruny (už zmiňovaných šest korun s DPH) již na začátku příštího roku. I když se tato suma zdá poměrně vysoká, přináší státu významnou úsporu. Vezmeme-li počet zpráv odeslaných orgány veřejné moci a průměrnou cenu listovní zásilky odeslané orgány veřejné moci, která je někde okolo 25 korun (mix obyčejných dopisů za deset korun a obálek s pruhy, které dnes stojí 42 korun), vychází nám celková úspora asi 143 milionů korun. K tomu je nutné přičíst peníze, které stát získal na DPH (z poštovních služeb se DPH neplatí) a které činí za odeslané zprávy přes 60 milionů korun,“ vypočítává dále Marta Selicharová z České pošty.
Jak zachránit poštu?
Zlí jazykové tvrdí, že systém datových schránek má zachránit propad posílání klasických písemných zásilek, kterému dlouhodobě čelí Česká pošta. Vždyť kdo z nás v době e-mailů posílá ještě klasické dopisy nebo pohledy?
Jeden z průkopníků českého eGovernmentu, tedy i datových schránek, Zdeněk Zajíček, ale tvrdí, že meritem myšlenky datových schránek je jednoznačná úspora ve výdajích za tyto služby a ne záchrana pošty nebo příprava na její případný prodej do soukromých rukou.
Pro upřesnění: výnosy České pošty z provozu datových schránek bez DPH za rok 2009 činí dle Marty Selicharové 128,9 milionu korun, za leden až srpen 2010 367,6 milionu. A padají další návrhy, jak systém datových schránek využít, například na organizování výběrových řízení nebo na vydávání receptů, kterých se ročně předepíše 80 milionů. Pokud by byly tyto myšlenky uvedeny do života, vznikly by další desetitisíce schránek, což by představovalo další nemalé příjmy pro Českou poštu a její subdodavatele. A navíc se už delší dobu spekuluje o možnosti privatizace tohoto státem vlastněného podniku.
Úvahy o prodeji pošty jsou podle dobře informovaných zdrojů týdeníku EURO v tuto chvíli ve stavu 50 na 50, i když ministerstvo vnitra, pod které pošta spadá, aktuální možnou privatizaci vylučuje. „Projekt privatizace České pošty není v současné době na pořadu dne,“ odpověděla na tuto otázku Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Zdeněk Zajíček ale říká, že kdyby se stát pošty zbavoval, ponechal by si takzvanou blokační minoritu (33 procent), a navíc by datové služby byly zcela určitě vyvedeny do akciové společnosti ve stoprocentním vlastnictví státu. „Tedy žádné obavy, nejde o připravovaný privátní byznys privatizátora pošty a nemusíme se bát zneužití informací z těchto datových toků,“ dodává Zajíček. Navíc by podle něj při stoupajícím objemu mohla klesnout cena jedné datové zprávy až například na dvě koruny.
Tyto přísliby do budoucna ovšem nic nemění na tom, že stávající situace zamotá hlavu vedením stovek státních institucí a některým z nich i řádně „vybagruje“ rozpočet. Pokud tedy státní kasa nepřisype. Ale je ještě kde brát?
Ale jak všichni zúčastnění shodně tvrdí, není schváleno ještě nic. „Na vládě, kde se toto téma probíralo, propukla bouřlivá diskuse. Bylo mi řečeno, že k tomu ještě proběhnou politická jednání,“ dodal náměstek ministra vnitra František Vavera.
BOX
Software602
Cenu za služby nezveřejníme
Společnost Software602 se na budování informačního systému datových schránek podílela jako jeden ze subdodavatelů Telefóniky O2. Vyvíjela takzvané transakční jádro systému, které zajišťuje funkce jako vytváření datových schránek, generování přístupových údajů a zpracování zpráv v souladu se zákony a vyhláškami. Vyvíjela také rozhraní, která zajišťují komunikaci se servisním modulem ministerstva vnitra a také s informačními systémy a rejstříky veřejné správy. Poskytuje technickou podporu. „Cena služeb je předmětem obchodního tajemství a nezveřejňujeme ji. Celý systém byl vytvořen tak, aby nad ním bylo možno vytvářet nadstavbové aplikace. Více než stovka dodavatelů externích aplikací připravila napojení na spisové služby, informační systémy, ERP, DMS i e-mailové servery. V krátké době také vzniklo několik desítek nových nadstavbových aplikací pro uživatele různých operačních systémů. Vznikl tak „ekosystém“, který je jedním z klíčových faktorů úspěchu zavádění ISDS. Z tohoto pohledu pokládáme projekt datových schránek, které jsou klíčové pro legální rámec elektronických dokumentů (zavedení ekvivalence elektronického a listinného dokumentu), za jeden z nejúspěšnějších projektů českého eGovernmentu,“ odpověděl na otázky týdeníku EURO marketingový manažer Software602 Pavel Durdil.
