Vlastimil Tlustý varuje:
- Konstrukce finančních náhrad za církevní majetek je nanejvýš podivná
- ODS plní kvůli koaličním partnerům svůj volební program na nula procent
- Daňová a zdravotní reforma nejsou žádnými reformami
- Podzimní krajské volby skončí pro ODS katastrofou, obhájí možná tři posty hejtmanů
EURO: Váš odpor proti restitucím církevního majetku je známý. Co konkrétně vám na vládním návrhu zákona vadí? TLUSTÝ: Zcela podporuji restituce církevního majetku. Ale pouze přesně takové, jaké byly dle zákona o půdě z roku 1991 provedené u fyzických osob u víceméně identického majetku. Zákon byl velmi těžce zkonstruován na určitých principech. A nemají-li dnes být zpochybněny prakticky všechny vypořádané restituční nároky, musejí být i v případě církví tyto principy stejné. To, co však vláda připravila, není standardní restituční zákon. Je to naprosto nadstandardní vypořádání státu s církvemi. A z důvodu, který jsem už uvedl, to podpořit nelze. Takový zákon by založil statisíce nároků do budoucnosti i minulosti. Všichni, kdo restituovali standardně, by požadovali dodatečně podobné kompenzace. Jsem velmi nespokojen, protože vidím, jak se tento věcný problém snaží někteří lidé přesunout někam jinam - a pokoušejí se ze mne udělat odpůrce restitucí. Opravdu pevně podporuji vydání majetku zabaveného komunisty. Potíž je skutečně pouze v tom, že návrh předložený vládou sněmovně není standardní restituční zákon.
EURO: Můžete být konkrétnější?
TLUSTÝ: Už jen nadpis a obsah zákona si odporují. Zmírnění některých majetkových křivd církvím a některým církevním společnostem - název vyvolává správný dojem. Obsahem zákona je však vybavení církví majetkem a finančními prostředky nad rámec standardní restituce. Vláda ví, že standardní restituční zákon podpořím.
Restituce vždy vychází z několika principů. Dle vlastnictví k 25. únoru 1948. Jinak řečeno, byli to komunisté, kdo majetek ukradl. Tento komunisty odcizený majetek může být vydán původnímu vlastníkovi, pouze pokud tomu něco nebrání. Například to, že byl pozemek zastavěn dálnicí, z bývalého statku je nyní škola, objekt byl před vznesením nároku prodán do soukromých rukou. To jsou typické příklady majetku, který nelze vydat. Pak se ovšem poskytují na prvním místě naturální náhrady. Nemůžete dostat pozemek s dálnicí, ale náhodou je o kilometr dál jeden ve vlastnictví státu. Chcete jej? Je váš. To je princip náhrad ze zákona o půdě. Teprve na třetím místě přicházejí na řadu peníze. Ale u peněz se stejně jako u náhrad všechno odvíjí od znaleckých posudků. V tom, co vláda předložila, nejsou pravidla zákona o půdě respektována téměř v ničem. Za prvé, dle vládního návrhu církve evidentně nepřebírají majetek, který lze vydat. Je zřejmé, že autoři zákona rozhodli, že některý vydatelný majetek bude rovnou zaplacen. To je první porušení restitučního principu. Pokud jste něco vlastnil a lze vám to vrátit, neexistuje jediný důvod, proč to dělat jinak. Může-li stát plnit naturálně, proč by měl platit? Platí se navíc skoro všechno, a proto moc. Ještě důležitější však je, že výše finančních náhrad není určena dle znaleckých cen. To všechno jsou odchylky od toho, co jsem nazval standardní restitucí.
EURO: Jak by se přijetí zákona projevilo v praxi? TLUSTÝ: Vznikla by nerovnost. Okamžitě po přijetí zákona, v němž by se vůči jedné osobě postupovalo úplně jinak než vůči statisícům lidí, kteří od roku 1991 v restitucích dostali vydaný, nahrazený či zaplacený zemědělský a lesní majetek, by se stát musel připravit na statisíce žalob kvůli doplacení rozdílu v ceně. Na začátku této kauzy jsem vládu zcela nevinně požádal, aby poskytla jednak seznamy toho, co bude vydáváno, a jednak metodiku výpočtu, jehož výsledkem bylo oněch 83 miliard korun. Vůbec jsem netušil, že vláda dovybaví Poslaneckou sněmovnu čtyřmi stránkami, které číslo 83 miliard definitivně zpochybní. Odvažuji se tvrdit, že lze považovat za doložené, že oněch 83 miliard není pravdivé číslo. Podíváte-li se na ony čtyři stránky, je na nich devatenáct čísel, z nichž je vypočítána výsledná částka. Na šesti řádcích se tam vyskytují jednotlivé souhrnné výměry - například všech lesů, pozemků, půdorysu veškerých budov. Už jenom to, že jsou v jednom výměru sečteny orná půda, louky a stavební parcely, by mělo vést k úvaze, že je to celé velice podivné. Protože sčítat do jednotlivého souhrnného výměru louku o ploše například milionu metrů čtverečných a stavební pozemek o rozměru třeba sto tisíc metrů čtverečných, kde je poměr v ceně jedna ku tisíci, je velmi zvláštní. Kdo ví, v jakém skutečném poměru ony typy pozemků jsou? Dále, těch šest souhrnných výměrů je vynásobeno částkou, která se nazývá průměrná odhadnutá cena. Ta se prokazatelně neopírá o ceny v oceňovací vyhlášce. Je to v podstatě zcela neodhadnutelné, virtuální číslo. Přesto je někdo odhadl. A to je teprve první z velkých vad zákona. Ve všech šesti souhrnných výměrech je zahrnutý jakýsi koeficient tržního zhodnocení, který v restitučním zákoně nemá vůbec co pohledávat. A jsme nazpět u nerovnosti a obrovského počtu žalob poté, co by si všichni restituenti vynásobili svoje náhrady. Vrcholem všeho je devatenácté číslo. U budov návrh řeší cenu sečtením jejich půdorysní plochy, poté jejím vynásobením průměrnou cenou za metr čtvereční a to opět vynásobené tržním koeficientem. Luxus tomu dodává ještě jedno násobení - koeficientem průměrného počtu podlaží, který má hodnotu 1,5. To je vrchol všeho. Odhad budov tímto způsobem je úplně absurdní. Těchto devatenáct čísel je cestou k 83 miliardám korun.
EURO: V tomto znění zákona je čitelný rukopis lidové strany. Kam bude muset ODS ustoupit, aby lidovci přistoupili na vaše požadavky? TLUSTÝ: Sama restituce je úlitbou lidovcům. Tady nastává posun. Restituční zákony obsahují princip - vůbec nic nevracet právnickým osobám. Úlitba ODS lidovcům spočívá v tom, že strana a já s ní jsme ochotni porušit tento princip a říct, že církve jsou natolik výjimečnou právnickou osobou, že si zaslouží restituce. Ale tady se žádá ještě druhý ústupek. Tedy aby to nebyly restituce, ale vyplacení peněz nad jejich rámec. A to v obrovském rozsahu. Pokud vláda uzná, že cílem bylo schválit standardní církevní restituce, a dojde k úpravám, zvedneme pro to ruku. Tím se to vyřeší poměrně rychle. Pokud vláda bude trvat na stanovisku 83 miliard, nebo nic - a zatím to tak je - pak dostane to nic. Přitom varianta standardní restituce je velmi velkorysá - mimochodem mezi nulou a 83 miliardami korun je poměrně značně vzdálená nule. Je sice vzdálená i oněm 83 miliardám, ale je to poměrně dobrý kompromis.
EURO: Nebojíte se, že vám bude přičítána odpovědnost za nějaký další ústupek ve prospěch KDU-ČSL? TLUSTÝ: Místopředseda lidovců Jan Kasal hrozil ODS nevstřícností ve dvou věcech - ohledně radaru a Julínkovy reformy. Přitom čtyři lidovci už mnohem dříve před restitucemi řekli, že Julínkovu reformu nepodpoří. Dva zelení pak před několika měsíci prohlásili, že budou proti radaru. A všechna hlasování ve sněmovně prokazují, že si postoj zachovají. To znamená, že jak radar, tak Julínkova reforma jsou dávno bez většinové podpory. Čím to Kasal vyhrožuje? Tvrdím, že ničím, protože všechno se to už stalo. Julínkova reforma je přesným příkladem toho, že pokud se něco udělá špatně, hrozí chaos a následky vyplývající ze zrušení části zákona Ústavním soudem. Tedy přesně to, co hrozí u církevních restitucí.
EURO: Co říkáte spekulacím o koordinaci vašeho jednání s Jiřím Paroubkem? Bude z vás po příštích volbách ministr financí za ČSSD? TLUSTÝ: To je kouzelné. Jsem vnímán socialisty jako jejich úhlavní nepřítel. Sociální demokracie mě opravdu nemá ráda. Dokonce si vytvořila ústřední téma střetu z mé daňové reformy a dodnes se vůči ní vymezuje. To je natolik směšné, že to snad nestojí ani za komentář - stejně jako fáma, že se chystám rozbít vládu. Ohledně ohrožení vlády rozumím výhrůžkám lidovců. To umějí dobře. Ale rozbít vládu v polovině funkčního období není jejich zvykem. Až tak za rok. Dnes je na ně ještě moc brzy.
EURO: Co stihnete z ekonomické části Modré šance uskutečnit za krátkou dobu do voleb? TLUSTÝ: Co se stihne do voleb? Vůbec nic a ztratíme mandáty. Premiér Mirek Topolánek to prohlásil a zrovna tohle mu věřím. Od voleb do sněmovny se však stala velice důležitá věc. Premiér se od programu, s nímž jsme vyhráli volby, opakovaně a velmi zřetelně distancoval. Jeho projev na ideové konferenci hýřil slovy jako nereálné, akademické, nerealizovatelné, příliš podrobné. Považuji jeho distancování se od Modré šance za fatální chybu. Vždyť stál vedle mne na podiích během kampaně, když jsem reformy vysvětloval statisícům lidí. Věřil jsem v ně a stále věřím. On jim přinejmenším teď nevěří. Premiér dal přednost neprogramu Miroslava Kalouska v daňové oblasti. Kalousek žádný projekt v daňové oblasti nemá a ani neměl. To, co dělá, jsou pouze drobné nefunkční úpravy. Shrnu-li to, z ekonomického programu ODS nebyla s vědomím Mirka Topolánka realizována drtívá většina. Lidé nás volili kvůli zjednodušení daní, kratšímu daňovému přiznání, omezení výjimek, rovné dani, rovnému důchodu, zaručenému příjmu, nižší ceně práce, přechodu od přímého k nepřímému zdanění. A z toho, čím jsme vyhráli volby, nezůstalo nic. Topolánek to otevřeně říká. Kdyby aspoň říkal, že to nejde kvůli koaličním partnerům. On však tvrdí, že to není realizovatelné.
EURO: Jak obhájíte nesplnění prakticky čehokoli z ekonomického programu v příštích volbách? TLUSTÝ: Nijak. To nelze. Jde o naprosto šílenou situaci. Pokud už se Topolánek distancuje od našeho společného dítěte v podobě ekonomického programu, pak kdyby je alespoň nahradil něčím jiným! Samozřejmě, že bych obhajoval kvality svého dítěte - například rovná daň je prokazuje na Slovensku. Ale musel bych uznat, že proti tomu mému dítěti je jiné. A nastala by soutěž, které je lepší. Jsem však v situaci, kdy je mé dítě prohlašované za nepovedené, a proto nerealizovatelné. Jenže proti němu nic nepředkládají! Topolánek a spol. nepředkládají žádnou alternativu. Nemají žádný program. Nemají nic kromě spojení výběrního místa pro daně a pojištění, což je součástí Modré šance. Naplnění volebního programu ODS alespoň z 50 procent by bylo v této koalici obhajitelné, z pěti procent však nikoli. Znamená to, že 95 procent svých programů uskutečňují lidovci a zelení. A to ODS patří 80 procent hlasů v koalici. To je tragické ve vztahu k voličům. Těm nelze vysvětlit, že jste sice vyhráli volby, máte 80 procent v koalici, ale uskutečňujete sotva pět procent svého programu. To je naprosto neobhajitelné.
EURO: Vztahy mezi vámi a premiérem se vyostřily během první Topolánkovy vlády, v níž jste byl ministrem financí. Topolánek tvrdí, že vás nemohl ve funkci ponechat, protože jste ji manažersky nezvládl. Co tomu říkáte? TLUSTÝ: To se samozřejmě dalo čekat. Jsou to hezké povídačky. A odpovídají tomu, co premiér říkal mezi lednem a dubnem 2007. Řeknu na to pouze, že stavět Kalouska morálně, odborně a politicky nade mne považuji za urážku. Ve srovnání s Kalouskem obstojím více než snadno. Dopodrobna jsem spočítal celou daňovou reformu, o což se Kalousek nikdy ani nepokusil. Tolik tedy profesně. Morální srovnání končí na Kalouskově jednání o koalici s komunisty. A politicky to už ani nebudu rozvádět. V ničem jsem na ministerstvu manažersky neselhal. Brzy budou zveřejněné výsledky dohody mezi státem a Nomurou. Už nyní mohu prohlásit, že to budou desítky miliard úspor pro stát. To jsem dělal na ministerstvu. Vzhledem ke zvládnutí této arbitráže těžko budete hledat nějakého mého konkurenta. Nic konkrétního neexistuje. Jsou naopak příklady obrácené. Že ve mně Topolánek viděl konkurenta, je naprosto zřetelné. Že nechtěl uskutečnit program, který jsem připravil, je také zřejmé. To jsou důvody, které Topolánka vedou k jeho rozhodnutím a výrokům.
