Odkud berou ajatolláhové peníze

Zhruba o deset let později, již jako duchovní vůdce íránské islámské revoluce a teheránského režimu, vinil Chomejní Pahlavího z toho, že si svou zkorumpovanou vládou přišel k osobnímu majetku ve výši 37 miliard dolarů. Jiné zdroje uvádějí, že je to údaj mnohonásobně nadnesený; autor Pahlavího monografie Abbás Milání, šéf íránských studií na Stanford University v Kalifornii, tvrdí, že šáhův osobní majetek nepřesáhl miliardu dolarů, což by bylo v dnešních penězích zhruba tři miliardy.

Nad jiné však měl Chomejní Pahlavímu za zlé, že nechal vyvlastňovat nemovitosti svých odpůrců, prodával je a z utržených peněz si bohatě žil. Jak však postupně vychází najevo, islámský režim tuto praxi dokázal dovést k daleko vyššímu stupni dokonalosti. Podnět k tomu nedal nikdo jiný než právě Chomejní a nejvíce prospěchu z toho má jeho nástupce ve funkci de facto šéfa země, Alí Chameneí.

Devět kulek

Dvaaosmdesátiletá Íránka Parí Vahdat-Haghová dožívá v pronajatém jednopokojovém bytě nedaleko belgického Bruselu. Je stroze zařízen; kromě nejnutnějšího nábytku je nejnápadnějším kusem vybavení obrovský kufr. Je plný dokumentů, jež dávají dohromady kafkovský příběh o tom, jak její rodinu připravil teheránský režim o veškerý majetek. Příběh letos sepsala a zveřejnila agentura Reuters; postupně se i v jiných médiích začaly vynořovat další desítky příběhů navlas stejných nebo velmi podobných.

Pro Parí Vahdat-Haghovou, která se hlásí k bahaismu, začaly potíže v roce 1981, zhruba dva roky poté, co islámská revoluce vynesla Chomejního a spol. k moci. Její manžel Husajn měl firmu jménem Asan Gas, jež podporovala jeho nezaměstnané souvěrce. To byl problém. V září 1981 byl odsouzen k smrti bez možnosti odvolání a popraven.

Vdova se nechtěla zvůli dát zadarmo. Začala psát protestní dopisy vládě, prezidentovi (tím tehdy byl právě dnešní nejvyšší vůdce Chameneí) i osobně Chomejnímu. Za čtyři roky jí to vyneslo pouze tříměsíční žalář. „Prosila jsem je neustále; nahrála jsem svoji výpověď a přinesla nahrávku s tím, aby ji předali prezidentovi,“ citovala ji agentura Reuters. Jak později vyšlo najevo, úředník pásku rovnou odevzdal kontrarozvědce. Pak to šlo rychleji. Soud nařídil konfiskaci jejích několika bytů a jednoho domu na různých místech v bohaté severní části teheránského centra. Nejméně dvě organizace, které vystupovaly jako vládní nadace, ji tlačily, aby jim dům i byty odevzdala. Neuposlechla – až se do věci v roce 1991 vložila neprůhledná organizace jménem Setad.

Kupte si vlastní byt

Pánové ze Setadu si promptně obstarali soudní příkaz ke konfiskaci bytů v Teheránu a pozemků v Šírázu, které rodině Vahdat-Haghové patřily. Zbyl pouze třípodlažní dům v Teheránu. Muži ji nutili, aby se prostě sebrala a dům opustila, přičemž jí vyhrožovali násilím. Později nechali její jméno vymazat z katastru nemovitostí a vzápětí jí nabídli, že si může dům koupit zpět za zhruba polovinu ceny. Když odmítla, rozprodali nemovitosti – jedna z nich připadla soudci revolučního soudu, který soudil jejího manžela. Pak ji vyzvali, aby platila nájem za byt, v němž sama bydlela – ačkoli ten se jí ani neobtěžovali sebrat. V roce 1993 Vahdat-Haghová tajně Írán opustila. Naděje, že by se svého majetku někdy domohla zpátky, je prakticky nulová.

Tragédie jedné rodiny není jev nijak náhodný. Setad založil v roce 1989, měsíc před svou smrtí, Chomejní coby nejvyšší vůdce Íránu – Setad je zkratka, celý název zní Organizace určená k plnění imámových pokynů. Chomejní stanovil, že Setad má vyhledávat nemovitosti bez vlastníka, prodávat je a výtěžek použít na podporu válečných veteránů z války s Irákem, vdov a vůbec lidí sociálně slabých. S „nemovitostmi bez vlastníka“ se vzápětí roztrhl pytel (viz Nemovitosti na prodej).

Chomejního nástupce Chameneí však prokázal ještě vynalézavějšího obchodního ducha. Zatímco konfiskace majetku probíhaly vesele již za Chomejního, Chameneí nechal Setad – někdy v roce 2002 či 2003 – mohutně expandovat do „běžné“ ekonomiky, především skupováním podílů ve firmách působících ve všech klíčových oblastech hospodářství. Přesná čísla jsou známá patrně jenom jemu a hrstce důvěrníků, ale agentura Reuters spočítala, že na konci loňského roku měl Setad pod kontrolou aktiva v hodnotě 95 miliard dolarů (viz Jak funguje ajatolláhovo impérium). To je více, než kolik čítá veškerý ropný export země.

Nejvyšší investor

Ve srovnání s tím byl šáh Páhlaví i s celým svým nákladným a extravagantním životním stylem hotový asketa. Celý kolos Setadu je pod osobním dohledem Chameneího, který je tak podle agentury Bloomberg de facto „nejvyšším investorem islámské republiky“. Na rozdíl od šáha je Chameneí podle očitých svědků (jež cituje například Le Monde Diplomatique) osobně velmi skromný; nechává návštěvníky zírat na prošlapaný koberec v předsíni. Ačkoli například americká televize CNN uvádí, že na osobních účtech má Chameneí stěží uvěřitelných 36 miliard dolarů, podle agentury Reuters „není žádný důkaz o tom, že by z bohatství Setadu měl osobní prospěch“.

Co však má a využívá, je moc, kterou mu řečené miliardy dávají. Zatímco jeho předchůdce Chomejní řídil Írán se zhruba patnáctičlenným týmem, Chameneího úřad zaměstnává na 500 lidí. Nakolik to celé slouží rozvoji země a nakolik je to pouze nástrojem udržení ajatolláhovy moci, je otázka, na kterou neumíme kvůli nedostatku informací přesně odpovědět. Jisté je, že jeho finanční a mocenský apetit s věkem nijak neklesá. „Zajímá ho jenom konečná cifra, kolik Setad vydělal,“ řekl anonymní zdroj blízký nejvyšším íránským kruhům britskému listu The Daily Telegraph.

Třípodlažní dům v severní části teheránského centra, v němž kdysi bydlela rodina Parí Vahdat-Haghové, dnes nevykazuje známky obydlenosti, píše Reuters. V nejvyšším patře, kde si nakonec vdova měla za pobyt ve vlastním bytě platit nájem, se vytlučenými okny prohání vítr.

---

Čtěte také:

Chameneí se opírá o miliardové impérium

Írán pomůže Venezuele v boji s cenou ropy

Obama kontaktoval Chameneího kvůli boji s islamisty