Odložená exekuce

Světlo na konci tunelu. Tak vnímají někteří harrachovští občané rozhodnutí Nejvyššího soudu, který minulé úterý pozastavil exekuci údajného dluhu města. Soud tak zásadním způsobem zasáhl do léta trvajícího sporu a zpochybnil, zda dluh vůbec kdy vznikl.
Celý případ je velmi komplikovaný a jde v něm o privatizaci části státního sklářského podniku Crystalex. Jde o uznání, respektive neuznání úvěrového závazku vůči Agrobance, u níž si Crystalex půjčil 30 milionů korun. Soudy zatím nahrávají současnému vlastníkovi údajného dluhu – neprůhledné společnosti J. F. World Brokers registrované ve Velké Británii, která je podle všeho napojená na lidi okolo zkrachovalého Crystalexu.
„Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu by mohla být žalovaným způsobena újma na jejich právech, Nejvyšší soud rozhodl, že se jeho vykonatelnost odkládá do právní moci o dovoláních,“ odůvodnila pozastavení platby údajného dluhu předsedkyně dovolacího senátu Nejvyššího soudu Hana Gajdzioková. K zaplacení údajného dluhu byl totiž odsouzen vyjma Harrachova i stát, respektive ministerstvo financí. A to už částku přesahující 18 milionů korun neprůhledné společnosti zaplatilo. „Ministerstvo tak učinilo na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu předtím, než Nejvyšší soud rozhodl o odkladu jeho vykonatelnosti. Odklad vykonatelnosti odvolacího rozsudku nemá na jeho právní moc žádný vliv, takže ministerstvo nemůže nyní žádat vrácení zaplacených peněz. K výzvě k vrácení zaplacených peněz bude ministerstvo moci přistoupit v případě, že Nejvyšší soud zruší rozsudek odvolacího soudu,“ zareagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu Radek Ležatka z tiskového odboru resortu Miroslava Kalouska.
„Důvody výše uvedeného postupu ministerstva v době, kdy je hlavním tématem spořit a jen spořit, jsou pro mě nejasné a ponechávám otázku úhrady takové částky společnosti s nejasnou majetkovou strukturou na úvaze každého čtenáře,“ řekl již dříve týdeníku EURO právník Harrachova Tomáš Vašíček.
Jak harrachovská kalvárie začala? V roce 1992 předložil podnikatel František Novosad státu návrh na privatizaci části továrny tehdejšího státního podniku Crystalex – závod 07 Harrachov. V rámci projektu Novosad nabídl městu bezúplatně některé nemovitosti, s nimiž ve svém projektu nepočítal. A město tuto nabídku přijalo. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Fond národního majetku převedlo na město nemovitosti, jejichž „hodnota byla nulová – tedy bez jakýchkoli závazků“, jak se píše v dokumentech, které se týdeníku EURO podařilo získat.
Problém však vznikl o nějaký čas později. Tehdejší starosta Harrachova Ivan Hendrych totiž při přebírání majetku podepsal zápis o předání majetku, kde za město stvrzuje převzetí závazku ve výši 16 milionů a necelých 800 tisíc korun. Zápis o předání majetku, který má týdeník EURO rovněž k dispozici, ale nemá základní formální náležitost – datum – a byl podepsán bez souhlasu zastupitelstva! Harrachovský starosta tak touto smlouvou, která podle všeho navíc není platná, uznal závazek v uvedené výši jako část zástavy za třicetimilionový úvěr, jejž měl Crystalex u Agrobanky.
Pohledávku Agrobanky později odkoupila společnost J. F. World Brokers, která vyžaduje její splacení i s penále a krkonošské letovisko dnes soudy přes spousty nejasností tlačí k tomu, aby této společnosti vyplatilo zhruba 85 milionů korun. Exekutor už kvůli tomu městu obstavil příjmy rozpočtu. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu dává Harrachovu jednu z posledních nadějí, že bude příběh údajného dluhu konečně řádně vysvětlen a rozpleten.