Harrachov
Světlo na konci tunelu. Tak vnímají někteří harrachovští občané rozhodnutí Nejvyššího soudu, který minulé úterý pozastavil exekuci údajného dluhu města. Soud tak zásadním způsobem zasáhl do léta trvajícího sporu a zpochybnil, zda dluh vůbec kdy vznikl.
Celý případ je velmi komplikovaný a jde v něm o privatizaci části státního sklářského podniku Crystalex. Jde o uznání, respektive neuznání úvěrového závazku vůči Agrobance, u níž si Crystalex půjčil 30 milionů korun. Soudy zatím nahrávají současnému vlastníkovi údajného dluhu – neprůhledné společnosti J. F. World Brokers registrované ve Velké Británii, která je podle všeho napojená na lidi okolo zkrachovalého Crystalexu.
„Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu by mohla být žalovaným způsobena újma na jejich právech, Nejvyšší soud rozhodl, že se jeho vykonatelnost odkládá do právní moci o dovoláních,“ odůvodnila pozastavení platby údajného dluhu předsedkyně dovolacího senátu Nejvyššího soudu Hana Gajdzioková. K zaplacení údajného dluhu byl totiž odsouzen vyjma Harrachova i stát, respektive ministerstvo financí. A to už částku přesahující 18 milionů korun neprůhledné společnosti zaplatilo. „Ministerstvo tak učinilo na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu předtím, než Nejvyšší soud rozhodl o odkladu jeho vykonatelnosti. Odklad vykonatelnosti odvolacího rozsudku nemá na jeho právní moc žádný vliv, takže ministerstvo nemůže nyní žádat vrácení zaplacených peněz. K výzvě k vrácení zaplacených peněz bude ministerstvo moci přistoupit v případě, že Nejvyšší soud zruší rozsudek odvolacího soudu,“ zareagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu Radek Ležatka z tiskového odboru resortu Miroslava Kalouska.
„Důvody výše uvedeného postupu ministerstva v době, kdy je hlavním tématem spořit a jen spořit, jsou pro mě nejasné a ponechávám otázku úhrady takové částky společnosti s nejasnou majetkovou strukturou na úvaze každého čtenáře,“ řekl již dříve týdeníku EURO právník Harrachova Tomáš Vašíček.
Jak harrachovská kalvárie začala? V roce 1992 předložil podnikatel František Novosad státu návrh na privatizaci části továrny tehdejšího státního podniku Crystalex – závod 07 Harrachov. V rámci projektu Novosad nabídl městu bezúplatně některé nemovitosti, s nimiž ve svém projektu nepočítal. A město tuto nabídku přijalo. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Fond národního majetku převedlo na město nemovitosti, jejichž „hodnota byla nulová – tedy bez jakýchkoli závazků“, jak se píše v dokumentech, které se týdeníku EURO podařilo získat.
Problém však vznikl o nějaký čas později. Tehdejší starosta Harrachova Ivan Hendrych totiž při přebírání majetku podepsal zápis o předání majetku, kde za město stvrzuje převzetí závazku ve výši 16 milionů a necelých 800 tisíc korun. Zápis o předání majetku, který má týdeník EURO rovněž k dispozici, ale nemá základní formální náležitost – datum – a byl podepsán bez souhlasu zastupitelstva! Harrachovský starosta tak touto smlouvou, která podle všeho navíc není platná, uznal závazek v uvedené výši jako část zástavy za třicetimilionový úvěr, jejž měl Crystalex u Agrobanky.
Pohledávku Agrobanky později odkoupila společnost J. F. World Brokers, která vyžaduje její splacení i s penále a krkonošské letovisko dnes soudy přes spousty nejasností tlačí k tomu, aby této společnosti vyplatilo zhruba 85 milionů korun. Exekutor už kvůli tomu městu obstavil příjmy rozpočtu. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu dává Harrachovu jednu z posledních nadějí, že bude příběh údajného dluhu konečně řádně vysvětlen a rozpleten.
