Schvalujete strategii Mirka Topolánka spočívající v odmítání spolupráce s ČSSD?
Schvalujete strategii Mirka Topolánka spočívající v odmítání spolupráce s ČSSD?
- Ano 74,2 %
- Ne 21,5 %
- Nevím 4,3 %
Na stole Mirka Topolánka ležela nabídka spolupráce se sociální demokracií při sestavování nové vlády prý jen deset vteřin, jak uvedl sám předseda Občanské demokratické strany. Téměř tři čtvrtiny respondentů ankety Manažerský barometr mu tento postup schválily. „Přestože nelze obecně a úplně souhlasit s politikou ODS, ani s jejím nediplomatickým jednáním, stanovisko Topolánka k nabídkám Grosse je naprosto správné. Gross nenabídl program, ale jen křesla, a to je pro podporu zatím nesložené vlády velmi málo,“ odpověděl jeden z nich.
Někteří ředitelé považují postoj Topolánka za předzvěst zlepšování české politické scény. „Chová se tak, jak by se měla chovat opozice. Nevidím žádný důvod, proč by se ODS měla angažovat při řešení vnitřní krize sociální demokracie, která si přála odstranit Špidlu a vzala si přitom do područí celou politickou scénu pod heslem Pokud nás nepodpoříte, vehnali jste nás do spolupráce s komunisty. Je povzbuzující, že se pomalu dostáváme ke standardnímu fungování opozice,“ domnívá se jeden účastník ankety.
Naději, že do řádných voleb v roce 2006 nově vytvořená vláda nevydrží, spojuje s odmítnutím spolupráce autor další reakce. Důvodem jeho souhlasu s chováním Topolánka přitom „není bezmezná víra v řešení ze strany ODS, ale signál odmítnutého kupčení s různými, byť zajímavými posty“: „Přemalovaná koalice nemůže naplnit potřebná očekávání, když doposud předváděla to, co předváděla, respektive asi to, co je v dané sestavě schopna učinit. Odmítnutí ze strany pana Topolánka vnímám jako možnou cestu prostřednictvím předčasných voleb k nalezení jiného koaličního uskupení, které (když nic jiného) dává naději na potřebnou systémovou změnu chování budoucí vlády a snad lepší než stojedničkovou podporu parlamentu.“
Mnozí z respondentů přes podporu Topolánkova postupu upozorňovali, že rázné shození nabídky se stolu by se nemělo stát pro ODS standardem ve vztahu k ČSSD. „Tento postoj by neměl vést k apriornímu odmítání všeho, s čím přijde vláda v dalších letech, zejména v případě potřebných a prospěšných změn legislativy směřujících ke zlepšení podnikatelského prostředí. Na druhé straně nelze očekávat, že ODS podpoří další kroky pseudoreformy veřejných financí,“ soudí jeden z ředitelů. Podobně uvažoval i další odpovídající: Jsou jistě oblasti, kde se programy ODS a ČSSD zásadně rozcházejí, a spolupráce je proto nemožná. Existuje ale řada oblastí, kde by bylo v zájmu občanů a tohoto státu, aby se politici spojili a prosadili úpravy zákonů, po nichž se již dlouho volá. Strategie rozbíjet všechno, co navrhne ideologický soupeř, je hloupá, krátkozraká a dlouhodobě kontraproduktivní.“
Objevil se rovněž názor, že se „ODS chová jako vždy maximálně oportunisticky a otázka spolupráce s ČSSD pro ni není otázkou posouzení kompatibility politického programu obou stran (viz opoziční smlouva), ale otázkou získání krátkodobě a střednědobě dosažitelných výhod“. Jiný manažer soudí, že nejde ani tak o iniciativu občanských demokratů jako jejich předsedy: „Mirek Topolánek zřejmě nemusí mít šanci vydržet do řádných voleb v čele ODS, takže spíše jde o jeho taktiku než o partajní strategii. Ta totiž byla velmi precizně a strategicky dlouhodobě artikulována v opoziční smlouvě.“¨
O něco více než pětina respondentů má zato, že předseda ODS dělá chybu. Topolánkovi byla vytýkána především neschopnost nebo neochota pokusit se nalézt kompromis. „Strategie Mirka Topolánka je sebedestrukční vůči ODS bez ohledu na případnou spolupráci s ČSSD či jinými politickými stranami. Notně to připomíná písničku Já, já, já, jenom já… V životě narozdíl od tenisu a jiných her není často možné jednoznačně určit vítěze a poražené, je třeba dosáhnout konsenzuálních dohod. Toho zřejmě pan Topolánek není schopen, nebo není schopen reálně zhodnotit situaci. Popularita je totiž ošidná věc, zejména v polovině volebního období. Dnes již je nabíledni, že z vidiny předčasných parlamentních voleb zbyla pro ODS „těšínská jablíčka“. Pokračování v této taktice může pro ODS znamenat úspěšné prolomení hranice pěti procent, avšak shora,“ zněla jedna z nesouhlasných reakcí. Další manažer přes podobný postoj nakonec dospěl k pragmatickému závěru: „Z věcného hlediska akutních potřeb státu a jeho obyvatel to není správné. Na druhé straně chápu, že ODS nic jiného nezbývá, a pokud nechce sklízet hořké plody jakéhokoliv náznaku spolupráce s ČSSD jako po opoziční smlouvě v minulém volebním období, tak postupuje jediným možným způsobem.“
Na pakt o neútočení si vzpomněl i autor následující odpovědi. Nakonec totiž věci nemusí být takové, jakými se zdají být: „Jen si po tom nechutném handlu s opoziční smlouvou nejsem jist, jestli to je opravdu strategie, nebo jen mediální krytí.“
Odpovídalo 93 manažerů
