Nemůžeme se donekonečna chovat jako neandrtálci, věří Jan Svátek, vedoucí Kompetenčního centra Pražských služeb
Mít odpadové hospodářství je jako mít důl, soudí Jan Svátek, vedoucí Kompetenčního centra Pražských služeb. Odpady jsou úžasným zdrojem surovin. „Nejlépe se to dá ilustrovat na tříděném papíru.
Recyklací papíru se jen v samotné Praze ročně ušetří 612 tisíc stromů, tedy přibližně 875 hektarů lesa,“ říká Svátek. Kromě recyklace by ovšem podle něho bylo záhodno podporovat spalování odpadů místo jeho skládkování.
Proč jste se dal do Pražských služeb?
Odpady jsou úžasná věc. Odpadové hospodářství je základem ochrany životního prostředí.
To, co produkuje civilizace, je pro ni samu největším nebezpečím. Pražané vyprodukují na tisíc tun odpadů denně. Stará se o ně firma, v níž má majoritu hlavní město. Praha se chová ekologicky. Téměř veškerý odpad se energeticky využije, takže odpadky nekončí zahrabané pod zemí.
V malešické spalovně jde z komína jen pára. Ročně vypustí asi tolik škodlivin, jako 20 rodinných domů topicích tuhými palivy.
Komín vysoký 177 metrů je pozůstatkem technologie 80. let, dnes není třeba. Dnes se škodliviny ze spalin odstraňují přímo. Největší část spalovny zabírají právě technologie pro čištění zplodin. Zelené organizace by měly spalovnám tleskat, ne jim bránit.
Je spalování odpadu i ekonomické?
O čistě ekonomické návratnosti je v tomto přeregulovaném oboru těžké hovořit. Skládkování je obrovský byznys. Je ze své podstaty levnější než spalování, nemá ale budoucnost. Nemůžeme se donekonečna chovat jako neandrtálci a házet odpadky do rokle za městem. Skládky jsou časovanou bombou.
Bezpochyby je bude nutné v budoucnu opět rozebrat a zlikvidovat ekologicky. Malešická spalovna kromě toho, že likviduje odpad, dokáže zásobovat teplem a elektřinou 20 tisíc domácností. Je ale fakt, že náklady na takové zařízení jsou obrovské. Jen kogenerační jednotka stála přes miliardu korun.
Vaše Kompetenční centrum chce obcím radit s odpadovým hospodářstvím, a získávat tak zakázky i mimo Prahu. Jak se ale chcete prosadit, když skládky jsou levnější?
Tak tomu nebude navždy a my budeme připraveni. Pokrok nemíjí ani odpady. Dnes se vyplatí převážet odpad jen do stokilometrové vzdálenosti. Technicky to už ale není problém. Dají se postavit balíkovací stanice, kde se směsný odpad stlačí a zabalí do fólie do podoby hermeticky uzavřených kostek, se kterými se dá jednoduše manipulovat. Ty se dají bezpečně převážet vlakem nebo kamionem nebo je nechat nějakou dobou bez rizika stát. Pak slouží jako zásobárna paliva.
Kompetenční centrum jsme založili zhruba před rokem. Nabízíme komplexní poradenské služby pro municipality i soukromé zájemce.
Umíme jim zpracovat kompletní plán a systém odpadového hospodářství na míru, se zaměřením na jeho energetické využití.
Jsme schopni jim zajistit i údržbu komunikací nebo dopravní značení.
Zároveň se chceme zaměřit na osvětu.
S ministerstvem životního prostředí jsme uzavřeli v tomto smyslu memorandum o spolupráci. Pokud novela zákona o odpadech podpoří výstavbu spaloven a omezí skládkování, nebude z odpadků nedostatkové zboží?
Odpad je výborné palivo srovnatelné s hnědým uhlím. U nás jsou ale zatím pouze tři spalovny. I pokud bude produkce odpadů klesat, což je v civilizovaném světě trend, odpad končící dnes na skládkách ještě pár spaloven spolehlivě uživí. Malešická spalovna má roční kapacitu 320 tisíc tun odpadu, nyní spaluje zhruba 300 tisíc tun.
Jak si vedeme v třídění a recyklaci odpadů? Na rozdíl od množství odpadů, které končí na skládkách, velmi dobře. Myslím, že třídit odpad nás naučili na základních školách. Ten sběr papíru se vyplatil, separování máme v sobě hluboce zažité. Třídění odpadů přímo v domácnostech je v podstatě jedinou možností, jak z nich získávat druhotné suroviny. Představa, že by se mohl směsný odpad ještě přetřídit ve velkém, je scestná. Bylo by to tak drahé a náročné, že náklady by převyšovaly zisk.
Mít odpadové hospodářství je jako mít důl. Jen místo těžby získáváte suroviny z odpadů. Nejlépe se to dá ilustrovat na tříděném papíru.
Recyklací papíru se jen v samotné Praze ročně ušetří 612 tisíc stromů, tedy přibližně 875 hektarů lesa, které by bylo jinak nutno vytěžit. Podobně je to s plasty či železným šrotem. Samostatnou kapitolou je elektrošrot, který je dokonce zdrojem zlata, stříbra a dalších vzácných surovin. l •
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz