Reforma daní z příjmu má vzít lidem, kteří si chtějí koupit byt či dům na hypotéku, možnost odečíst si zaplacené úroky za daňového základu. Ministerstvo už nehovoří ani o společné daňové úlevě na bydlení, o níž hovořily vládní strany před volbami.
Foto: Profimedia.cz
Ministerstvo financí plánuje v rámci reformy daní postupně zrušit odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Odpočet by se měl snížit na 150.000 korun ročně ze současných 300.000 korun. Pro nové smlouvy uzavřené od roku 2012 by nebyl odpočet vůbec možný. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) návrhy dnes představil novinářům. Příspěvek státu na stavební spoření maximálně 2000 korun by měl zůstat. Takzvané refinancování hypoték nebude podle MF považováno za novou smlouvu.
“Refinancování hypoték nebudeme vnímat jako novou smlouvu,“ uvedl Kalousek. Za zrovnoprávnění podpory bydlení pak označil návrh, že u stávajících hypoték možnost odpočtu úroků zůstane. Zároveň k tomu dodal, že zůstane zachován státní příspěvek na stavební spoření ve výši 2000 korun.
“Příspěvek na stavební spoření je o něco férovější, protože není určen jen na jeden typ bydlení. Může ho použít i klient, který si nechce pořídit vlastní bydlení,“ uvedl Kalousek.
Banky případné zrušení odpočtu úroků nepovažují za příznivou zprávu. “V současné chvíli jde o návrh. Nicméně možnost odečíst si úroky z hypotéky od daňového základu je pro klienty atraktivní a přispívá k tomu, že je pořízení vlastního bydlení pro klienty dostupnější. Předpokládáme, že zrušení daňového zvýhodnění by mohlo mít negativní dopad na zájem o hypotéky, potažmo pořízení si vlastního bydlení,“ uvedla Vendula Voláková z tiskového oddělení České spořitelny. Generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil pak uvedl, že jakékoli případné omezení podpory hypotečního úvěrování nepovažuje za šťastné řešení.
Zároveň ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že mezi daňovými výjimkami zůstanou položky, které jsou prioritou vlády. Těmi jsou podpora vlastního bydlení, podpora altruismu, podpora zajištění ve stáří, podpora vědy a výzkumu, daňové zvýhodnění na dítě a výdajové paušály.
„Relativně nízká sazba zdanění je možné jen za předpokladu, že odstraníme mnoho parciálních daňových výjimek. Jsou téměř všechny ve svém důsledku diskriminační. Budou zachovány pouze uvedené priority,“ uvedl ministr.
MF tak počítá v rámci změn se zavedením zaměstnaneckého paušálu ve výši 3000 korun ročně. Ten by měl zohledňovat výdaje například na dopravu do práce nebo ošacení a nahradit daňové zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek. Podle dosavadních informací by ovšem případné zrušení podpory stravenek nebo režijek mělo být politickým rozhodnutím.
V případě rodin s dětmi MF chystá i v souvislosti s plánem sjednotit sazby DPH na 17,5 procenta zvýšit daňové zvýhodnění na dítě o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně. Maximální výše daňového bonusu na dítě by pak měla stoupnout z 52.200 korun ročně na 60.300 korun.
MF se rozhodlo v rámci změn rovněž zvýšit maximální limit pro odpočet daru na veřejně prospěšnější aktivity. U fyzických osob by měl limit stoupnout o pět procentních bodů na 15 procent, u firem chce MF jeho sjednocení na 10 procentech základu daně.
Rovněž zůstanou zachovány takové výjimky, jejichž zrušení by vyvolalo náklady na správu vyšší, než by činil dodatečný výnos, uvedl ministr.