Od 1. 1. 2003 se mění vyměřovací základ u osob, za něž platí zdravotní pojištění stát Specifickou zvláštností zdravotního pojištění je zákonná možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.
Od 1. 1. 2003 se mění vyměřovací základ u osob, za něž platí zdravotní pojištění stát
Specifickou zvláštností zdravotního pojištění je zákonná možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.
Osoby, kterých se taková možnost týká, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění. Patří mezi ně například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů z důchodového pojištění, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a další. Zvláštními skupinami jsou osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání. Jestliže pojištěnci evidovaní u příslušné zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc jako osoby, za které platí pojistné stát, vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, je v tomto případě plátcem pojistného stát společně s těmito osobami. Jestliže je takový pojištěnec zaměstnán, jsou plátcem pojistného jak stát, tak zaměstnavatel a jeho prostřednictvím i zaměstnanec.
Zvýšení o 208 korun
V roce 2002 vláda ČR nařízením č. 327/2002 Sb. ze dne 19. 6. 2002 stanovila s účinností od 1. ledna 2003 ve smyslu ustanovení § 3c odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, na částku 3458 Kč. Zaměstnavatelé tedy budou počínaje zúčtováním mezd za měsíc leden 2003 u osob, za které platí pojistné stát, provádět odpočty ve výši 3458 Kč namísto dosavadních 3250 Kč. Obdobně osoby samostatně výdělečně činné zařazené u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc ve „státní kategorii“ budou moci za každý měsíc své podnikatelské činnosti v průběhu roku 2003 odečíst uvedenou částku od dosaženého příjmu. Výše odpočtu se v období od ledna 1993, kdy v praxi funguje systém veřejného zdravotního pojištění, několikrát změnila. Pro informaci uvádíme vývoj výše odpočitatelné částky včetně období platnosti. (viz tabulku) Až do června 1998 se částka odpočtu odvozovala od minimální mzdy. Od července 1998 již není tato výše vázána na minimální mzdu a je stanovena pevnou částkou.
Podmínky a čestné prohlášení
Osoby, za které platí pojistné stát (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné) mají ze zákona nárok na odpočet od dosaženého příjmu, jehož výše tedy činí s účinností od 1. ledna 2003 měsíčně částku 3458 Kč. Základní podmínkou pro uplatnění tohoto nároku je skutečnost, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná jsou u příslušné zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, registrovány po celý kalendářní měsíc. Další podmínka vychází ze zásady, že uplatnit zmiňovaný odpočet je možné v jednom měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání (zaměstnáních) nebo v samostatné výdělečné činnosti. Za účelem zamezení několikerého uplatnění odpočtu v příslušném kalendářním měsíci vystavuje zaměstnanec zaměstnavateli Čestné prohlášení, ve kterém uvede, že zákonný nárok na odpočet současně neuplatňuje u jiného zaměstnavatele, popř. ve své samostatné výdělečné činnosti. Problematika uplatňování odpočtu může být rovněž začleněna i do pracovní smlouvy jako okolnost, na které mají obě zúčastněné strany zájem. Pokud je nárok na odpočet uplatňován, pak tento musí být realizován zásadně v plné výši, s účinností od 1. ledna 2003 měsíčně v částce 3458 Kč.
Příklady
V praxi jsme se setkali u zaměstnavatelů s množstvím nejrůznějších případů vztahujících se k problematice odpočtu. V návaznosti na platnou právní úpravu lze tento odpočet uplatnit například v těchto situacích:
zaměstnaná osoba, za kterou platí pojistné stát, pracuje občas podle potřeby na nepravidelnou výpomoc
tento zaměstnanec je po část měsíce nemocen
zaměstnaný „státní“ pojištěnec nastoupí do zaměstnání nebo je ukončí v průběhu měsíce. Rovněž v tomto případě je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal vystavit od zaměstnance čestné prohlášení, že v příslušném měsíci tento zákonný nárok neuplatňuje u jiného zaměstnavatele (prakticky může být v rámci daného měsíce zaměstnán u dvou či více zaměstnavatelů), popř. ve své samostatné výdělečné činnosti.
tento zaměstnanec pracuje v průběhu jednoho měsíce současně u dvou nebo více zaměstnavatelů. Pro účely uplatnění odpočtu lze dosažené příjmy sčítat. Pokud jejich úhrn nepřevýší v příslušném měsíci zákonem stanovenou částku odpočtu, neodvádí v tomto měsíci pojistné ani zaměstnanec ani žádný ze zaměstnavatelů. Naopak v případech, kdy se zaměstnanec v průběhu měsíce stane osobou, za kterou platí pojistné stát, může zaměstnavatel uplatnit nárok na odpočet od dosaženého hrubého příjmu až při zúčtování mzdy za následující měsíc. Tedy, je-li zaměstnanci přiznán například částečný invalidní důchod dne 22. května, může být odpočet uplatněn nejdříve při zúčtování mzdy za měsíc červen. Pro účely zdravotního pojištění je za poživatele důchodu považována osoba, které byl přiznán důchod:
do 31. prosince 1992 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky
od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR nebo podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území společného státu. V obou případech jde podle zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, o tyto důchody - starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí (ten může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti). Placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí ze strany podnikatelských subjektů věnovat zvýšenou pozornost, neboť nedodržení příslušných zákonných ustanovení způsobuje (mnohdy zcela zbytečné) komplikace jak plátcům pojistného, tak kontrolujícím zdravotním pojišťovnám.
Zákon č. 138/2001 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2001, poskytl do budoucna vládě ČR možnost stanovit (zvýšit) vládním nařízením vyměřovací základ pro výpočet pojistného. Jedná se o pojistné, jež je ze státního rozpočtu měsíčně placeno za ty pojištěnce, za které je dle výše citovaného zákonného ustanovení plátcem pojistného stát. Vláda může (ale nemusí) k takovému zvyšování přistoupit každým rokem. A to s přihlédnutím k vývoji míry inflace měřené indexem spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem a k výsledkům hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění.
V praxi dochází k případům, kdy pojištěnec požádá o důchod a ten je mu přiznán, nicméně se rozhodne nadále pracovat takzvaně „na procenta“. Po uplynutí určité doby zaměstnání přestane tato osoba pracovat a rozhodne se pro pobírání důchodu. Na osobu pracující „na procenta“ se nadále pohlíží jako na osobu, které byl důchod přiznán již na základě první žádosti. Třebaže byla tomuto zaměstnanci při práci „na procenta“ výplata důchodu zastavena, považuje se tento pojištěnec z hlediska ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, za poživatele důchodu, tedy včetně nároku na uplatnění odpočtu. Nárok na platbu pojistného státem má podle cit. zákona poživatel důchodu od doby
přiznání důchodu až do doby, kdy je mu důchod rozhodnutím odejmut. Tento nárok tedy existuje i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není vyplacen, např. z důvodu výdělku přesahujícího dvojnásobek životního minima u osob do dvou let po přiznání důchodu apod.
Vývoj výše odpočitatelné částky
Výše odpočtu Období účinnosti Sazba
od do
1694 leden 1993 prosinec 1995 77 % z částky 2200
1925 leden 1996 červen 1996 77 % z částky 2500
2000 červenec 1996 prosinec 1997 80 % z částky 2500
2120 leden 1998 červen 1998 80 % z částky 2650
2900 červenec 1998 červen 2001 pevná částka 2900
3250 červenec 2001 prosinec 2002 pevná částka 3250
3458 leden 2003 nestanoveno pevná částka 3458
Pramen: autoři
