Menu Zavřít

Odpočiňte si od dětí

29. 5. 2007
Autor: Euro.cz

14. června vstoupí do českých kin opět zelený hrdina

Tvůrci druhého dílu Shreka by sotva utržili 880 milionů dolarů, kdyby ho rozhýbali ve skicácích. Typické dětské filmy 21. století se vyznačují dvěma atributy: sarkastickým humorem, který sice uniká dětem, ale zato cílovou skupinu pohádek rozšiřuje na dospělou populaci. A zadruhé je i pro ty starší atraktivní stále se lepšící počítačová animace. Doba ledová, Auta, Příšerky s. r.o., Příběh žraloka, Hledá se Nemo… A nyní přibude Shrek Třetí.

Od uvedení druhého dílu Shreka uplynuly už dva roky, a tak animace Shreka Třetího, který k nám dorazí 14. června, bude v porovnání se svým předchůdcem o poznání pokročilejší. „Jak realisticky se leskne Fionino oblečení. Doslova ucítíte jeho látku, tu měkkost…“ rozplývá se Raman Hui, který spolu s Chrisem Millerem třetí pokračování příběhu o hodném zeleném zlobrovi režíroval. Oheň, voda, déšť, prach, přepadávání vlasů nebo fyziologie pohybu, vše by mělo vypadat ještě lépe. „Diváci si technologických pokroků na první pohled nevšímají, ale cítí je – připadá jim, jako by si mohli na postavy sáhnout,“ říká výkonný producent Doby ledové 2 Christopher Meledandri.

Ruka pana Pixara

Prvním filmem kompletně animovaným na počítači byl Příběh hraček z roku 1995 od společnosti Pixar. Historie však začala už v roce 1973, kdy byl počítač použit pro výrobu scén infračerveným pohledem robota-pistolníka ve filmu Západní svět. O tři roky mladší pokračování průkopnického snímku nazvané Svět budoucnosti do sebe jako první vkomponovalo trojrozměrnou počítačovou grafiku. Stojí za povšimnutí, že ruka, která byla počítačem do Futureworldu animována, byla digitalizovanou verzí levé ruky spoluzakladatele a současného prezidenta společnosti Pixar Edwina Catmulla.
V sedmdesátých letech byly s pomocí CGI (Computer-generated imagery) točeny výhradně sci-fi filmy. K nejznámějším patří Černá díra, Vetřelec a Hvězdné války IV., při jejichž výrobě byla poprvé použita vektorová grafika. Nejinak tomu bylo i na počátku osmdesátých let – počítačová animace ve filmu se vztahovala výhradně k žánru fikce. Až v roce 1984 animoval tým počítačových výtvarníků Lucasfilmu, který zanedlouho celý přešel k Pixaru, krátkou pohádku The Adventures of André and Wally B.
CGI průmysl však zažil také první šok. Dva celovečerní snímky natočené za výrazné pomoci počítačové animace Tron a Poslední hvězdný bojovník komerčně propadly a většina filmařů proto začala dávat od počítačů ruce pryč.
Ne všichni: V roce 1985 se ale ve filmu Pyramida hrůzy / Mladý Sherlock Holmes objevila první fotorealistická počítačem animovaná postava. Ještě v témže roce překvapila hudební skupina Dire Straits prvním počítačově animovaným klipem k písni Money for Nothing.

Od lampy k zlobrovi

A rok na to spatřil světlo světa první kompletně trojrozměrně animovaný krátký film Luxo Jr., na svědomí ho neměl nikdo jiný než Pixar. Čtyřminutový klip pojednává o neposedném malém míči, jeho větším kamarádovi, malé a velké lampě.
V roce 1988, všimněte si - pouhých devět let před uvedením Příběhu hraček, vznikl jeho předchůdce Tin Toy. Tvůrci Pixaru si vzali na mušku strasti cínového vojáčka, který sice chce plnit své poslání (uspokojovat dítě, jemuž patří), zároveň se svého majitele, vzteklého batolete, bojí a utíká před ním.
A pak to přišlo. Třicet milionů dolarů investovaných do Příběhu hraček se Pixaru dvanáctkrát vrátilo. Film odstartoval vlnu CGI filmů pro děti. Od uvedení prvního dílu Shreka však musejí pro komerční úspěch splňovat další podmínku. Musí být vtipné i pro dospělé. Rozpočty šplhající ke stamilionu dolarů děti samotné neutáhnou, vyprávět by mohla společnost Vanguard Animation. Ani jeden z jejích dvou dosavadních filmů -(Ne)šťastně až na věky a Valiant - si na sebe nevydělal. Doba, kdy si americké maminky při nákupech odkládaly své ratolesti do kina, patrně pominula. Příští týden půjdou děti do kina až po nákupu společně s maminkou, a že dávají Shreka, přidá se i tatínek. V živé paměti ještě má, co by udělal Oslík s dopadeným nájemným vrahem Kocourem v botách, kdyby bylo rozhodnutí jen na něm. V lese, který před malou chvílí označil za temný a strašidelný, protože křoví v něm „vypadá jako Halina Pawlovská“, řekl: „Navrhuji, abychom ho vykastrovali. Nejsme přece Srtska s Kubišovou.“

Shrek a looser Artie V novém filmu se dočkáme i zlobřích trojčat

Kdo by odmítl trůn pohádkového království Za sedmero horami? Shrek ano. Proto, coby dědic trůnu po skonalém starém žabákovi, králi Haroldovi, musí najít jiného nástupce. Tím není nikdo jiný než bratranec jeho manželky Fiony Artuš. Shrek ho tedy v hlavní dějové linii filmu spolu se svými věrnými druhy (Oslíkem a Kocourem v botách) vyhledá na Středověké střední, kde dědic trůnu plní roli fackovacího panáka. Sebevědomí šestnáctiletého vychrtlíka Artieho je značně poznamenané od chvíle, kdy jej opustil otec. A hvězda školy Lancelot mu to dává řádně sežrat. Sarkasmus a kreativita však legendárního anglického krále neopustila ani ve Shrekovi. Vedle Lancelota jej do animovaného Hollywoodu doprovodil i čaroděj Merlin, jenž ve Shrekovi „ztvárnil“ bývalého učitele magie upnuvšího se k přírodě a Bohu.
Vedlejší dějová linie se točí kolem prince Krasoně bažícího po moci, který ve Shrekově nepřítomnosti dělá vše pro to, aby se zmocnil trůnu. K úspěchu se mu snaží pomoci nespočet záporných pohádkových bytostí v čele s kapitánem Hookem, který si většinu dětí plete se svým odvěkým úhlavním nepřítelem Peterem Panem. Krasoňovi s Hookem se do cesty postaví rázná žena, čerstvá trojnásobná matka Fiona, se svým komandem princezen zahrnujícím narkoleptickou Šípkovou Růženku, čistotou posedlou Popelku, povýšenou Zlatovlásku i trojnásobnou držitelku titulu pro nejkrásnější ženu v zemi - Sněhurku.

bitcoin_skoleni

Tománkova koza ze staré Prahy Nenavazujeme na Disneyho, ale na Trnku

Vesnický mládenec Kuba vezme svou zamilovanou kozu do středověké Prahy, kde se nachomýtne ke stavbě Karlova mostu i orloje. Ve městě se mladík zamiluje, pročež koza žárlí a později začne Kubovu milou, prsatici Mácu, nenávidět. Tak lze ve zkratce nastínit Kozí příběh Jana Tománka s podtitulem Pověsti staré Prahy, první český CGI film, který by měl kina po celém světě atakovat od podzimu příštího roku. „První ukázky se americkým distributorům líbily, bohužel však nemáme takovou důvěru jako Pixar, jednání s nimi proto budou pokračovat až po dokončení filmu,“ říká producent a režisér Tománek. „Nechceme však Shrekovi konkurovat, nenavazujeme na Walta Disneyho, ale na Jiřího Trnku.“
Ambice přímo konkurovat Shrekovi by byly poněkud troufalé, za vše mluví rozpočty filmů: Zatímco DreamWorks SKG na výrobu třetího pokračování zeleného hrdiny uvolnilo 125 milionů dolarů (70 na výrobu a 50 na marketing), Tománek a jeho animační studio AAA mělo k dispozici 35 milionů korun. Tománek je získal prostřednictvím grantu Media a od soukromých investorů.
Se Shrekem však má Tománkův snímek leccos společného. I kozí příběh bude plný černého humoru, ač v tomto ohledu bude za Shrekem kulhat, například autor hudby Kozí příběh charakterizuje „spíše jako poetický než komediální“.
První český CGI film vzniká v programu Maya, tedy stejném programu, v jakém vznikal Shrek nebo Doba ledová. Do očí bije podobnost Kubovy kozy s Shrekovým oslíkem. „Ta koza je taková držkatá, liší se ale od užvaněného osla ze Shreka. On je spíš veselý nahrávač, naše koza má dramatickou funkci,“ říká Tománek. Co se však neliší, je hvězdné obsazení filmových hlasů. V originálním znění Shreka uslyšíte Mike Mayerse, Cameron Diazovou, Eddieho Murphyho, Antonia Banderase nebo Justina Timberlakea. České CGI ozdobí hlasy Jiřího Lábuse, Matěje Hádka, Petra Nárožného, Viktora Preisse, Miroslava Táborského či Karla Heřmánka.

  • Našli jste v článku chybu?