Nejdůležitější událost týdne - čtvrteční referendum o setrvání Británie v EU. Tábor příznivců exitu sbírá body mezi staršími a chudými Brity mimo velká města svou protiimigrační rétorikou. Asi pětina lidí je stále nerozhodnutá. Otázka zní: Kolik mladých lidí z velkých měst se podaří vyburcovat k hlasování, než jim rodiče a prarodiče připraví krutou kocovinu?
Grafika
Kdo chce kam?
Voliči podle demografických skupin
voliči labouristů voliči liberálních demokratů obyvatelé Skotska
vysokoškoláci věková skupina 30-39 obyvatelé Londýna střední a vyšší třída s vysokým zájmem o politiku se středním zájmem o politiku obyvatelé jižní Anglie
voliči konzervativců obyvatelé severní Anglie věková skupina 40-49 věková skupina 50-59 obyvatelé střední Anglie obyvatelé východní Anglie s nízkým zájmem o politiku bez vysoké školy nižší třída věková skupina 60-69 voliči UKIP
350 milionů liber týdně
Ústřední číslo tábora „exit“. Boris Johnson jej nechal namalovat na svůj červený „bojový autobus“, s nímž objíždí Spojené království.
Tolik prý činí britský příspěvek do rozpočtu EU - týdně. Bývalý starosta Londýna Johnson a lord kancléř (ministr spravedlnosti) Michael Gove tvrdí, že ušetřené peníze věnují zdravotnictví. Skutečnost je ovšem složitější -výpočty nezahrnují několik položek 5 miliard za loňský rok jakožto „britský rabat“. Podle mechanismu vyjednaného Margaret Thatcherovou dostává Británie okamžitou slevu inkasovanou napřesrok (kalkuluje se složitě, ale od čistého příspěvku se odečte zhruba třetina).
4 miliardy jakožto platby z tzv. strukturálních fondů EU. Čistý příspěvek do rozpočtu Unie tak nyní činí zhruba polovinu z 18 miliard, tedy okolo
180 milionů liber týdně
Argumenty pro odchod…
Británie bude obchodovat za obdobných podmínek a nebude svazována evropskými směrnicemi.
Ušetřené peníze za platby do Bruselu mohou být investovány do zdravotnictví, školství a výzkumu.
Odchod umožní opět převzít kontrolu nad pracovním právem, zdravotnictvím a sociální politikou.
Británie bude moci omezit přistěhovalectví z EU a vybírat si své imigranty podobně jako Austrálie či Nový Zéland.
… a pro setrvání Británie ročně ušetří miliardy na celních procedurách. Jen jako člen EU má v Bruselu nějaké slovo.
Členství stojí každou domácnost 340 liber ročně. Výhody členství vynášejí až desetinásobně více.
Díky EU se 28 národních standardů sloučilo do jednoho. Jako člen může Británie usilovat o reformu.
Odchod ji neovlivní. Země mimo EU často čelí většímu přistěhovalectví, a to i ze členských zemí EU.
Kolik Británie platí do rozpočtu EU očištěno od inflace, v mld. GBP)
čistá platba 8,5 miliardy (2015)
28 miliard liber ročně bude cena za brexit.
Náklady na celní procedury, které by Británii vystoupením vznikly, vyčíslil think tank Open Europe na 1% HDP země. I země Evropského hospodářského prostoru (např. Norsko, Island) jsou totiž povinny procházet kontrolami dodržování pravidel původu zboží.
