Hrdla je zpátky O Tomáši Hrdličkovi je poslední dobou slyšet pomalu jako v časech jeho největší „slávy“. Prosincové vydání časopisu Forbes věnovalo čtyři strany popisu jeho podnikání a neprůhledné historii. Hrdlička se vyšvihl z majitele benzinové pumpy až na jednoho z nejvlivnějších mužů v politice, tzv. kmotra. Teď se přihlásil k vlastnictví 85 procent investiční skupiny Kupiano, do které patří mimo jiné i společnost Vistoria CZ. Ta dříve působila pod názvem Prominecon a ještě dřív Navatyp, spravovala městské nemovitosti a žila z veřejných zakázek. Společnost Vistoria získala v rodné Hrdličkově městské části Praha 10, kde začala jeho slavná kariéra, několik stavebních zakázek, například na rekonstrukci školy nebo kina. Vistoria má firemní heslo „spolehlivý partner na povrchu i v podzemí“. Upřímně, kdyby zůstala jen u druhé části motta, všichni budeme šťastnější.
Ministr čehokoli
Někteří novopečení poslanci mají velké ambice. Druhý muž Okamurova hnutí SPD Radim Fiala podle zdrojů Odposlechu velmi stojí o ministerský post. A protože není vybíravý, bral by cokoli. Pravda, Fiala toho zatím moc nepředvedl; za SPD všude mluví jeho velitel Tomio Okamura. A nikoho dvakrát neoslní
ani svou minulostí nevýrazného řadového člena ODS, naprosté šedé zóny bez vyhraněného názoru na cokoli. Na novinářské dotazy například odpovídal sveřepě: „Nevím, zeptejte se kolegy Fuchsy.“ Právě s Fuksou a spol. zažil hvězdnou část své kariéry. Spolu s Markem Šnajdrem a dalšími se připojil k „rebelii v ODS“, frakci poslanců, kteří nesouhlasili s vládními návrhy na zvýšení daní. Teď má Fiala další šanci na slávu po boku největšího demagoga v Poslanecké sněmovně (a že jich tam je). Akorát bude asi muset změnit komunikační strategii. „Nevím, zeptejte se kolegy Okamury,“ by asi nezabralo.
Vlk a čtyři beránci
Komunikace mezi pěti členy Rady Energetického regulačního úřadu drhne prakticky od chvíle vzniku tohoto kolektivního orgánu, který v srpnu loňského roku nahradil předsednictví Aleny Vitáskové, jejíž „samoděržaví“ trvalo dlouhých šest let. Za většinou problémů stojí podle zdrojů Odposlechu radní Vladimír Vlk. Ten jedná samostatně bez ohledu na názory ostatních členů rady a chová se jako šéf, jímž pochopitelně není. Loni v listopadu tak na hlavičkovém papíru úřadu – bez souhlasu a vědomí ostatních členů rady – poslal prezidentovi Miloši Zemanovi žádost o omilostnění Vitáskové. Té, jak známo, hrozí vysoký trest za zmanipulování správních řízení o licencích pro solární elektrárny. Mimochodem, stalo se tak v době, kdy se o Vitáskové hovořilo jako o nové ministryni průmyslu a obchodu. Ostatní radní mohli prý už jen protestovat na poradě. Možná by tedy bylo načase přestat bečet a pravidla té hry na vlka a čtyři beránky změnit.
Přes to nejede vlak
Politici v Brně už asi po stoprvé rozhodují, jestli hlavní nádraží zůstane tam, kde je, nebo se odsune zhruba o kilometr k řece. Tentokrát nejsou tak hloupí, aby se ptali občanů v referendu – to už dvakrát s velkou převahou dopadlo tak, že se má opravit současné nádraží. Hlas lidu má teď nahradit reprezentativní průzkum veřejného mínění na tisíci respondentech, a jak známo, politici věří jen průzkumům, které si sami zfixlují. Občané na rozdíl od těch, kteří znají politickou realitu, totiž těžko pochopí, že 1300 stránek studií o výhodnosti té či oné varianty je celkem bezpředmětných, jelikož nádraží je v územním plánu Brna prostě odsunuté a přes to nejede vlak. Nový územní plán, na jehož základě by se dalo současné nádraží rekonstruovat, Brno jen tak mít nebude. Vždyť brněnští zastupitelé se nedokázali shodnout ani na základních tezích. Zasekli se hned na začátku na tom, jestli má mít slogan „Brno město dohody“ otazník, nebo ne. Nepřipomíná vám to federální dohady o pomlčku
