Kamaráde, máš smůlu Příčinou čistek na úřadech po příchodu nové vlády byla doposud hlavně snaha o dosazení loajálních lidí, zasloužilých straníků a různých kamarádíčků do klíčových pozic, případně pak odstřižení osob napojených na starou garnituru od moci.
Aktuální rozsáhlá systemizace (jak se čistka kvůli služebnímu zákonu nově nazývá) je však jiná. Navzdory tomu, že kabinet Andreje Babiše nezískal důvěru, musí odejít více než sedm desítek vysoce postavených úředníků. Šlo o jedno z prvních opatření, které nová vláda projednala.
Mezi vyhozenými jsou přitom i takoví, které s novými ministry pojí letité přátelství, vzájemná důvěra, a často si dokonce tykají. To je případ třeba ministerstva průmyslu, ale ijiných resortů. Podle informací Odposlechu ani samotní ministři často netuší, proč se museli některých konkrétních lidí zbavit.
Jejich seznam jim bez předchozí konzultace poslalo nejužší vedení hnutí ANO.
Lobbisté bez práce
Nezaměstnanost v Česku je rekordně nízká, firmy se přetahují i o nekvalifikované lidi a mzdy rostou. Přesto existuje profese, kde nabídka v současnosti převyšuje poptávku.
Poslední parlamentní volby vynesly do sněmovny rekordních 120 nových tváří, což ale znamená, že stejný počet lidí živících se politikou přišel o stabilní příjem. Na trhu práce se tak vyrojilo nebývalé množství nezaměstnaných lobbistů, konzultantů a různých poradců zoufale hledajících uplatnění. Vysoká konkurence pak vede k poklesu cen. „Lobbisté ještě nikdy nebyli tak levní jako nyní,“ doneslo se Odposlechu.
Rituální sebevražda
Andrej Babiš právě vstupuje do druhého kola vyjednávání o nové vládě. Během kola prvního jsme sice promrhali tři měsíce času, ale šéf hnutí ANO se zase alespoň přesvědčil, že s ním opravdu nikdo nechce vládnout. I když to odmítání dalo práci. A to nejen v ODS, ale také v ČSSD a KDU-ČSL. Všichni Babišovi potenciální koaliční partneři zůstali jednotní navzdory velké části své členské základny, která je tak nedočkavá, že by se s Babišem nejradši objala hned tady a teď. Podle informací Odposlechu se sociální demokraté i lidovci obávají, že pokud zůstanou se svými hubenými volebními zisky v opozici, pomalu, ale jistě se propadnou do zapomnění.
Skupiny nedočkavých se šikují v ČSSD zejména kolem bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, který nevyloučil kandidaturu do vedení strany na únorovém sjezdu. Zimola má zároveň velmi dobré vztahy s Babišem. U lidovců se pak „koaličníci“ shromažďují pod praporem exministra zemědělství Mariana Jurečky. Ve vládě by na ně přece jen byla upřena mnohem větší mediální pozornost. Jenže jak víme z posledních čtyř let, právě tato záře reflektorů způsobila, že vedle zdatného Babiše se ČSSD a KDU-ČSL dočkaly značného propadu ve volbách. Takže zatím to vypadá spíš na rituální sebevraždu.
Český Macron
Jednačtyřicetiletý Marek Hilšer předvedl v prezidentské kampani obdivuhodný výkon. Byl mimořádně efektivní a drobné sponzorské dary dokázal přeměnit do takřka devítiprocentního výsledku.
Získal tedy skoro stejně hlasů jako Michal Horáček, který do kampaně vložil 27 milionů korun. Hilšerův úspěch logicky přitahuje současné parlamentní politiky, a objevila se už dokonce nabídka na kandidaturu do Senátu. A Hilšer - který bývá často přirovnáván k mladému liberálnímu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi - se tomu vůbec nebrání. Podle informací Odposlechu má už Hilšer zajištěnou podporu od TOP 09.
Připojit se mohou ještě Starostové, Zelení a Piráti. Hilšer by zřejmě kandidoval v některém z pražských obvodů a v případě úspěchu by se stal buď nezařazeným senátorem, nebo by se připojil k senátorskému klubu Starostů a nezávislých, ve kterém už působí někteří členové TOP 09.
Hilšerovo působení v Senátu však nejspíš bude jen odrazovým můstkem k další kariéře. „Český Macron“ kolem sebe začíná soustřeďovat mladé liberálně smýšlející lidi a výsledkem klidně může být vznik nové partaje. Jen se asi nebude jmenovat Vpřed! jako ve Francii. •
