Tento bývalý poradce premiéra Vladimíra Mečiara pracující v Ekonomickém ústavu Slovenské akademie věd je stručně řečeno šiřitel fake news a konspiračních teorií.
Šíří třeba tu, že klíčovou komoditou se v příštích letech stane stříbro, a proto jej banka J. P. Morgan skupuje ve velkém. Také tvrdí, že v roce 2020 přijde krize dvacetkrát horší (sic!) než ta z roku 2008 a zhroutí se finanční systém i západní civilizace. Vše pravidelně prokládá povídačkami o hodném Rusku a zlé Americe.
Jako řečník se Staněk proslavil tím, že „chytře“ okomentuje jakékoli téma od budoucnosti energetiky přes Průmysl 4.0 až po rovnováhu v přírodě ve stylu jin/jang. Ale kdo ví, třeba má mít zmíněná konference i zábavný rozměr a Peter Staněk zde má rezervovánu roli srandovního řečníka ve stylu Felixe Holzmanna či Milouše Jakeše.
Krnda se vrací
Jediná pražská primátorka všech dob Adriana Krnáčová se vrací do politiky.
Poté, co nevyšel její dlouho připravovaný manévr s velvyslaneckým postem v prosluněných Aténách, který měla dostat od Andreje Babiše odměnou za věrné služby, se před několika dny začala angažovat ve vedení organizace hnutí ANO v Praze 6. V místní buňce se stala místopředsedkyní. Členové z šesté městské části ji rovněž nominovali jako svou kandidátku do vedení pražského ANO. Tam by ji rád viděl především její spojenec a zároveň šéf pražského ANO Jan Říčař. Zda se skutečně místopředsedkyní ANO v Praze nakonec stane, se rozhodne už v úterý 12. listopadu, kdy by o tom měli pražští členové ANO hlasovat. Vedení hnutí v čele s Andrejem Babišem je naopak vůči návratu Krnáčové do aktivní politiky v Praze opatrné. Podle informací Odposlechu se bude snažit jejímu angažmá na poslední chvíli zabránit. Krnáčová logicky už není pro ANO dobrou značkou a její návrat navíc ukazuje na zoufalý nedostatek lidí, kterým pražské ANO trpí po celou dobu své existence.
Pendrek inteligence
Útok umělé inteligence na český průmysl a následná likvidace pracovních míst se zatím až tak moc nekoná. Někteří průmyslníci totiž mají úplně jiné starosti. K zavádění robotizace v Česku je občas nenutí jen velký nedostatek manuálních pracovníků, ale žalostný stav jejich fyzické kondice, jak to ukazuje příklad strojařského miliardáře Lubomíra Stokláska. „Museli jsme investovat do robotů, protože v současné době chlap bere do ruky výrobek, který váží tři čtyři kila, a těch mu za směnu projdou rukama tři čtyři tuny. Ale bohužel konstituce dnešních chlapů neumožňuje zapojit je do výroby, což je smutná záležitost, takže jsme je museli nahradit robotama. Jinak bychom skončili,“ nechal se slyšet Stoklásek, jehož firma vyrábí hlavně zemědělské stroje a dodává pro automotive. „Fyzická kondice některých našich kolegů je prostě strašná,“ uzavřel svou úvahu.
